|
|
Design sněžného skůtru pro záchranářské účely.
Bečicová, Dana ; Kobosil, Karel (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem sněžného skútru, který by využívala záchranná služba. Přestože se jedná o neobvyklý typ skútru (kapotovaný), lze tento sněžný skútr zařadit mezi užitkové sněžné skútry. Navrhovaný sněžný skútr je vhodný do zasněžených oblastí pro záchranářské účely. Při své velikosti může pojmout tři osoby: řidič, ošetřovatel, ležící pacient. Práce je zaměřena především na návrh exteriéru sněžného skútru. Menší pozornost je potom věnována interiéru, kde je vše podrobeno ergonomickým zásadám. Výsledkem je tedy pohotovostní sněžné vozidlo disponující záchranářským vybavením.
|
|
|
Kontrola přístrojového a materiálního vybavení vozu záchranné služby a příprava na výjezd - manuál pro zdravotnické záchranáře
PROCHÁZKA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá kontrolou přístrojového a materiálového vybavení ve vozidle zdravotnické záchranné služby. Kontrola vybavení je jedna z pracovních povinností zdravotnického záchranáře, kterou musí během směny splnit. Při nedostatečné kontrole hrozí porucha přístrojového vybavení nebo nedostatek materiálu, potřebného během výjezdu. V nejhorším případě může vést nedostatečná kontrola až ke smrti pacienta. Vzhledem k narůstajícímu počtu výjezdů může být někdy náročné provést kontrolu mezi výjezdy. V teoretické části jsem čtenáři přiblížil legislativu týkající se zdravotnické záchranné služby, požadavky na vybavení jejích vozidel, rozdělením výjezdových skupin. Zabýval jsem se také popisem jednotlivých přístrojů a materiálů, které záchranná služba využívá. Cílem bakalářské práce bylo zmapování časové náročnosti, průběh a kompetence při kontrole přístrojového a materiálního vybavení. Také byla zjišťována nejrizikovější oblast při nedostatečné kontrole. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s devíti zdravotnickými záchranáři. Z výsledků bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají na kontrolu přístrojů i vybavení, ve většině případů dostatek času během směny i při pomalejším tempu kontroly. Vzhledem k charakteru této profese se však nedá naplánovat daný čas kontroly, ani její délka trvání. Nejlepší východiskem by bylo zkrátit kontrolu na minimum času s co největší kvalitou kontroly. Dále bylo zjištěno, že mají záchranáři různé druhy kontrol, které provádějí sami a jsou za ně zodpovědní. Poslední část výzkumu ukázala, že záchranáři považují za nejvíce rizikovou oblast při nedostatečné kontrole přístrojové vybavení. Vzhledem k minimálním zkušenostem s poruchou přístroje během výjezdu, si myslím, že je na tuto oblast mezi záchranáři kladen nevětší důraz.
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
|
|
|
Krátkodobé poruchy vědomí v přednemocniční neodkladné péči
Tyčová, Monika ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Stav krátkodobého bezvědomí (kolaps, synkopa) je častým důvodem k výjezdu zdravotnické záchranné služby. Kvantitativní poruchy vědomí postihují pacienty všech věkových kategorií. Náhlé, přechodné bezvědomí spojené s pádem bývá pro laiky dramatické, ve většině případů se však jedná o nezávažné stavy nekardiogenní etiologie, zvané též mdloba. Tyto stavy většinou nevyžadují urgentní léčbu. Naproti tomu srdeční synkopy, které se vyskytují zejména u starších věkových kategorií jsou méně časté, avšak mají podstatně horší prognózu. Neléčené mohou skončit náhlou smrtí pacienta. Jedná se zde zejména o kolapsy podmíněné srdeční arytmií. Tvoří asi 10 - 20% všech kolapsových stavů a mají velmi vysokou mortalitu. Náhlé přechodné bezvědomí vyžaduje v prvním kontaktu pečlivé fyzikální vyšetření a důkladnou anamnézu. Na základě výsledku je možné asi v polovině případů příčinu kolapsu předpokládat. Jednoznačnou příčinu kolapsu však v rámci přednemocniční neodkladné péče není možné s jistotou určit, proto je pacient transportován k vyšetření do zdravotnického zařízení. Tam je následně vyšetřen interně, zejména kardiologicky a s využitím adekvátních vyšetřovacích metod je provedena diferenciální diagnostika příčiny kolapsu. Vzhledem k velmi široké škále možných příčin náhlé ztráty vědomí, včetně příčin...
|
|
|
Design sněžného skůtru pro záchranářské účely.
Bečicová, Dana ; Kobosil, Karel (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem sněžného skútru, který by využívala záchranná služba. Přestože se jedná o neobvyklý typ skútru (kapotovaný), lze tento sněžný skútr zařadit mezi užitkové sněžné skútry. Navrhovaný sněžný skútr je vhodný do zasněžených oblastí pro záchranářské účely. Při své velikosti může pojmout tři osoby: řidič, ošetřovatel, ležící pacient. Práce je zaměřena především na návrh exteriéru sněžného skútru. Menší pozornost je potom věnována interiéru, kde je vše podrobeno ergonomickým zásadám. Výsledkem je tedy pohotovostní sněžné vozidlo disponující záchranářským vybavením.
|
|
|
Metodické postupy vedení důlních děl a zásahů báňské záchranné služby ve ztížených mikroklimatických podmínkách
Pavelek, Z. ; Brožík, V. ; Kajzar, Vlastimil
Cílem metodiky je poskytnout pracovníkům důlních závodů a zejména pracovníkům báňské záchranné služby základní metodické postupy pro navrhování bezpečných a ekonomických způsobů práce při současné vysoké teplotní zátěži v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Metodika zahrnuje oblasti projektování a uplatnění nových hygienických postupů i metodiku posuzování teplotních zátěží při specifických podmínkách velkých hloubek dobývání, které jsou v současnosti v České části hornoslezské pánve dosahovány. Zahrnuje také podrobné pokyny pro práci báňské záchranné služby v takovýchto podmínkách.
Plný tet: UGN_0434037 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Vztah pacient - záchranář
ŠPALEK, Dušan
Tato práce se zaměřuje na porozumění základů a přiblížení zásad správné komunikace. Cílem práce bylo zmapovat situace vztahu výjezdových posádek zdravotnické záchranné služby a ošetřovaných pacientů. Získaná data byla vytvořena na základě kvalitativní studie formou řízeného rozhovoru, který se vztahuje k daným problémům a okolnostem. Sběr dat probíhal v Českých Budějovicích, Táboře a Karlových Varech. Cílový a výzkumný soubor tvořilo devět zdravotnických záchranářů a devět pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Analýza devíti rozhovorů mapuje aspekty komunikačních dovedností zdravotnických záchranářů v oblasti přednemocniční neodkladné péče. Ve výsledcích převažuje jednoznačná shoda v základním pozitivním aspektu profese, jímž je míněna pomoc lidem a záchrana života. Práce dává také prostor výpovědi pacientům, kteří byli v kontaktu s posádkou Zdravotnické záchranné služby. Čtenář zde nalezne velké množství citací a jejich interpretaci.
|
|
|
Ošetření popáleninového traumatu v přednemocniční neodkladné péči
HASMANOVÁ, Ilona
Závažných termických úrazů neustále přibývá. Jejich léčba vyžaduje rychlou, prvotřídní profesionální, dobře organizovanou, materiálně i kádrově zajištěnou službu, která bude schopna řešit i náhlý výskyt většího množství postižených na jednom místě. Jejich léčba vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci včetně péče ve specializovaných zařízeních. Téma Ošetření popáleninového traumatu jsem si vybrala, protože tato problematika je aktuální pro nás všechny a každého z nás se může, ať chceme či ne, týkat. Ošetření popálenin v terénu je mnohdy nesnadný úkol a má svá určitá specifika. Tyto problémy se týkají nejen ošetřovatelské činnosti somatické, ale především také psychické. Cílem práce bylo shrnout teoretické poznatky v ošetření popálenin v podmínkách přednemocniční péče a dále zmapování vědomostí a dovedností v této oblasti u zdravotnických záchranářů, pracujících na záchranné službě. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je charakterizován pojem přednemocniční neodkladné péče, rozsah její působnosti a vykonavatele. Popáleniny jsou zde přehledně rozděleny dle mnoha aspektů, je zde popsána jejich incidence a v neposlední řadě také prevence. Práce se dále věnuje specifikám ošetřovatelské péče v podmínkách přednemocniční neodkladné péče z pohledu sestry a následně samotnou léčbou popáleninového traumatu v terénu. Praktická část byla provedena kvantitativní formou, metodou dotazování, prostřednictvím dotazníku. Z výsledků vyplývá, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v ošetření popáleninového traumatu, dále je zřejmé, že spolupráce záchranné služby s popáleninovými centry je dostatečná a třetím bodem je, že intraoseálního přístupu u dětí se využívá nedostatečně. Všechny tři hypotézy se tedy potvrdily. Vzhledem k výsledkům výzkumu je patrné, že na ošetřování popálenin by měl být brán větší zřetel a to nejen v rámci teoretické výuky, ale hlavně také praktického nácviku. Vznik popáleninového úrazu totiž může zanechat následky na celý život a jeho ošetření v přednemocniční neodkladné péči musí být tím pádem té nejprofesionálnější kvality.
|
|
|
Úroveň znalosti první pomoci u laické veřejnosti
RYBÁČEK, Jan
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Úroveň znalosti první pomoci u laické veřejnosti. První pomocí se rozumí soubor jednoduchých postupů, které pokud jsou poskytnuty správně a včas, významným způsobem zvyšují šanci na přežití postiženého. Práce se zabývá problematikou znalostí první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část se zabývá základními aspekty problematiky první pomoci, včetně postupů u vybraných stavů ohrožujících život. V praktické části jsou přehledně zpracovány získané výsledky, které jsou následně porovnávány s jinými autory v diskuzi. Data pro výzkumnou část této práce byla sbírána v Jihočeském kraji ve městech České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Třeboň, a Vimperk. Výzkumný soubor byl tvořen náhodně vybranými respondenty laické veřejnosti v Jihočeském kraji. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny nebo vyvráceny předem stanovené hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, jaké má laická veřejnost teoretické znalosti o poskytování první pomoci a dále, zda úroveň znalosti roste se zvyšujícím se vzděláním. Posledním cílem pak bylo vyhodnotit, proč se někteří lidé bojí nebo nechtějí první pomoc poskytnout. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí první pomoci u laické veřejnosti není dostatečná. Patrné ovšem je, že úroveň znalosti první pomoci roste se zvyšujícím se vzděláním. Dále bylo zjištěno, že hlavním důvodem pro neposkytnutí první pomoci je neznalost postupů první pomoci. Výsledky této bakalářské práce je možné využít pro poskytovatele vzdělávání v oblasti první pomoci. Dále může být práce použita při realizaci dalších výzkumů a v rámci informování veřejnosti.
|
host ::
RSS.