|
|
Vodstvo na mapách našeho území z 16.-17. stol.
Hlaváčková, Vanda ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je provést obsahovou analýzu vodstva starých mapových děl následně na základě výsledků analýz navrhnout a vytvořit webovou mapovou aplikaci pro prezentaci výsledů. V úvodu práce jsou představeny důležité pojmy pojící tématem následovány metodikou obsahové analýzy starých map. Představeny jsou rovněž jednotlivé staré mapy, a sice Klaudyánova mapa Čech z mapa Čech z roku 1568 a Aretinova mapa Čech z roku 1619 včetně stručné biografie ejich autorů. Na základě získaných informací z předešlých kapitol pak byla provedena samotná obsahová analýza. Jejími výsledky se zabývá diskuse práce. rámci praktické části byla na základě obsahové analýzy navržena a vytvořena webová mapová aplikace znázorňující vodstvo starých map ve vektorové podobě současnými mapovými podklady. Zahrnuty jsou i poznatky a informace, které analýzy. Klíčová slova: stará mapa, obsahová analýza map, Klaudyánova mapa, Crigingerova
|
|
|
Analýza vývoje říční sítě Etiopské vysočiny
Maca, Vít ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Etiopská vysočina je jedno z tektonicky nejpestřejších území na světě. Leží v těsné blízkosti Etiopského riftového systému v oblasti s vulkanickým reliéfem. Jako hlavní faktory podílející se na vývoji říční sítě byly identifikovány: vulkanismus, tektonika, eroze. Nejvýznamnějším faktorem je eroze, které se práce věnuje blíže. Pomocí metod dálkového průzkumu, GIS analýzy a vyhotovováním podélných a příčných říčních profilů byly zjišťovány plošné diferenciace v typech říční sítě, hloubce říčních údolí, geologických vrstvách atd. GIS a DPZ analýzy poskytly spíše podpůrná data. Klíčová je analýza podélných profilů. Profilováno bylo 5 toků: Guder, Muger, Jemma, Birr, Modrý Nil. Na profilech byly lokalizovány knickpointy (místa prudké změny spádu v řečišti, přerušení spádu nebo svahu stupněm; Beneš et al. 1985, Buckle 1978), které byly rozděleny na tři typy, dle majoritního faktoru podílejícího se na jejich vzniku: Aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny, který aktivizuje říční erozi, výzdvih menších ker, litologické. Stěžejní jsou pro další výstupy knickpointy vázané na aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny. Jejich lokalizací byl profil rozdělen na dílčí subprofily reprezentující období erozního vývoje oblasti. V období uplynulých 31 milionů let byly identifikovány 3 fáze zahlubování s narůstající rychlostí...
|
|
|
Optimization of digital river network and its impact on catchment water management
Hošek, Zdeněk ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Digitální sada dat o říční síti je důležitým zdrojem informací pro široké spektrum činností v rámci vodohospodářského řízení. Je také základnou pro modely a vědecký výzkum v mnoha různých oblastech. Vývoj datové sady byl v České republice v minulosti rozdělen a výsledkem jsou tři různé paralelně se vyvíjející datové sady, které pokrývají celé území státu. Tyto datové sady obsahují rozdílnou geometrii, rozdílné a často protichůdné atributy a byly vytvořeny pro odlišné účely využití. Proto nadešel čas, kdy si odpovědné vodohospodářské instituce uvědomily, že tato situace je nadále neudržitelná a vyvíjejí úsilí na sjednocení těchto datových sad do jedné. Tento úkol přináší řadu technických problémů a může mít řadu právních důsledků. Cílem této práce je vytvoření metodického přístupu pro sjednocení existujících datových sad. Tento metodický přístup pro rozhodnutí, který z protichůdných nebo rozdílných atributů by měl být převzat do sjednocené datové sady, vychází z předpokladu, že existující datové sady budou sjednoceny do jedné obsahující to nejlepší z nich. Porovnání jednotlivých prvků v existujících datových sadách nevyhnutelně povede k mnoha konfliktům, kdy bude nutné rozhodnout, který z posuzovaných prvků má být přijat do výsledné datové sady. Práce vychází z hlavních účelů, pro které je digitální...
|
|
|
Hodnocení antropogenní modifikace říční sítě pomocí hydromorfologického průzkumu na příkladu horního toku Metuje
Kavalír, Václav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kujanová, Kateřina (oponent)
Lidské zásahy a s nimi spojený tlak na vodní toky a jejich ekosystémy jsou v současné době suchých let velmi diskutovanou problematikou. Předkládaná bakalářská práce se zabývá těmito zásahy do vodních toků a jejich vlivem na hydromorfologický stav. V rešeršní části práce jsou probírány základní poznatky z hydromorfologie, úprav toků s jejich negativními i pozitivními účinky na vodní tok s jeho okolím. Pro vyhodnocení hydromorfologického stavu byla užita metodika HEM (Langhammer 2014) aplikovaná na horním toku řeky Metuje. Na základě výsledků je horní tok Metuje hodnocen celkově jako slabě modifikovaný. Méně narušené úseky najdeme v oblasti NPR Adršpašsko-Teplické skály. Největší zásahy jsou v oblasti intravilánu Teplic nad Metují, kde tyto zásahy jsou hlavně z období první republiky. Nejvíce je antropogenně ovlivněna oblast inundačního území. Trasa toku řeky byla celkově zkrácena o 1 569 m, tedy 7,5 % od poloviny 19. století, zejména v okolí Teplic nad Metují. Největší koncentrace různorodých modifikací je v oblastech zástavby. Klíčová slova: Hydromorfologie, koryto toku, HEM, říční síť, horní Metuje
|
|
|
Optimization of digital river network and its impact on catchment water management
Hošek, Zdeněk ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Digitální sada dat o říční síti je důležitým zdrojem informací pro široké spektrum činností v rámci vodohospodářského řízení. Je také základnou pro modely a vědecký výzkum v mnoha různých oblastech. Vývoj datové sady byl v České republice v minulosti rozdělen a výsledkem jsou tři různé paralelně se vyvíjející datové sady, které pokrývají celé území státu. Tyto datové sady obsahují rozdílnou geometrii, rozdílné a často protichůdné atributy a byly vytvořeny pro odlišné účely využití. Proto nadešel čas, kdy si odpovědné vodohospodářské instituce uvědomily, že tato situace je nadále neudržitelná a vyvíjejí úsilí na sjednocení těchto datových sad do jedné. Tento úkol přináší řadu technických problémů a může mít řadu právních důsledků. Cílem této práce je vytvoření metodického přístupu pro sjednocení existujících datových sad. Tento metodický přístup pro rozhodnutí, který z protichůdných nebo rozdílných atributů by měl být převzat do sjednocené datové sady, vychází z předpokladu, že existující datové sady budou sjednoceny do jedné obsahující to nejlepší z nich. Porovnání jednotlivých prvků v existujících datových sadách nevyhnutelně povede k mnoha konfliktům, kdy bude nutné rozhodnout, který z posuzovaných prvků má být přijat do výsledné datové sady. Práce vychází z hlavních účelů, pro které je digitální...
|
|
|
Analýza vývoje říční sítě Etiopské vysočiny
Maca, Vít ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Etiopská vysočina je jedno z tektonicky nejpestřejších území na světě. Leží v těsné blízkosti Etiopského riftového systému v oblasti s vulkanickým reliéfem. Jako hlavní faktory podílející se na vývoji říční sítě byly identifikovány: vulkanismus, tektonika, eroze. Nejvýznamnějším faktorem je eroze, které se práce věnuje blíže. Pomocí metod dálkového průzkumu, GIS analýzy a vyhotovováním podélných a příčných říčních profilů byly zjišťovány plošné diferenciace v typech říční sítě, hloubce říčních údolí, geologických vrstvách atd. GIS a DPZ analýzy poskytly spíše podpůrná data. Klíčová je analýza podélných profilů. Profilováno bylo 5 toků: Guder, Muger, Jemma, Birr, Modrý Nil. Na profilech byly lokalizovány knickpointy (místa prudké změny spádu v řečišti, přerušení spádu nebo svahu stupněm; Beneš et al. 1985, Buckle 1978), které byly rozděleny na tři typy, dle majoritního faktoru podílejícího se na jejich vzniku: Aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny, který aktivizuje říční erozi, výzdvih menších ker, litologické. Stěžejní jsou pro další výstupy knickpointy vázané na aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny. Jejich lokalizací byl profil rozdělen na dílčí subprofily reprezentující období erozního vývoje oblasti. V období uplynulých 31 milionů let byly identifikovány 3 fáze zahlubování s narůstající rychlostí...
|
|
|
Regionální morfologické rozdíly údolní sítě Jizerských hor
Hložek, Martin ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikami říční sítě v oblasti Jizerských hor, jejíž vývoj byl poznamenán neotektonickými pohyby. Z tohoto důvodu je hlavním tématem práce vyhodnocení 30 podélných profilů vodních toků, klasifikovaných do čtyř kategorií v závislosti na tvaru profilu. Z průběhu příčných profilů, sestrojených na pěti vybraných tocích, je rovněž patrné tektonické ovlivnění. V oblasti Malé a Velké Jizerské louky byly sledovány změny v průběhu toků Jizerky a Jizery mezi lety 19382012. Na základě vyhodnocených výsledků bylo zjištěno, že oblastí nejvíce postiženou neotektonickou činností je severozápadní (povodí Jeřice) a severní (povodí Smědé) svah Jizerských hor. Neotektonické pohyby se projevují zejména v příčných profilech Smědé, Kwisy a Jizery. Z porovnání průběhu toků v letech 19382012 vyplynulo, že intenzita boční eroze má maximální hodnoty 0,20,5 m/rok.
|
host ::
RSS.