|
|
Hodnocení rizika pádu u seniorů
Kovařčíková, Iveta ; Machač, Stanislav (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na pilotní posouzení hodnot vybraných testů pro predikci rizika pádu seniorů. Teoretická část pojednává o pádu a jeho rizikových faktorech, dále o možnostech hodnocení rizika pádu pomocí funkčních testů a přístrojových metod a také možnostech prevence pádu. Do vlastní studie bylo zařazeno celkem 81 seniorů (průměrný věk 78,5±8,5 let), přičemž 78 z nich dokončilo celé sledování. Všichni probandi absolvovali The Timed Up and Go (TUG) test a následné měření stability chůze a stoje prostřednictvím headsetu pro virtuální realitu (VR) Meta Quest 2 společnosti Oculus s využitím pilotně navržených aplikací firmou VR Medical. Následujících 6 měsíců od vyšetření byla telefonicky a prostřednictvím e-mailové korespondence zjišťována incidence pádů. Mezi kontrolní skupinou a skupinou probandů, kteří během sledovaného období utrpěli pád, nebyl zaznamenán statistický ani věcně významný rozdíl v délce trvání TUG testu (12,9±6,9 vs. 11,5±5,0 s; p=0,99; Cohenovo d= 0,02). Probandi z kontrolní skupiny, kteří neutrpěli pád, vykazovali vyšší časovou variabilitu jednotlivých kroků v porovnání s probandy, kteří pád utrpěli (SD = 0,54±0,40 vs. 0,38±0,55 s). Rozdíl mezi skupinami s pádem a bez pádu ve variabilitě krokového cyklu však nebyl zdaleka statisticky signifikantní a věcná významnost...
|
|
|
Nástroje k identifikaci a analýze rizik v ošetřovatelské praxi.
PUCHNAROVÁ, Jana
Současný stav: V současné době je v ošetřovatelství velmi důležité využívání nástrojů k identifikaci a analýze rizik, aby se minimalizovalo riziko poškození pacientů, kterému je možné předcházet. Velmi efektivním nástrojem k řešení problému pochybení je analýza možností vzniku a následků selhání FMEA (Failure Mode and Effect Analysis). Jedná se o důležitou preventivní metodu, která určuje možná pochybení a navrhuje preventivní opatření, aby došlo k minimalizaci rizika vzniku chyb. Dalším velmi důležitým nástrojem k řešení problému pochybení je analýza skutečných příčin/kořenů pochybení RCA (Root Cause Analysis).Cíle práce: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké procesy jsou nejrizikovější v ošetřovatelské praxi a jaká nejčastější rizika jsou spojena s výkonem profese sestry. Dalším cílem je popsat systémy způsobu hlášení nežádoucích událostí. Zjistit využití všech metod analýzy rizik sestrami. A posledním cílem bylo popsat intervenční programy prevence pádů. Metodika: Ke zpracování empirické části diplomové práce byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Realizace sběru dat byla prováděna pomocí hloubkových rozhovorů. Kvalitativní data byla kódována technikou tužka a papír a následně byla provedena kategorizace dat, stanoveny jednotlivé podkategorie, které byly znázorněny v aplikaci SmartArt. Výzkumný soubor: Rozhovory byly prováděny s hlavní sestrou, manažerkou kvality, vrchní a staniční sestrou z interního, neurologického oddělení a oddělení následné péče. První výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. Druhé výzkumné šetření bylo provedeno v Nemocnici Tábor, a.s. a poslední v Nemocnici Písek, a.s. Výsledky: Z výsledků kvalitativního šetření bylo zjištěno, že mezi nejrizikovější procesy patří podávání léků ve formě tabletek, kdy například dochází k záměně léků generiky nebo podání špatné síly léku. Druhým rizikovým procesem je příprava léčiv z koncentrovaných roztoků kália, heparinu či inzulínu. Třetím rizikovým procesem je podávání intravenozních léčiv a infuzních roztoků.Příčinou mnohdy bývá příliš činností sestry najednou. Také nespolupráce pacienta, špatná komunikace s nemocným a jeho rodinou vede ke vzniku rizikových situací. Další závažnou skupinou rizikových procesů jsou překlad pacienta, přesun z lehátka na lůžko či přesun na WC. Dále bylo zjištěno, že nejčastějšími riziky jsou nozokomiální nákazy, pády a dekubity. Za riziko je také uváděna přetíženost sester, nový personál, který se teprve zapracovává. Jsou to zejména zdravotničtí asistenti. Za časté riziko je rovněž považovaná ordinace léčiv lékařem přes počítačový systém, kdy lékař spoléhá na sestru, že na špatnou ordinaci upozorní, ačkoliv to není v jejich povinnostech. Následujícím rizikem je zrušení infekčního oddělení v jedné nemocnici. Pacienti, kteří mají podezření na určitá onemocnění, pak chodí na vyšetření na oddělení. Sestry, které zde pracují, se bojí, že se od nemocného nakazí, mnohdy se u pacientů onemocnění skutečně prokáže. V odpovědích na postup hlášení nežádoucích událostí se respondentky lišily podle jednotlivých nemocnic. Nicméně, veškeré hlášení se dostávají k vedení nemocnice, které je vyhodnocuje. V dotazovaných nemocnicích sestry žádnou metodu analýz rizik nepoužívají. Ani sestry na vedoucích pozicích s jednotlivými metodami nepracují a metodu FMEA neznají. Přímou analýzou se zabývá manažerka kvality, která nejčastěji používá RCA analýzu. Její výsledky se projednávají na poradách sester na oddělení, poradách vrchních sester nebo primářských poradách.U preventivních programů snižující riziko pádů bylo zjištěno, že screening rizika pádů se standardně ve všech nemocnicích provádí u všech pacientů při příjmu, vyjma krátkodobých hospitalizací kratších než 3 dny.
|
|
|
Vliv těhotenství na statickou a dynamickou posturální stabilitu
Palanová, Alžběta ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Vliv těhotenství na statickou a dynamickou posturální stabilitu ženy Cíle: Cílem diplomové práce je zhodnotit vliv těhotenství na statickou a dynamickou posturální stabilitu ženy pomocí dynamické počítačové posturografie. Dílčím cílem práce je na základě kombinování testů v různých senzorických podmínkách determinovat relativní důležitost různých senzorických vstupů potřebných pro udržení posturální stability, jakými jsou vizuální, proprioceptivní a vestibulární informace. Na základě literární rešerše charakterizovat změny v organismu těhotné ženy, které mohou ovlivňovat posturální stabilitu. Metody: Metodou pro dosažení cílů této práce byla zvolena longitudinální, deskriptivní, osobní případová studie. Výzkumu se zúčastnila 1 probandka, u které byl proveden několikanásobný podrobný rozbor posturální stability. Posturografické vyšetření na dynamickém počítačovém posturografu firmy NeuroCom® proběhlo celkem 8 x, opakovalo se jednou za dva až tři týdny v časovém rozmezí od 16. týdne těhotenství do 37. týdne těhotenství a skládalo se z baterie diagnostických testů modulu Smart EquiTest System. Získaná data byla zpracována v programu NeuroCom Data Analyzer. Výsledky: Během těhotenství jsou stabilizační mechanismy hodně závislé na aferentních vstupech senzorické složky do CNS. V případě, že je...
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s geriatrickou křehkostí
ŠINDELÁŘOVÁ, Renata
Bakalářská práce s názvem Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s geriatrickou křehkostí je prací teoretickou, která se snaží zachytit a popsat co nejvíce informací o geriatrické křehkosti a specifikách ošetřovatelské péče o chátrající geriatrické pacienty. Geriatrická křehkost významným způsobem ovlivňuje kvalitu života seniorů, kteří se v současné době dožívají vysokého věku. Protože populace stárne a geriatrických pacientů přibývá a přibývat bude i nadále, začala se i geriatrie a gerontologie ve svých výzkumech věnovat geriatrické křehkosti, která je nazývána ,,zlatým grálem" této medicíny, jejíž snahou a hlavním cílem je zachování co nejdelší psychické a fyzické aktivity seniorů a odvrácení institucionalizace geriatrického pacienta a to především vhodnými intervencemi v rámci poskytování komplexní ošetřovatelské péče. Cílem velkého snažení při zpracovávání této práce bylo zmapovat a zjistit všechny podrobnosti nejen o geriatrické křehkosti, ale také o oblastech, které ovlivňují vznik a rozvoj geriatrické křehkosti a tím i kvalitu života seniora. Geriatrická křehkost v současné době ještě nemá ustálenou definici a prozatím není známo, zdali se jedná o syndrom, symptom či lékařskou diagnózu. Involuce doprovázející a významně ovlivňující život člověka způsobuje přirozené biologické zestárnutí organismu, jež se projevuje snížením nebo až ztrátou funkčních rezerv jedince. Pokud jsou tyto funkční rezervy ještě ovlivňovány vnitřními faktory, např. multimorbiditou či nežádoucími účinky léků, nebo faktory vnějšími, mezi které patří malnutrice, sarkopénie, kognitivní deficit, inaktivita, instabilita, ale také osamělost, nepřiměřená zátěž, nevhodné bydlení a nedostatečný finanční příjem, dochází k rozvoji ,,spirály chátrání", jež směřuje k disabilitě, imobilitě a ohrožení života seniora. Je nutné dodat, že senior s geriatrickou křehkostí nemusí být vždy nemocen, ale přesto chátrá. Snahou této práce je přiblížení významu a vlivu ,,geriatrické křehkosti" a ,,spirály chátrání" v životě seniorů, jež doposud nejsou v povědomí zdravotnických pracovníků poskytujících ošetřovatelskou péči seniorům (Kalvach, 2008). Geriatrická křehkost se vlivem své progresivity zhoršuje a navíc zapříčiňuje vznik dalších syndromů, z nichž nejzávažnějšími jsou imobilizační syndrom a terminální geriatrická deteriorizace s následnou smrtí. K diagnostikování geriatrické křehkosti u seniora je zapotřebí přítomnost tří základních znaků z celkových pěti. Jedná se o malnutrici, sarkopénii, subjektivně vnímanou únavu, sníženou úroveň mobility a svalovou slabost. Jak již bylo výše zmíněno, geriatrická křehkost je v současné době hlavním tématem geriatrické medicíny, gerontologů a geriatrů, a protože velkou mírou může přispět vhodnými intervencemi i poskytování ošetřovatelské péče, je mou snahou v této práci vymezit specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na oblasti, které vznik a rozvoj křehkosti významně ovlivňují. Jedná se především o výživu, rehabilitační ošetřovatelství a motivaci křehkých seniorů, ale podíl na vzniku křehkosti mohou mít i vzniklé dekubity, pády a úrazy pacientů, nevhodná komunikace s prvky ageizmu či poruchy spánku. Ze získaných informací plyne, že hlavními cíli ošetřovatelské péče u pacienta s geriatrickou křehkostí jsou rozjíst, rozchodit a zmotivovat pacienta. Snahou této práce není znevažovat současnou ošetřovatelskou péči o geriatrické pacienty, ale vysvětlit a podat informace o nutnosti většího zaměření ošetřovatelské péče na výše zmíněná rizika. Tak jako se přizpůsobuje geriatrická medicína stárnutí populace a geriatrické křehkosti, bude muset i ošetřovatelská péče zaznamenat určité změny. Pokud tato bakalářská práce obohatí povědomost sester a dalších členů multidisciplinárního týmu o problému geriatrické křehkosti, o specifikách ošetřovatelské péče o pacienty s geriatrickou křehkostí, o přístupu a motivaci těchto rizikových pacientů, pak splnila svůj cíl.
|
host ::
RSS.