Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"reformisté"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pražské jaro 1968 ve světle tranzitologických teorií
 Běhal, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na klasickou tranzitologickou teorii demokratizace především Juana Linze a Alfreda Stepana, kterou aplikuje na události a ideje Pražského jara roku 1968 v Československu. Vyjde přitom z předpokladu, že tyto události přímo učebnicově splňovaly základní podmínku, že ideální demokratizaci by měl končící režim zahájit liberalizací. Zvažované popřípadě realizované prvky této demokratizace budou analyzovány ve třech částečně se překrývajících oblastech: 1. občanské svobody a legality 2. politiky 3. ekonomiky. V návaznosti na tyto úvahy zdůrazní signifikantní štěpení uvnitř elit KSČ na reformisty (reforms) a zastánce starých pořádků (hardliners) a charakterizuje profily klíčových postav. Dalšími součástmi analýzy budou postoje, jaké k reformám zaujaly důležité komunistické státy východní Evropy nebo proreformně naladěné nálady československých veřejnosti jdoucí ruku v ruce se vzestupem občanské společnosti. V neposlední řadě také solidní institucionální uspořádání režimu a absence radikální opozice. Cílem práce je prozkoumání popřípadě obhájení teze, že v případě neproběhnutí vojenské intervence 20. - 21. sprna by tato liberalizace poskytla nejlepší předpoklady pro uskutečnění umírněné demokratizace na pomezí paktu a reformy.
Úplný záznam
Pražské jaro 1968 ve světle tranzitologických teorií
 Běhal, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na klasickou tranzitologickou teorii demokratizace především Juana Linze a Alfreda Stepana, kterou aplikuje na události a ideje Pražského jara roku 1968 v Československu. Vyjde přitom z předpokladu, že tyto události přímo učebnicově splňovaly základní podmínku, že ideální demokratizaci by měl končící režim zahájit liberalizací. Zvažované popřípadě realizované prvky této demokratizace budou analyzovány ve třech částečně se překrývajících oblastech: 1. občanské svobody a legality 2. politiky 3. ekonomiky. V návaznosti na tyto úvahy zdůrazní signifikantní štěpení uvnitř elit KSČ na reformisty (reforms) a zastánce starých pořádků (hardliners) a charakterizuje profily klíčových postav. Dalšími součástmi analýzy budou postoje, jaké k reformám zaujaly důležité komunistické státy východní Evropy nebo proreformně naladěné nálady československých veřejnosti jdoucí ruku v ruce se vzestupem občanské společnosti. V neposlední řadě také solidní institucionální uspořádání režimu a absence radikální opozice. Cílem práce je prozkoumání popřípadě obhájení teze, že v případě neproběhnutí vojenské intervence 20. - 21. sprna by tato liberalizace poskytla nejlepší předpoklady pro uskutečnění umírněné demokratizace na pomezí paktu a reformy.
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English