|
| |
|
|
Vliv mezenchymálních buněk na revaskularizaci ostrůvků transplantovaných do extracelulární matrix
Hudzieczková, Aneta ; Girman, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Transplantace pankreatu představuje jedinou možnou dosavadní léčbu pro navození nezávislosti na exogenně podávaném inzulínu u pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Hlavní limitací transplantací je však nedostatek dárcovských orgánů. Z tohoto důvodu je předmětem výzkumu příprava bioarteficiálních orgánů na základě buněčné terapie. Pro jejich přípravu se využívají části extracelulární matrix, jež se získávají decelularizací pankreatu. Takto připravená proteinová lešení jsou poté opět repopulována různými typy buněk. Extracelulární matrix poskytuje buňkám strukturální podporu, zprostředkovává signalizaci pro diferenciaci, proliferaci nebo migraci. Mezenchymální stromální buňky se využívají v klinické terapii, mají pozitivní vliv na regenerační procesy tkáně, modulační funkci extracelulární matrix, potlačují zánět a podporují angiogenezi. Decelularizacemi pankreatů jsme získali extracelulární matrix, které jsme osídlili ostrůvky a mezenchymálními buňkami, v druhém případě navíc i endoteliemi. Tyto bioarteficiální pankreaty (skelety) jsme poté transplantovali syngenním diabetickým potkanům do podkoží za účelem sledování revaskularizace ostrůvků. Na základě řezů explantovaných skeletů jsme zjistili, že bez přítomnosti endotelií v transplantovaném skeletu proběhla revaskularizace ostrůvků lépe. Klíčová...
|
|
|
Problematika kritické končetinové ischemie a buněčné léčby u syndromu diabetické nohy, patogenetické aspekty Charcotovy osteopatie.
Němcová, Andrea ; Jirkovská, Alexandra (vedoucí práce) ; Polák, Jan (oponent) ; Prázný, Martin (oponent)
Syndrom diabetické nohy (SDN) je závažnou komplikací diabetu a spolu s kritickou končetinovou ischemií podstatně zhoršuje prognózu pacientů. Ischemická choroba dolních končetin u diabetiků má atypický klinický průběh, její diagnostika je obtížná a je jedním z hlavních faktorů zvyšujících morbiditu a mortalitu pacientů se SDN. Cílem dizertační práce zaměřené na diagnostiku a terapii SDN bylo nalézt vhodnou metodu k posouzení terapeutické vaskulogeneze při hodnocení efektu autologní buněčné terapie (ACT), posoudit možnosti časné diagnostiky Charcotovy osteoartropatie (CHOAP) a najít spojitosti mezi výskytem kardiovaskulárních onemocnění a SDN. Ve studiích zabývajících se terapeutickou vaskulogenezí patřil k nejzajímavějším výsledkům signifikantní vzestup antiangiogenního faktoru endostatinu po ACT na rozdíl od nezměněných hladin endostatinu po standardní perkutánní transluminální angioplastice; přechodný vzestup endostatinu se zdá být markerem terapeutické vaskulogeneze po ACT. Přínos perfuzní scintigrafie lýtkových svalů v hodnocení mikrocirkulace a efektu ACT nebyl jednoznačně prokázán. Naopak perspektivní metodou k posouzení mikrocirkulace a efektu revaskularizace po ACT byla MR spektroskopie lýtkových svalů. V další studii zabývající se CHOAP jsme prokázali přínos kvantitativní ultrasonometrie...
|
|
|
Lokální a celkové patologické procesy a jejich ovlivnění u syndromu diabetické nohy
Dubský, Michal ; Jirkovská, Alexandra (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Karetová, Debora (oponent)
Souhrn V patogenezi syndromu diabetické nohy (SDN) se uplatňují nejen lokální tkáňové faktory a ischemie, ale i infekce, která může být současně příčinou reulcerací. Neuropatická porucha kostního metabolismu vede k Charcotově osteoarthropatii (CHOA). Cílem dizertační práce bylo posoudit efektivitu aplikace nových kožních krytů v experimentu, dále zhodnotit lokální vaskulogenezi při různých metodách buněčné léčby SDN, vymezit roli infekce u reulcerací a definovat scintigrafické parametry aktivity CHOA. Ve studiích zabývajících se problematikou lokálních patologických procesů u SDN jsme prokázali v experimentu, že želatinová nanovlákna akcelerují hojení rány a mohou být vhodným buněčným nosičem pro kožní regeneraci a že acellulární porcinní dermis je účinnější v procesu hojení ran v porovnání s xenotransplantáty. Ve studiích zabývajících se problematikou terapeutické vaskulogeneze jsme zjjistli, že účinnost kmenových buněk (KB) z kostní dřeně je obdobná jako účinnost KB z periferní krve po stimulaci. Při posuzování rizika systémové vaskulogeneze jsme nezjistili signifikantní vzestup sérových hladin pro-angiogenních cytokinů, což svědčí pro parakrinní efekt KB. Prokázali jsme signifikantní korelaci inhibitoru angiogeneze (endostatinu) s množstvím aplikovaných KB, což by mohlo odrážet lokální vaskulogenezi. Při...
|
|
| |
host ::
RSS.