|
|
Státní sociální podpora a Evropská unie
VRÁNKOVÁ, Veronika
Pomoc a podpora rodině se v různých zemích liší podle principu, který převládá v sociální politice. Cílem této práce je přinést přehled o současné finanční podpoře rodin v několika zemích Evropské unie a nastínit odlišnosti mezi nimi. Dílčím cílem je poukázat na nedostatečná řešení v systému státní sociální podpory v České republice a navrhnout některá vhodnější řešení. Bakalářská práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu s využitím sekundární analýzy dat. Základní soubor tvoří státy Evropské unie z nichž bylo metodou náhodného výběru vybráno pět států s ohledem na jejich systém rodinné politiky (Velká Británie, Švédsko, Německo, Španělsko a Slovensko). Data byla získávána z několika cizojazyčných zdrojů, převážně z internetových stránek příslušných ministerstev a mezinárodních zdrojů (MISSOC, EURES). Získat aktuální data nebylo vždy snadné, jelikož informace se u různých zdrojů lišily. Z výzkumu vyplývá, že nejdůležitější dávkou pro rodiny je dětský přídavek, který je vyplácen ve všech zkoumaných zemích. Kritéria pro výpočet jeho výše jsou různá: věk dítěte, pořadí dítěte v rodině, příjem rodiny (jen v České republice), případně zdravotní postižení dítěte. Další poskytovanou dávkou je rodičovský příspěvek, který je vyplácen jen ve třech zkoumaných zemích (Německo, Česká republika a Slovensko), ve Švédsku je také poskytován, ale z rodičovského pojištění. Výplata příspěvku v Německu je závislá na měsíčním příjmu rodiny, ale v České republice a na Slovensku může rodič, který pečuje o dítě, neomezeně finančně podporovat svou rodinu, ale sladit práci a péči rodinu v České republice není jednoduché, jelikož jen malé procento žen má možnost pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Inspiraci, jak ulevit státnímu rozpočtu od výdajů na výplatu rodičovského příspěvku, můžeme, dle mého názoru, hledat ve švédském systému sociálního pojištění, který je financován za přispění zaměstnavatelů, zaměstnanců a daní.
|
|
|
Dopady změn na příjemce dávek ze systému státní sociální podpory v souvislosti se stabilizací veřejnýc rozpočtů
ZELENÁ, Dita
Teoretická část práce byla věnována státní sociální podpoře, jejím jednotlivým dávkám a aktuální problematice týkající se stavu veřejných financí. První hlavní cíl práce a jeho dílčí cíle zjišťovaly názory příjemců a širší veřejnosti na změny v systému státní sociální podpory zavedené přijetím zákona č. 261/2007 Sb. K testování hypotéz a primárnímu sběru dat bylo použito kvantitativního šetření- metoda dotazování, technika dotazník. V rámci diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že hypotéza 1 a 2 se potvrdily, zatímco hypotéza 3 potvrzena nebyla. Zmapování zkušeností administrátorek dávek ze systému státní sociální podpory se změnami vzniklými v souvislosti s přijetím zákona č. 261/2007 Sb. bylo druhým hlavním cílem práce. Tento cíl byl naplněn doplňujícím kvalitativním šetřením, které zjišťovalo zkušenosti administrátorek dávek státní sociální podpory se zkoumanými změnami. Pro tyto účely byla použita metoda dotazování, technika volný rozhovor. Z tohoto kvalitativního šetření vzešla jedna hypotéza. Práce představuje ohlédnutí za více než roční účinností Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a dopady změn, které tento zákon přinesl do systému státní sociální podpory.
|
|
|
Redistribuční procesy ve vazbě na příjmovou situaci domácností
LIEBLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na systém sociálního zabezpečení v České Republice, především na oblast státní sociální podpory. Tento systém napomáhá snižovat ekonomické riziko a zlepšuje situaci rodiny s dětmi. Bakalářská práce popisuje dávky, které jsou poskytované z tohoto systému. Také popisuje základní pojmy, které se aplikují s tímto systémem. Systém dávek státní sociální podpory se v současnosti skládá z následujících sedmi dávek: Přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlem, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Bakalářská práce dále obsahuje kvantitativní charakteristiky těchto dávek a analýzu vybraného segmentu příjemců těchto dávek. V závěru mé práce hodnotím právní úpravy, účelovost a efektivnost tohoto systému. Také navrhuji možné změny v systému státní sociální podpory za účelem zvýšení efektivnosti.
|
|
|
Ženy a trh práce v souvislosti s rodičovstvím
KŘIKAVOVÁ, Soňa
Obsahem diplomové práce je popis současné situace v problematice kombinace práce a rodiny. Práce je především zaměřena na ženy s malými dětmi pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou podporu v mateřství a na systém podpory rodiny, zejména na nový třírychlostní systém rodičovského příspěvku. Popisuje také problémy, se kterými se matky setkávají při jejich opětovném návratu na trh práce. Cílem práce bylo zjistit, jak je možnost volby délky pobírání rodičovského příspěvku rodiči využívána a co jejich volbu ovlivňuje. K získání potřebných dat byly osloveny ženy na mateřské či rodičovské dovolené a dávkové specialistky odboru státní sociální podpory Úřadu práce v Berouně. Byly využity metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Od matek byly informace získány formou dotazníku, který byl vyplňován samostatně respondentkou a pro získání informací od dávkových specialistek na ÚP v Berouně, byly vedeny polořízené rozhovory individuálně s jednotlivými specialistkami. Výsledkem práce je zjištění, že nejméně ze tří možných variant je volena varianta dvouletá a nejvíce varianta tříletá. Největší vliv na volbu žen má jejich pracovní uplatnění a také počet dětí, které mají v péči. Malý zájem o dvouletou variantu je ovlivněn především nedostupností institucionální péče o dvouleté děti. Proto ji volí zejména ženy, které plánují v tomto období ještě další dítě a situaci budou řešit následující rodičovskou dovolenou. Vliv vzdělání matky na volbu varianty nebyl potvrzen. K tomu, aby matky s malými dětmi mohly plně využívat nový třírychlostní systém a došlo tak k žádanému efektu, zvýšení zaměstnanosti žen, doporučuji nejdříve nové právní zakotvení tzv. jeslí, dále zkrácených pracovních úvazků a sdílených pracovních míst. Bez těchto opatření nemůže nový systém fungovat efektivně.
|
|
| |
|
|
Využívání možnosti výdělečné činnosti osob pobírajících rodičovský příspěvek
FILAŘOVÁ, Tereza
Rodičovský příspěvek náleží ve výši odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy, od 1. ledna 2007 je to 7,582 Kč měsíčně. V práci byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika rozhovoru. Sledovaný soubor byl tvořen 25 respondenty. JEdnalo se o občany města Písku, kteří pobírají rodičovský příspěvek. Cílem práce bylo zjistit, zda osoby pobírající rodičovský příspěvek využívají možnosti výdělečné činnosti při pobírání příspěvku, zda jsou motivováni zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností. Z šetření vyplynuly tři hypotézy. Tato práce by mohla být využita jako materiál do výuky předmětu Sociální politika.
|
|
|
Sociální zajištění a životní úroveň žen na mateřské a rodičovské dovolené v ČR
JÍLKOVÁ, Lada
Práce se zabývá současným systémem sociálního zajištění - zabezpečení žen na mateřské a rodičovské dovolené v České republice. Dále se zabývá zaměstnáváním žen při mateřské a rodičovské dovolené v souvislosti se společenskou a životní úrovní rodin s dětmi. Jedná se o teoretický rozbor sociálních dávek, které jsou státem garantovány a poskytovány ženám , potažmo rodinám s malými nezaopatřenými dětmi, a to na základě stanovených podmínek a možnostech jejich čerpání . Založení rodiny je sociální událost, která se vnímána společností za pozitivní. Na podporu rodin s malými dětmi, stát vynakládá určité prostředky a činí jistá opatření, která mají ženu - matku v období mateřství a rodičovství zajišťovat a chránit. Z tohoto důvodu je velká část této bakalářské práce zaměřena na přehled sociálních dávek spojených výhradně s mateřstvím a rodičovstvím, a to jak z hlediska sociální rodinné politiky, tak z hlediska pracovního práva. V návaznosti na tuto tématiku je část práce věnována i možnostem zaměstnání žen na mateřské a rodičovské dovolené. Jsou zde nastíněny způsoby a formy zaměstnávání žen i důvody, které ženy v tomto období vedou k tomu, aby se v období mateřské a rodičovské dovolené vracely zpět do zaměstnání.
|
|
|
Vývoj právní úpravy rodičovského příspěvku v letech 1996 {--} 2009
FLÉGLOVÁ, Helena
Systém státní sociální podpory vznikl dnem 1.10.1995 s nabytím účinnosti zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Tato bakalářská práce, jejíž název je {\clqq}Vývoj právní úpravy rodičovského příspěvku v letech 1996 {--} 2009``, pojednává o klíčové dávce systému státní sociální podpory {--} rodičovském příspěvku. Jedná se o dávku nezávislou na výši příjmu oprávněné osoby a je určena rodiči, který celodenně a řádně pečuje o dítě a přitom splňuje i další podmínky pro jeho čerpání, jako je například věk dítěte nebo jeho zdravotní stav. Zavedení rodičovského příspěvku sledovalo zkvalitnění péče o děti a zlepšení sociální situace rodin s malými dětmi. Cílem práce je zmapovat vývoj rodičovského příspěvku za dobu existence této dávky a poukázat na klady a zápory právní úpravy, obsažené v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Od roku 1995 prošla právní úprava rodičovského příspěvku řadou více i méně zásadních změn. Původně se jednalo o dávku, jejíž výše byla závislá na životním minimu a zaopatřenosti či nezaopatřenosti rodiče. Následně se výše dávky odvozovala od výše průměrné mzdy v nevýrobní sféře národního hospodářství. Konečně poslední velká změna přinesla pevně stanovenou výši dávky v několika úrovních a rychlostech čerpání, přičemž závisí na rozhodnutí rodičů, jakou výši dávky a dobu čerpání si zvolí. V lednu 1998 byl zaveden nový prvek {--} totiž možnost, aby děti navštěvovaly, v zákonem stanoveném maximálním rozsahu, mateřskou školu nebo jiné předškolní zařízení, aniž by současně došlo ke ztrátě nároku na výplatu rodičovského příspěvku. Zákon nezapomněl ani na zdravotně postižené děti a jejich rodiče. Není totiž pochyb o tom, že existence zdravotního postižení u dítěte zvyšuje finanční náklady celé rodiny. Změnil se i pohled na výdělečnou činnost rodiče. Od ledna 2008 se mohou rodiče v případě, že jim vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, rozhodnout a provést volbu délky čerpání rodičovského příspěvku. Praxe ukázala, že to byl krok správným směrem. Jsou zvýhodněni rodiče, kteří před narozením dítěte pracovali. Cíl práce byl splněn: podrobně byly zmapovány a analyzovány nejdůležitější změny právní úpravy rodičovského příspěvku od jeho zavedení v roce 1995 až do současnosti. Dále bylo analýzou dokumentů zjištěno, že poslední novelizace zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, účinná od 1.1.2008, vedla ke zvětšení adresnosti dávek a stagnaci objemu vynaložených finančních prostředků na jeho výplatu.
|
|
|
Vliv změny financování rodičovského příspěvku na rozhodování matek
MARKOVÁ, Eva
Abstract Výše rodičovského příspěvku byla do konce roku 2007 taková, že řada příjemců, zejména bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, ve svém zaměstnání obdobné výše výdělku nedosáhla, což vedlo k situaci, kdy návrat do zaměstnání byl pro tyto rodiče finančně nevýhodný. Nový systém rodičovské dovolené umožňuje čerpat rodičovský příspěvek v průběhu kratšího nebo naopak delšího období s rozdílnou výší finančního obnosu. Cílem práce bylo zmapovat volbu rodičovského příspěvku a důvody této volby. Z tohoto cíle jsem si stanovila následující hypotézy. 1. Ženy v pracovním poměru na dobu určitou volí kratší alternativu rodičovské dovolené než ženy v pracovním poměru na dobu neurčitou. 2. Ženy s vyšším příjmem v zaměstnání volí kratší rodičovskou dovolenou než ženy s nižším příjmem. Pro získání potřebných údajů k dosažení vytyčených cílů bylo užito techniky dotazníku. Dotazník byl anonymní, byl určen ženám po porodu a skládal se z 12 otázek. Celkem bylo rozdáno 159 dotazníků v období dvou měsíců v roce 2008. Stanovené hypotézy byly vlastním výzkumem potvrzeny. Z výsledků dále vyplývá, že nejžádanější variantou rodičovské dovolené je doba na tři roky za 7 600 Kč. Jako důvod pro tuto variantu respondentky uvádějí výhodu, že zaměstnavatel ,,drží`` místo tři roky a ony se mohou naplno věnovat dítěti. Také výši příspěvku shledávají jako přijatelnou. O možnosti využití výdělku na rodičovské dovolené většina dotazovaných teprve rozmýšlí, konkrétní pracovní uplatnění neví. Zastoupení matky v péči o dítě obstarává nejvíce rodina. Nedůvěra v chůvu (paní na hlídání) převažuje. Respondentky, které by výchovu chůvě svěřily, jsou především ženy ve věku 18-25 let. Změny, které proběhly v oblasti úpravy rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, by měly být doprovázeny také odpovídajícími změnami v dalších oblastech kombinování práce a rodiny, jako jsou například zařízení předškolní péče a výchovy pro děti mladší tří let, dále pak rozšíření nabídky flexibilních forem pracovní doby. Rodinná i zaměstnanecká politika by se měla více zaměřit na podporu návratu na trh práce po rodičovské dovolené.
|
|
|
Vícerychlostní rodičovský příspěvek jako podpora rodiny
PÍSKOVÁ, Jana
Rodičovský příspěvek je rodinnou dávkou systému státní sociální podpory v ČR. Účelem vyplácení je finanční pomoc státu rodině s dítětem v době, kdy rodič zůstává doma a celodenně pečuje o dítě po jeho narození. Rodičovský příspěvek byl v průběhu jeho historie od roku 1995 nejčastěji upravovanou dávkou. Docházelo postupně ke změnám týkajícím se délky vyplácení, finanční výše, byla zaváděna opatření umožňující rodičům současně se zachováním nároku vykonávat výdělečnou činnost a umístit dítě v omezeném rozsahu do jeslí nebo mateřské školy. Poslední a nejkomplexnější úprava platná od roku 2008 zavedla pro rodiče několik variant čerpání: do dvou let, do tří let a do čtyř let věku dítěte. Bakalářská práce je zaměřena na význam rodičovského příspěvku jako finanční podpory rodiny. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jestli současný vícerychlostní model vyhovuje potřebám žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích. Druhým cílem, zda žadatelé využívají opatření umožňující jim současně s čerpáním dávky vykonávat výdělečnou činnost. Byl vymezen výzkumný soubor tvořený žadateli v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích, kteří požádali o rodičovský příspěvek. K dosažení cílů byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a technika dotazníku. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza H1: "Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích volí základní variantu rodičovského příspěvku do třech let věku dítě". Hypotéza H2:"Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích využívá možnosti výdělečné činnosti souběžně s čerpáním rodičovského příspěvku". Hypotéza H1 byla potvrzena. Hypotéza H2 nebyla potvrzena. Smyslem práce bylo zmapovat rodičovský příspěvek z pohledu rodičů, kterým je dávka určena a rozšířit informovanost veřejnosti o variantách čerpání rodičovského příspěvku. Výsledkem práce je zjištění, že nejvíce žadatelů upřednostňuje variantu do třech let věku. Žadatelé, kteří nemají možnost vlastní volby, nejsou spokojeni s pomalou variantou čerpání do čtyř let věku dítěte. Navrhuji umožnit volbu čerpání základní varianty do třech let věku dítěte všem žadatelům.
|
host ::
RSS.