|
|
Neodkladná resuscitace z hlediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje
DUDKOVÁ, Lucie
Nejvyšší počet náhlých srdečních zástav je v dospělém věku. V dětském věku se jedná nejčastěji o sekundární asfyktickou srdeční zástavu. Ročně utrpí náhlou srdeční zástavu v Evropě asi 700 000 osob. Asi ve ? případů je zahájena KPR svědky příhody-laiky. Výskyt komorových fibrilací v posledním desetiletí poklesl. Ve více než 60 % proběhne akutní srdeční zástava v terénu, popř. přímo na oddělení urgentního příjmu. Cílem bakalářské práce je zmapovat četnost výjezdů zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k neodkladné resuscitaci, zjistit, jaké postupy volí při poskytování neodkladné resuscitace středně zdravotnický personál zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a zjistit, jaké postupy volí při poskytování neodkladné resuscitace lékaři zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Hypotéza předpokládá, že postupy při poskytování neodkladné resuscitace středně zdravotnickým personálem a lékaři zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nejsou sjednocené. Výzkum je zpracován kvantitativní formou. Sběr dat je proveden metodou dotazování, technikou dotazníku s otevřenými, polootevřenými a uzavřenými typy otázek a sekundární analýzou dat. Výzkumný soubor tvoří pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Bakalářská práce bude přínosná jako prezentace výsledků na odborných konferencích a seminářích. Bakalářská práce bude přínosná pro další studium dané problematiky pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Připravenost civilního obyvatelstva poskytnout první pomoc při vzniku mimořádné události
ULBRICHOVÁ, Dagmar
První pomoc představuje první, nesmírně důležitý článek celého zdravotnického záchranného řetězce. Nutnost poskytnout první pomoc může nastat kdykoliv, protože současná moderní doba přináší spoustu nových rizik, která mohou být příčinou celé řady mimořádných událostí s následky pro jednotlivce i skupiny lidí či celé populace. Proto v odborné přípravě obyvatel musí být kladen důraz na výuku poskytování první pomoci, neboť takováto příprava snižuje zranitelnost a zvyšuje odolnost obyvatelstva vůči mimořádným událostem, kterých stále přibývá. Cílem práce bylo posoudit, zda je civilní obyvatelstvo připraveno poskytnout první pomoc při vzniku mimořádné události. Pro naplnění uvedeného cíle a k získání informací potřebných ke zpracování výsledků průzkumu byla zvolena metoda dotazníku a metoda analytické sondáže. Dotazník se skládal z 15 předem připravených otázek. Otázky dotazníku byly rozčleněny do čtyř částí podle konkrétních stanovených cílů. Dotazníkové šetření probíhalo v Jihočeském kraji v městě Tábor. Cílový soubor tvořilo celkem 250 respondentů obou pohlaví náhodně vybraných ve čtyřech různých věkových kategoriích. První věkovou kategorií byla skupina respondentů ve věku 10- 20 let, druhou věkovou kategorii tvořila skupina respondentů ve věku 20- 40 let, třetí věkovou kategorií byla skupina respondentů ve věku 40- 60 let a poslední věkovou kategorii tvořili respondenti starší 60 let. Připravenost obyvatelstva byla zkoumána ve třech úrovních, a to znalostní úroveň, emoční a zkušenostní úroveň a motivační úroveň. Stanovená hypotéza: Civilní obyvatelstvo je připraveno poskytnout první pomoc v souladu s platnými standardy první pomoci, byla na těchto třech úrovních potvrzena pouze částečně. Z diplomové práce vyplynuly i vedlejší výsledky týkající se posouzení zranitelnosti a odolnosti obyvatelstva při poskytování první pomoci za mimořádných událostí. Jedním z vedlejších výstupů je zjištění, že se senioři jeví, jako výrazně nejzranitelnější, naopak věková kategorie 20- 40 let se jeví, jako výrazně nejodolnější. Pokusila jsem se v rámci možností a rozsahu své diplomové práce přispět určitou měrou k objasnění důležitých aspektů možných vlivů na ochotu a kvalitu při poskytování první pomoci a upozornit na důležitost vzdělávání v oblasti první pomoci.
|
host ::
RSS.