Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv dechové rehabilitace na plicní funkce u pacientů po COVID-19 pneumonii.
Světová, Barbora ; Benediktová, Květa (vedoucí práce) ; Irving, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání naměřených hodnot vybraných spirometrických parametrů (FVC, FEV1, PEF) a výsledků dotazníků na kvalitu života (Karnofsky index a Jonesův index dušnosti) u dvou skupin, z nichž jedna měla předepsaný rehabilitační program a druhá byla kontrolní. Teoretická část shrnuje poznatky o onemocnění COVID-19 a jeho okamžitý i dlouhodobý dopad především na respirační systém. Dále se zabývá využitím konkrétních metod dechové rehabilitace u pacientů, kteří prodělali onemocnění COVID-19. Hlavním cílem praktické části je ověřit účinek dechové rehabilitace - předepsaného rehabilitačního programu na plicní funkce u pacientů po pneumonii způsobené onemocněním COVID - 19. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 20 osob (průměrný věk 60±11,04 roku) po pneumonii způsobené onemocněním COVID-19, z nichž 10 dodržovalo předepsaný rehabilitační program a 10 tvořilo kontrolní skupinu bez předepsaného rehabilitačního programu. V den ukončení hospitalizace a podruhé s odstupem 2 - 3 měsíců se u probandů obou skupin měřily spirometrické parametry a zjišťovala se kvalita života pomocí dotazníků. U probandů pokusné skupiny byly dále měřeny S-Index a hrudní amplituda. Sebraná data byla následně vyhodnocena pomocí statistických postupů. Výsledky: V obou skupinách došlo ke statisticky...
Dechová rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax
DOLANSKÝ, Petr
Tato bakalářská práce pojednává o problematice dechové terapie po chirurgické léčbě spontánního pneumothoraxu. Pneumothorax je definován jako přítomnost vzduchu či jiného plynu v pleurální dutině. Pacienti se potýkají s vysokou dušností, bolestivostí, sníženými dechovými parametry a změnami v držení těla. Cílem práce bylo zmapování možnosti respirační rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax a navrhnutí postupu dechové rehabilitace u těchto pacientů. V teoretické části je stručně popsána anatomie hrudníku, jsou popsány primární i pomocné inspirační i exspirační svaly. Dále je popsána problematika pneuothoraxu, jeho dělení, diagnostika, symptomatologie, konzervativní a chirurgická léčba. V závěru se věnuje technikám dechové rehabilitace a ostatním fyzioterapeutickým konceptům, které je možné využít u pacientů po operaci spontánního pneumothoraxu. Praktická část proběhla formou kvalitativního výzkumu, kterého se účastnili tři pacienti operováni pro spontánní pneumothorax. První den po operaci byl každý z nich podroben kineziologickému vyšetření, ve kterém bylo využito svalových testů dle Jandy, goniometrického měření aktivních rozsahů v ramenním kloubu, antropometrického měření rozvíjení hrudníku, měření maximálních nádechových tlaků pomocí přístroje Micro RPM, Borgovy škály CR10 a měření saturace hemoglobinu kyslíkem. Následné dny probíhala samotná terapie zakončená výstupním kineziologickým vyšetřením. Naměřené hodnoty byly mezi sebou porovnány. U všech probandů bylo dosaženo zlepšení, dá se proto tvrdit, že terapie měla pozitivní efekt.
Ošetřovatelská péče o pacienty s traumatem hrudníku
HORÁKOVÁ, Magdaléna
Na začátku této práce jsme si stanovili dva cíle. Chtěli jsme zjistit, jaká jsou specifika při ošetřování pacientů s traumatem hrudníku ve vybraných traumacentrech České republiky. Druhým cílem bylo zmapovat kooperaci všeobecných sester s fyzioterapeuty v rámci rehabilitace pacienta po traumatu hrudníku.Poranění hrudníku společně s poškozením nitrohrudních orgánů patří k nejčastějším zraněním v běžném životě. Často jsou tato traumata přidružena s nějakým dalším poraněným nebo jsou klasifikována jako polytraumata a péče o tyto pacienty kvůli její komplexnosti a návaznosti je směřována zejména do traumacenter. Častým řešením je zavedení hrudní drenáže. Ta je lékařským výkonem, kdy se drén zavede do pleurální dutiny za účelem odstranění patologického obsahu. Úlohou sestry je, aby měla zmapovanou problematiku hrudního sání. Znamená to jak ošetřování pacienta, zajištění jeho biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb, tak i starostlivost o samotné hrudní sání.V průběhu našeho výzkumu byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Sestry znají zásady péče o pacienty s aktivním hrudním sáním. Hypotéza č. 2: Sestry znají zásady péče o pacienty s pasivním hrudním sáním. Hypotéza č. 3: Sestry spolupracují s rehabilitačními pracovníky. Všechny hypotézy se nám ve výzkumném šetření podařilo zodpovědět a potvrdit a tímto se splnili stanovené cíle.Standard je nedílnou součástí současného ošetřovatelství. Podílí se na procesu řízení a zvyšování kvality ošetřovatelské péče a je prostředkem pro realizaci auditů. Tato diplomová práce je zpracována k dalšímu využití. Vytvořili jsme ošetřovatelský standard pro sestry zaměřující se na ošetřovatelskou péči o pacienta se zavedenou hrudní drenáží. Standard je vložen do kapitoly Přílohy a doufáme, že bude přínosem pro sestry a povede ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče o pacienta s hrudním sáním. Výsledky této práce mohou poskytnout nový rozměr na práci všeobecné sestry starající se o pacienta s aktivní či pasivní hrudní drenáží, na rehabilitaci o tyto pacienty a také komplexní pohled na ošetřování těchto pacientů. Tato práce může být využita jako studijní materiál a využita při odborných seminářích na traumatologických odděleních nebo všude tam, kde je možné se s hrudním sáním setkat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.