|
|
Ošetřovatelství a medicína-partnerské profese
PAVLÍKOVÁ, Lenka
Abstrakt Vztah mezi ošetřovatelstvím a medicínou prochází v posledních letech řadou změn. Optimalizace souhry a kompetencí mezi zdravotnickými profesemi představuje jednu z priorit rozvoje zdravotnického systému. Otázkou, zda ošetřovatelství a medicína jsou partnerskými profesemi v péči o klienty ve zdravotnictví, se zabývá tento výzkum. Cílem práce bylo zjistit, zda ošetřovatelství a medicína lze označit jako partnerské profese v rámci zdravotní péče. Pro naplnění tohoto cíle byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 17 otázek pro lékaře a 18 otázek pro sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo 132 respondentů {--} sester, 97 respondentů lékařů. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Z analýzy dat vyplývá, že ošetřovatelství a medicína ještě nelze postavit do úrovně partnerské profese. Dle názoru sester a lékařů partnerský vztah mezi těmito dvěma profesemi má zcela zásadní význam v péči o klienty. Ke zlepšení vzájemných vztahů přispívá vyšší vzdělanost a profesionalita sester. Z výzkumu je patrné, že je nutné se této problematice dále věnovat. Ve výzkumném šetření jsme zmapovali několik oblastí, které podle našeho názoru úzce souvisí s touto tématikou, při výzkumu jsme vycházeli z její teoretické části. Přínosem této práce je zmapování názorů sester a lékařů na problematiku vztahů mezi ošetřovatelstvím a medicínou a zjištění jejich názoru na vliv partnerství těchto dvou profesí ve zlepšení péče o klienty. Dále jsme zmapovali, zda dle názoru sester a lékařů vyšší vzdělání a profesionalita sester přispívá k zlepšení vztahu mezi ošetřovatelstvím a medicínou. Z výzkumu je zřejmé, že si sestry a lékaři uvědomují, že partnerství mezi ošetřovatelstvím a medicínou je pro péči o klienty zcela stěžejní. Pokud se budou snažit vzájemně si důvěřovat, efektivně komunikovat a vzájemně si vážit jeden druhého, z ošetřovatelství a medicíny budou partnerské profese. Výzkumné šetření může posloužit jako podnět k upozornění na problémy ve vztazích mezi ošetřovatelstvím a medicínou, může být návodem jak nalézt řešení. Může být i podnětem k zamyšlení samotným sestrám, lékařům, studentům ošetřovatelských a medicínských oborů a managementu zdravotnických zařízení.
|
|
|
Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace
VACHTOVÁ, Ivana
Osobnost člověka je uspořádaný systém dílčích složek, které stojí v určitých vazbách a vztazích. Není dána jednou provždy, ale vzniká, utváří se a vyvíjí na základě vrozených předpokladů a ve vztahu k podmínkám v životě. Potřeby vznikají s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a různé generace. Jejich vznik, i to jak zanikají, je závislé na místě, na životní situaci a životních podmínkách. Seberealizací rozumíme realizování vlastního potenciálu.Je to snaha realizovat své schopnosti a plány. Podle Maslowa se potřeba seberealizace řadí k potřebám růstu. Potřeba seberealizace, je méně naléhavá. Její uspokojování posiluje pocit štěstí a radosti. Je vyjádřením možnosti, ne skutečnosti, překročením každodenní zkušenosti, potřebu vyššího duchovního života. Cílem této práce bylo zjistit výskyt potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Druhým cílem bylo porovnání potřeby seberealizace u pacientů hospitalizovaných na lůžkách akutní péče s pacienty přijatými k plánovanému výkonu a pacienty hospitalizovanými na ONP. Třetím cílem bylo zjištění, zda sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Pro zjištění výsledků výzkumu byli osloveni pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče, plánovaných výkonů a pacienti hospitalizovaní na ONP. Podobně byly osloveny sestry jmenovaných oddělení. Informace nezbytné pro dosažení cílů a hypotéz byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden formou dotazníku. Hypotézou č.1 zda pacienti přijatí na lůžka akutní péče nevykazují potřebu uspokojení potřeby seberealizace bylo zjištěno, že pacienti na lůžkách akutní péče upřednostňují uspokojování potřeby být bez bolesti a potřebě mít pocit bezpečí a jistoty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č 2 Pacienti přijatí k plánovanému operačnímu výkonu mají větší potřebu uspokojování potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče.Dle zjištěných výsledků, vykazují potřebu být bez bolesti a potřebu bezpečí a jistoty, podobně jako pacienti z akutních lůžek Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3 že pacienti přijatí na oddělení plánovaných výkonů mají větší potřebu uspokojení potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na ONP, se nepotvrdila. Dle zjištěných výsledků, pacienti přijatí na ONP upřednostňují potřebu být bez bolesti a potřebu jistoty a bezpečí, ale také si přejí být respektováni druhými. Kladou do popředí mít sílu bojovat s nemocí proti potřebě mít upravené lůžko. Hypotéza č.4 že sestry nepřistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů, se nepotvrdila Sestry mají o potřebách člověka dostatečné informace. Na rozhovor s pacientem se většinou snaží najít čas. Zjištěné výsledky by měly přimět sestry, aby na sobě stále pracovaly i při své obrovské pracovní vytíženosti. Dbaly na své fyzické a psychické zdraví a věnovaly se duševní hygieně..
|
|
|
Manažer základní linie jako člen multidisciplinárního týmu a jeho možnosti v ovlivnění kvality ošetřovatelské péče
VACHTOVÁ, Ivana
Manažer je tím, kdo v každé organizaci uvádí všechno v pohyb. Je zároveň tím, kdo tomuto pohybu dává řád a kdo podmiňuje účinnost všech procesů, které v organizaci probíhají. Jeho cílem je vést tým k efektivnímu a kvalitnímu výkonu práce. Sestra manažerka plní úkoly ošetřovatelské péče u jednotlivců či skupin tak, že řídí ošetřovatelský proces. Jejím cílem jsou lidé a jejich pracovní činnost. Podněcuje je k práci, ovlivňuje je a koordinuje jejich výkony, kontroluje, hodnotí, usměrňuje a řídí jejich profesní karieru. Ovlivňuje každodenní jednání lidí na pracovišti, a to směrem k vysokým výkonům a ke spolupráci. Svou každodenní činností nepřímo ovlivňuje spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí a v neposlední řadě také prosperitu organizace. To vše vykonává s ohledem na spokojenost členů týmu a také se zaměřením na jejich profesní rozvoj. Mají-li být zdrojem skutečně účinným, je nutné ji chápat jako v podstatě způsobilou a motivovanou. To zároveň znamená, dělat vše proto, aby se takovou skutečně stala. Prvním cílem práce bylo zjistit determinanty úspěšnosti operativního manažera a jeho pozice vůbec. Druhým cílem bylo zmapovat atributy řídící pozice manažera. Třetím cílem bylo zmapovat práci manažera s operativní skupinou. Ke zpracování problematiky byl použit kvantitativní výzkum. Jako metoda sběru dat bylo zvoleno dotazování, technikou dotazník. Dotazník byl určen staničním sestrám pracujícím v nemocnicích a zařízeních sociální péče v rámci kraje. Obsahoval 48 uzavřených otázek a jednu otázku polozavřenou. Hypotéza č. 1 říká, že pozici manažera ovlivňují horizontální a vertikální vztahy v systému. Podle zjištěných výsledků mohou vertikální vztahy ovlivňovat pozici manažera v pozitivním, ale i negativním, slova smyslu. Také vztahy mezi manažerem a jím řízenými pracovníky mohou jeho pozici v obou směrech ovlivňovat. Pokud manažer neoplývá manažerskými dovednostmi, může pod sebou mít tým, který není stabilní. Takový tým nemusí odvádět dobrou práci a poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Ve smyslu vertikálních vztahů, potom může být pozice manažera nejistá. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 říká, že kvalitní vztahy manažera operativní linie a jím řízených pracovníků pozitivně ovlivňují ošetřovatelskou péči. Podle zjištěných výsledků mohou kvalitní vztahy pozitivně ovlivňovat ošetřovatelskou péči, za určitých podmínek. Pokud bude manažerka vytvářet podmínky pro úspěšnou práci týmu a sestry v týmu budou spokojené. Hypozéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza č. 3 o stabilním týmu, který vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Také tato hypotéza byla potvrzena. Podle názoru dotázaných manažerek stabilní tým vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Diplomová práce by mohla být využita ke zprostředkování zjištěných informací manažerkám základní linie, na odborných seminářích. Může napomoci k lepšímu porozumění ve vztahu k řízeným pracovníkům. Protože pokud budou manažerky rozumět problematice vedení a řízení lidí, budou mít v tomto směru dostatek informací a budou schopny ji pochopit, daleko lépe dokážou vést své týmy.
|
|
|
Rodinné podnikání ve vybraném regionu České republiky
TRINKLOVÁ, Veronika
Předmětem bakalářské práce na téma {\clqq}Rodinné podnikání ve vybraném regionu České republiky`` je pokusit se upozornit na důležitost rodinných podniků v rámci národní ekonomiky a analyzovat jejich stav ve vybrané oblasti. Jedná se o analýzu týkající se vymezení základních charakteristik rodinných podniků v dané oblasti a problémů, kterým musí čelit. V bakalářské práci jsem se pokusila poukázat na specifika rodinného podnikání.
|
|
|
Závislosti a práce s daty v RVP ZV
SRBOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce je podrobné rozpracování tématu Závislosti a práce s daty z pohledu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Diplomová práce je zaměřena na analýzu toho, které matematické i nepředmětové kompetence se pěstují při probírání tohoto tématu, a hledání souvislostí s průřezovými tématy. Součástí diplomové práce je sbírka úloh pro jednotlivé ročníky prvního stupně a vyzkoušení typových úloh.
|
|
| |
|
| |
|
|
Historický pohled na vývoj zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Ruskou federací
Dvořáková, Magdaléna ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraničně-obchodními vztahy České republiky a Ruské federace. Cílem je analyzovat vzájemný zahraniční obchod od roku 1993 do roku 2007 se zaměřením na komoditní strukturu. V první části práce jsou shrnuty nejdůležitější ekonomické charakteristiky obou zemí, poté je rozebrán vývoj zahraničního obchodu ČR od 90. let od současnosti bez vlivu Ruska. Jádro práce představuje kapitola 4, v rámci níž je podrobně popsán vývoj vzájemné zahraniční výměny v jednotlivých letech a důraz je kladen především na komparaci komoditních struktur. V poslední kapitole je krátce zmíněna obchodní politika ČR ve vztahu k RF.
|
|
| |
|
|
European union - EFTA relations
Sadovenková, Ľubica ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Země ESVO považují zatím Dohodu o EHP za ideální řešení své situace. Umožňuje jim připojit se k vnitřnímu trhu bez toho, aby byly výrazně dotčeny některá citlivá místa (ropa, zemní plyn, ryby, životní prostředí). Vstup do EU odmítají pro výjimečnost svých ekonomik. Hlavním motivem pro udržování intenzivních vztahů s EU je obchod, který je již upraven Dohodou o EHP, a politicky je rámcem vztahů NATO. Dnešní situace však každého učí o užitečnosti členstva v tak ekonomicky silném seskupení, co se dá ukázkově aplikovat na příkladu Islandu, který po překonání státního bankrotu uvažuje o podání přihlášky. Dá se očekávat, že i samotné rozšíření EU bude působit jako další stimul pro přehodnocení názorů na členství v EU. Když se k tomu přidá fakt, že veřejné mínění, jako hodně významný faktor, se postupem času mění a odpůrců členstva v EU ubývá, dá se v delším časovém rámci předpokládat začlenění zemí ESVO do EU.
|
host ::
RSS.