|
|
Nástin dějin lidských práv do jejich všeobecné deklarace
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami lidských práv a jejich vývojem od dob antického Řecka a Říma až do Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Cílem práce je přiblížit nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj práv člověka. Jsou zde popsána lidská práva z hlediska filosofických myslitelů a význačných dějinných událostí, které doprovázely a měnily průběh vývoje práv. Vyobrazena je situace v Řecku a Římě, v období rozvoje křesťanské víry a středověku a nakonec významné novověké mezníky, mezi které patří Velká francouzská revoluce a vznik Deklarace lidských práv, panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který učinil řadu reforem, či revoluce roku 1848 a konečně zrod Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948.
|
|
|
Utopia in the Works of Adalbert Stifter
Smetana, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Jméno autora: Jiří Smetana Název diplomové práce: Utopie u Adalberta Stiftera Univerzita: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Filozofická fakulta Katedra: Ústav germánských studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. Místo a termín vydání práce: Praha, březen 2011 Tématem této práce je utopie u Adalberta Stiftera. Cílem je nastínit její hlavní rysy a částečně popsat pohnutky, které k ní Stiftera dovedly. Práce popisuje umělecké, politické a sociální pozadí epochy biedermeieru a přibližuje Adalberta Stiftera jako jejího hlavního představitele v rakouské literatuře. Adalbert Stifter byl všeobecně nadaný, měl zálibu v přírodě a umění. Umění bylo jedním z jeho nejvěrnějších přátel. Stifterova biedermeierovská literární díla jsou originální a mají v jistém smyslu velkou hloubku. Téměř každý úsudek je v nich totiž rozumově podložen. Samolibost bychom v tomto smyslu v Stifterově pozdním díle hledali jen stěží. Toto je i názor rakouského spisovatele Petra Roseggera, který si proto více cení Adalberta Stiftera než Johanna Wolfganga von Goethe. Jak Rosegger pravdivě tvrdí, je velmi originální i Stifterův styl. Tato práce si všímá utopických rysů v některých ze Stifterových povídek a v jeho výchovném románu Pozdní léto. Stifterovu utopii jistě není možné zcela realizovat, jakkoli si to autor...
|
|
|
Nástin dějin lidských práv do jejich všeobecné deklarace
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami lidských práv a jejich vývojem od dob antického Řecka a Říma až do Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Cílem práce je přiblížit nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj práv člověka. Jsou zde popsána lidská práva z hlediska filosofických myslitelů a význačných dějinných událostí, které doprovázely a měnily průběh vývoje práv. Vyobrazena je situace v Řecku a Římě, v období rozvoje křesťanské víry a středověku a nakonec významné novověké mezníky, mezi které patří Velká francouzská revoluce a vznik Deklarace lidských práv, panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který učinil řadu reforem, či revoluce roku 1848 a konečně zrod Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948.
|
|
|
Utopia in the Works of Adalbert Stifter
Smetana, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Jméno autora: Jiří Smetana Název diplomové práce: Utopie u Adalberta Stiftera Univerzita: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Filozofická fakulta Katedra: Ústav germánských studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. Místo a termín vydání práce: Praha, březen 2011 Tématem této práce je utopie u Adalberta Stiftera. Cílem je nastínit její hlavní rysy a částečně popsat pohnutky, které k ní Stiftera dovedly. Práce popisuje umělecké, politické a sociální pozadí epochy biedermeieru a přibližuje Adalberta Stiftera jako jejího hlavního představitele v rakouské literatuře. Adalbert Stifter byl všeobecně nadaný, měl zálibu v přírodě a umění. Umění bylo jedním z jeho nejvěrnějších přátel. Stifterova biedermeierovská literární díla jsou originální a mají v jistém smyslu velkou hloubku. Téměř každý úsudek je v nich totiž rozumově podložen. Samolibost bychom v tomto smyslu v Stifterově pozdním díle hledali jen stěží. Toto je i názor rakouského spisovatele Petra Roseggera, který si proto více cení Adalberta Stiftera než Johanna Wolfganga von Goethe. Jak Rosegger pravdivě tvrdí, je velmi originální i Stifterův styl. Tato práce si všímá utopických rysů v některých ze Stifterových povídek a v jeho výchovném románu Pozdní léto. Stifterovu utopii jistě není možné zcela realizovat, jakkoli si to autor...
|
host ::
RSS.