|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
| |
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
|
The pronunciation of Latin and Greek Words in Present-Day English/Výslovnost slov latinského a řeckého původu v současné angličtině
ŠMAHOVÁ, Alžběta
Tato práce se zabývá rozkolísanou výslovností slov latinského a řeckého původu v současné angličtině. Začátek práce bude věnovaný historii, tj. kdy a jak tato slova do angličtiny pronikala. Zbytek bude pojednávat o slovech latinského a řeckého původu, která se v angličtině etablovala, jejich zvláštnosti v tvorbě množného čísla či jejich ekvivalenty jsou v práci taktéž zahrnuty a především jejich výslovností. Součástí práce je pak abecední seznam nejpoužívanějších a výslovnostně nejzajímavějších slov přejatých z latiny a řečtiny, stejně tak abecední seznam jmen tohoto původu či znamení horoskopu.
|
|
|
Strava a lektvary v literatuře českého středověku a renesance
HYNEŠOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce jsou pokrmy a nápoje v období středověku a renesance. Autorka čerpala nejen z primární literatury z daného období, ale i ze sekundární literatury, zejména z děl současné historičky Magdaleny Beranové a Čeňka Zíbrta, vědce, který vydával reedice Staročeských kuchařek na přelomu 19. a 20. století. Cílem práce je popsat způsob přípravy a konzumace pokrmů, nápojů, včetně odhalení tehdejšího stolování, a podoby staročeských kuchyní. V předposlední kapitole se bude studentka věnovat léčitelství a šarlatánství. Závěr práce obsahuje literární rozbor pokrmů ve vybraných textech.
|
|
|
Zámek Bechyně - stavební historie a výzdobné prvky
NÁVRATOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce dokumentuje stavební vývoj bechyňského zámku. Autorka představí podrobněji tři hlavní etapy tohoto sídla jak z hlediska majetkových poměrů, tak stavební činnosti. První část práce nastiňuje prvotní osidlování tohoto ostrohu v době bronzové až po zánik přemyslovského hradu na konci 13. století. Druhou částí je popis hradu, o kterém není mnoho záznamů, ale objevují se zde čtyři výrazné stavby kostel svatého Jiří, špýchar, opevnění města a hradu a v neposlední řadě nejvýznamnější dochovaná místnost Stromový sál. V třetí kapitole se autorka věnuje největší přestavbě panství, které proběhlo v letech 1580 až 1592. Zadavatelem této přestavby byl Petr Vok z Rožmberka a autorem Baldassar Maggi.
|
|
|
Obnova a nové využití zámku v Moravském Krumlově
Holibková, Adéla ; ČKA, Petr Vaněk, autorizovaný architekt (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rekonstrukcí a novým využitím Zámku Moravský Krumlov. V zámeckém areálu jsou navrženy víčeúčelové sály, volnočasové centrum pro obyvatele města a hotel a výstavní prostory pro turisty. Základní myšlenkou bylo vytvořit „zámek pro město“ - opuštěný zámek rekonstruovat tak, aby vyhovoval požadavkům obyvatel Moravského Krumlova na funkční využití. Nové konstrukce geometrických tvarů působí reprezentativním dojmem a vycházejí z potřeb provozu areálu.
|
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR – RUDOLFOV
Kordík, Pavel ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Prostřednictvím diplomové práce jsem se rozhodl definovat podobu a náplň potenciální rekonstrukce zámečku, jenž by mohla dobře sloužit městu Rudolfov. Diplomová práce je zakončením série analýz a návrhů zabývajících se městem Rudolfov a jeho veřejným prostorem, které jsem vypracoval v rámci svého magisterského ateliérového tématu: Město - Vize budoucnosti. Práci jsem rozdělil do 4 semestrů, kdy v 1. semestru jsem se věnoval podrobné analýze města Rudolfov a vytipování jeho problémových míst, jimiž jsem se dále zabýval. Ve 2. semestru jsem na základě těchto analýz vypracoval studii pro nové městské centrum. Ve 3. semestru jsem na práci navázal urbanistickou studií zástavby severního svahu s vazbou na nově vzniklé centrum města. Pro diplomovou práci jsem zvolil problémové a hodnotné místo města s kulturní památkou, která sloužila dříve jako Kasárna a dnes se pro ni hledá nové využití. Všechny studie měly za úkol kladně přispět k budoucímu rozvoji města Rudolfov.
|
|
|
Výrazové prostředky malby v renesanci, baroku a pop artu
RONOVSKÁ, Tereza
Tereza Ronovská, bakalářská práce Výrazové prostředky malby v renesanci, baroku a pop artu. Teoretická část analyzuje základní výrazové prostředky malby v období renesance, baroka a pop artu. Zabývá se rozdíly těchto tří dějinných období. Rozborem 5 vybraných děl klasických mistrů ukazuje charakteristické výrazové prostředky daných období. Závěry analýz z teoretické části jsou přímo aplikovány v praktické části práce pětidílné malbě. Jedná se o 5 segmentů obličeje malovaných v různých stylech, které dohromady vytvářejí autorčin vlastní portrét.
|
|
|
Prachatické radniční budovy (č.p. 1 a 2-3)
STAŇKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá analýzou obou prachatických radničních budov. Nejprve je představena Stará radnice. Autorka se zaměřuje na okolnosti jejího vzniku a především na výzdobu hlavního průčelí. Patřičná pozornost je kladena také na dosud známé i nově objevené grafické předlohy, podle kterých byly motivy na radnici vytvořeny. Není opomenuta také kapitola týkající se možného autora stavby. Následně se Barbora Staňková zaměřuje na Novou radnici, podává její popis a objasňuje duplicitu radničních budov. Práci uzavírá srovnáním obou staveb.
|
host ::
RSS.