|
|
Fyzická manipulace s pacientem s poruchou soběstačnosti v domácí péči
ZAVADILOVÁ, Leona
Bakalářská práce se zabývá fyzickou manipulací s pacientem s poruchou soběstačnosti v domácí péči. Definuje fyzickou manipulaci jako součást každodenní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. Přibližuje péči o pacienta s poruchou soběstačnosti v rámci rehabilitačního ošetřování s využitím manipulačních pomůcek a kinestetického konceptu. Neodborný úkon manipulace s sebou nese rizika, která mohou negativně ovlivnit tělesnou i psychickou stránku všech zúčastněných. Cíl práce byl zjistit využití manipulačních pomůcek v domácí péči při fyzické manipulaci s pacientem s poruchou soběstačnosti. Výzkumné otázky byly zaměřeny na manipulační pomůcky, které jsou k dispozici pečujícím v domácí péči a na komplikace fyzické manipulace. Realizace kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s osmi sestrami z domácí péče poskytla informace o využívaných manipulačních pomůckách i komplikacích fyzické manipulace v domácím prostředí. Kategorizací dat metodou tužka - papír bylo vytvořeno pět kategorií. Z výzkumu vyplývá, že informace k bezpečné manipulaci poskytuje rodině pacienta sestra. Pečující využívají při péči polohovací podložku. Velmi důležité, ale někdy nedostupné, je v domácí péči polohovatelné lůžko. Fyzická manipulace se pak stává rizikovou. Sestry nepoužívají slide sheet. Dvě z nich pomůcku vůbec neznají. Mezi komplikace fyzické manipulace, ke kterým dochází u sester i pacientů patří poškození pohybového aparátu nebo kožní poranění. Z výsledků výzkumu vyplývá nutnost popularizovat téma bezpečné fyzické manipulace. Pro agentury zúčastněné na výzkumu fyzické manipulace vznikl leták. Další možnost, jak předcházet rizikovým faktorům fyzické manipulace v domácí péči a učinit jí bezpečnou pro pacienta i pečující, jsou kurzy a konference s teoretickým i praktickým obsahem o bezpečné fyzické manipulaci pro profesionály i laiky.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče v předcházení kontrakturám u imobilních osob
KULAJEC, Lilija
Kontraktury, jako jeden z fyzických projevů imobilizačního syndromu, ovlivňující další složky osobnosti a kvalitu života. Z těchto důvodů je jednou z úloh sestry vzniku kontraktur předcházet. Činí tak za pomoci prvků rehabilitačního ošetřování, tj. polohování, mobilizace a vertikalizace, ve spolupráci s multidisciplinárním týmem. Cílem této práce bylo zjistit informovanost sester o kontrakturách u imobilních osob, zjistit úlohu sestry v předcházení kontrakturám u imobilních osob a dále zjistit, jaká je spolupráce mezi sestrou a fyzioterapeutem v rámci prevence vzniku kontraktur u imobilních osob. Ke splnění cílů jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a fyzioterapeuty. Výsledky jsme analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužka papír. Takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. Vyplynulo z nich, že dotazované sestry své teoretické znalosti a praktické dovednosti týkající se předcházení kontrakturám považují za dostatečné a získaly je především praxí. V odpovědích některých z nich se však objevují nejasnosti, které mohou ovlivnit poskytovanou péči. Výsledky poukazují na to, že kontrakturám není ze strany dotazovaných sester věnována dostatečná pozornost. Předcházejí jim především pomocí polohování, kdy mobilizace a vertikalizace zůstávají v pozadí. Některé z dotazovaných přidávají prvky bazální stimulace. Tázané sestry spolupracují mimo jiné s fyzioterapeutem, kdy dochází k prolínání jejich činností především při polohování a vertikalizaci. Práce vedla ke zjištění nedostatečného zaměření ošetřovatelské péče dotazovaných sester na prevenci vzniku kontraktur. Toto zjištění, ale i ostatní výsledky výzkumného šetření, mohou být podkladem pro návrh semináře zaměřeného na toto téma.
|
|
|
Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti
STEINBAUEROVÁ, Iveta
Současný stav: Pojem rehabilitační ošetřování nabývá stále na větším významu, protože stále častěji se setkáváme s tím, že někdo trpí nějakou poruchou hybnosti, která většinou bývá způsobena genetickou zátěží, nezdravým životním stylem, pády nebo neopatrností při sportování, ale také při řízení motorových vozidel.Předmět: Cílem této práce bylo zjistit, jestli sestry přistupují aktivně k rehabilitačnímu ošetřování podle vývoje stavu hybnosti. K dosažení cíle byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti je prováděno v multidisciplinárním týmu. H2: Účinnost rehabilitačního ošetřování je průběžně zaznamenávána do ošetřovatelské dokumentace. H3: Ošetřovatelský management provádí kontrolu rehabilitačního ošetřování. H4: Součástí práce sestry je plánování ošetřovatelských intervencí v souvislosti s vývojem stavu hybnosti. Metodika: K zajištění dat potřebných k této bakalářské práci bylo použito kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníků. Dotazník měl několik částí a byl složen z 30 otázek, které sloužily k identifikaci respondentů a následně k potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz. Celkem bylo rozdáno 60 dotazníků (100%) s návratností 88%. K další analýze dat bylo tedy použito 53 dotazníků (100%). Výzkumný soubor: Dotazníkového šetření se zúčastnily sestry pracující na lůžkovém rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici Tábor a.s., Nemocnici Písek a.s., Nemocnici Havlíčkův Brod, v Městské nemocnici Plzeň Privamed a.s. a Institutu onkologie a rehabilitace na Pleši s.r.o. Dotazník sestry vyplnily zcela dobrovolně, anonymně a se souhlasem náměstkyň pro ošetřovatelskou péči a hlavních sester. Výsledky: Ve výzkumné části byla zaměřena pozornost na spolupráci s multidisciplinárním týmem. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že sestry spolupracují se všemi členy týmu (viz graf č. 23). Nejčastěji spolupráce probíhá s fyzioterapeutem (100%) a s lékařem (96%). Spolupráci se všeobecnými sestrami uvedlo také 96% (viz graf č. 24). Hypotéza byla potvrzena. Dále jsem se zabývala pravidelným zaznamenáváním rehabilitačního ošetřování do dokumentace. Tato hypotéza se potvrdila, protože podle uvedených odpovědí sestry zaznamenávají průběžně ve směně každý den do dokumentace průběh rehabilitačního ošetřování (viz graf č. 18). Většina sester (90%) provádí záznam do ošetřovatelské dokumentace. V mém výzkumném souboru je ale i zdravotnické zařízení, které má přímo záznam pro rehabilitační ošetřování. Ošetřovatelský management podle získaných údajů provádí kontroly rehabilitačního ošetřování (viz graf č. 25). Kontroly provádí hlavně vrchní a staniční sestra. Podle uvedených odpovědí kontroly nejčastěji probíhají buď v pravidelných intervalech, nebo namátkově bez ohlášení. Takže i tato hypotéza byla potvrzena. Poslední zkoumanou oblastí bylo, jestli sestry plánují ošetřovatelské intervence podle toho, jak se vyvíjí pacientův stav. Z celkového počtu 53 sester, jich 85% uvedlo, že tyto intervence plánují (viz graf č. 16). Nejčastěji využívají ve svých intervencích polohování, výchovu k soběstačnosti a kompenzační pomůcky. Hypotéza byla potvrzena. Závěr: Ze získaných výsledků vyplývá, že všechny mnou stanovené hypotézy byly potvrzeny a cíl tedy splněn. Výsledky této práce budou v případě zájmu poskytnuty vrchním nebo hlavním sestrám zdravotnických zařízení, ve kterých proběhlo výzkumné šetření k této práci a všem pracovníkům, kteří se zabývají kvalitou péče. V případě zájmu mohou být poskytnuty i studentům, kteří by se o tuto problematiku chtěli zajímat.
|
|
|
Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhdou
BŘEZOVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou se zabývá touto problematikou na rehabilitačním oddělení a neurologickém oddělení. Samotná bakalářská práce je rozdělena do dvou samostatných kapitol a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřená na příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu u pacienta po cévní mozkové příhodě a na současný stav rehabilitačního ošetřování. Součástí rehabilitačního ošetřování je spolupráce sestry s multidisciplinárním týmem. Dále jsou v bakalářské práci popsány možné komplikace, které mohou vzniknou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou. Mezi tyto komplikace patří především imobilizační syndrom a dekubity. Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou zahrnuje polohování, komunikaci, pasivní pohyby, aktivní pohyby, vertikalizace, dechová cvičení. Další metody využívané při rehabilitačním ošetřování jsou užití tepla a chladu a bazální stimulaci. Součástí bakalářské práce jsou i kapitoly řešící ošetřovatelský management, zdravotnickou dokumentaci a hodnotící škály u pacienta po cévní mozkové příhodě. U praktické části byl stanoven jako cíl, zjistit podmínky sester pro rehabilitační ošetřování pacienta po cévní mozkové příhodě. Byly stanoveny čtyři hlavní hypotézy, na které se vztahovaly otázky z anonymního dotazníku. Hypotéza- H1: Sestry mají pro poskytování rehabilitačního ošetřování k dispozici pouze polohovací pomůcky. Hypotéza - H2: Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují v rámci ošetřovatelského procesu. Hypotéza - H3: Jako problém pro poskytování rehabilitačního ošetřování sestry uvádějí nedostatek času. Hypotéza- H4: Výsledky rehabilitačního ošetřování jsou sledovány ošetřovatelským managementem. Jako doplňkové výzkumné šetření byly vypracovány kazuistiky s Barthel indexem u čtyř pacientů. Z výsledku výzkumného šetření vyplývá, že sestry používají nejen polohovací pomůcky, ale i ostatní dostupné pomůcky. Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují a to zejména do ošetřovatelské dokumentace. Sestry uvádí nedostatek času pro poskytování rehabilitačního ošetřování a sestry uvádí, že rehabilitační ošetřování je sledováno ošetřovatelským managementem.
|
|
|
Role sestry v rehabilitaci na standardním a rehabilitačním oddělení
JANOUŠKOVÁ, Iva
Tato práce se zabývá rolí sestry v rehabilitačním ošetřování na standardním a rehabilitačním oddělení. Zároveň je orientovaná na získaném přehledu znalostí v rámci rehabilitace na rehabilitačním a chirurgickém. Vybrala jsem si již výše zmíněná nemocniční oddělení, kde jsem provedla výzkum na dané téma. Celkem jsem oslovila 100 respondentů z daných oddělení. Návratnost dotazníků byla 100 %. Pro zpracování jsem použila všechny vybrané dotazníky, neboť byly vyplněny úplně a bezchybně. Na počátku jsem stanovila cíl a hypotézu. Tu jsem na závěr svého výzkumu potvrdila. K práci jsem využívala dostupnou literaturu a informace na stránkách internetu. Výzkum lze využít pro potřeby vedoucích pracovníků na standardním oddělení v oblasti poskytované úrovně rehabilitační péče u klientů a ke zvýšení její kvality a kvantity. Tato bakalářská práce je vhodná jako edukační materiál pro studenty.
|
|
|
Předoperační rehabilitační příprava poskytovaná sestrou
SOUKUPOVÁ, Pavla
Bakalářská práce na téma ,,Předoperační rehabilitační příprava poskytovaná sestrou`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělená do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji oboru gynekologie, gynekologickým operacím, práci a roli sestry pracují na oddělení operační gynekologie. Dále se v práci věnuji předoperační přípravě, imobilizačnímu syndromu. Nejdelší a nejpodstatnější část práce tvoří předoperační rehabilitační příprava. V ní se věnuji prevenci vzniku pooperačních komplikací a nácviku jednotlivých rehabilitačních cvičení. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum, prováděný technikou 2 dotazníků (pro sestry a pro klientky), v němž se snažím potvrdit stanovené hypotézy, které se vztahují k stanoveným cílům. Hypotéza č.1: ,,Sestry na oddělení operační gynekologie neprovádí s klientkami nácvik prvků pooperační rehabilitace`` se potvrdila a hypotéza č.2: ,, Důvodem nepoužívání pooperační rehabilitace klientkami je jejich nenacvičení v době předoperační přípravy`` se nepotvrdila. Při výzkumu bylo rozdáno celkem 156 dotazníků, přičemž sestrám bylo rozdáno 56 dotazníků a ženám po velké gynekologické operaci bylo rozdáno 100 dotazníků. Navrátilo se 139 dotazníků. Návratnost byla 89 %. Konečný soubor vhodných a řádně vyplněných dotazníků k výzkumu tvořilo 51 dotazníků od sester a 81 dotazníků od klientek.
|
host ::
RSS.