|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s refluxní chorobou jícnu
Zeiselová, Jitka ; Kodríková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pešková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou refluxní choroby jícnu a jejím možným ovlivněním fyzioterapeutickými intervencemi. Refluxní choroba jícnu je dle Montrealského konsenzu definována jako stav, který vzniká při refluxu obsahu žaludku do jícnu a způsobuje rušivé symptomy a/nebo komplikace. Se svou prevalencí, v Evropě se pohybuje od 8,8 % do 25,9 %, patří mezi nejběžnější onemocnění gastrointestinálního traktu. Vzhledem k její souvislosti s životním stylem ji můžeme zařadit mezi civilizační choroby. Cílem teoretické části této práce je seznámit čtenáře s tímto onemocněním, jeho etiopatogenezí, symptomatologií, možností diagnostiky a léčby. Hlavním výstupem teoretické části je přehled možností fyzioterapie u pacientů s refluxní chorobou jícnu. Praktickou část bakalářské práce tvoří kazuistiky dvou pacientů s diagnostikovanou refluxní chorobou jícnu, které obsahují vstupní kineziologický rozbor, popis terapie využité u pacienta a výstupní kineziologický rozbor.
|
|
|
Efekt fyzioterapie u pacientů s refluxní chorobou jícnu
Zasadilová, Anežka ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Autor: Bc. Anežka Zasadilová Název: Efekt fyzioterapie u pacientů s refluxní chorobou jícnu Cíle: Cílem práce je navrhnout terapeutickou jednotku a zhodnotit její efekt při terapii vybraných pacientů dlouhodobě se léčících s refluxní chorobou jícnu. Metody: Skupina pacientů léčících se pro refluxní chorobu jícnu byla vyšetřena pomocí standardizovaného dotazníku, jícnové manometrie a pomocí posturálních testů. Následovala dvouměsíční terapie zaměřená na protažení a posílení bránice pomocí vícero metodik fyzioterapie. Po skončení terapie byli probandi opět změřeni jako při vstupním vyšetření. Získaná data byla vyhodnocena statistickou analýzou pomocí neparametrického testu pro jeden výběr (Wilcoxonův test). Výsledky: Zhodnocením dotazníkového šetření vyšla hodnota p-value = 0.007265, tedy menší než zvolená hladina významnosti alfa (=0,05). Na základě Wilcoxonova testu jsme potvrdili, že vstupní skóre bylo statisticky významněji větší než výstupní skóre. Vyhodnocením jícnové manometrie vyšla hodnota p-value = 0.6956, tedy větší než zvolená hladina významnosti alfa (=0,05). Na základě Wilcoxonova testu jsme nepotvrdili, že výstupní tlak by byl statisticky významněji větší než vstupní tlak. Hodnocením trupové stability vyšla hodnota p-value = 0.06114, tedy větší než zvolená hladina významnosti alfa...
|
|
|
Fyzioterapie u gastroesofageálního refluxu
ŠIRMAROVÁ, Jitka
Tato práce se zabývá problematikou etiologie a léčby refluxní choroby jícnu (GERD). Je prokázáno, že pohybový systém má v mnoha rovinách vliv na vznik tohoto onemocnění, proto vedle primární péče gastroenterologů a praktických lékařů nabývá na významu i léčba pomocí fyzioterapeutických technik. V teoretické části je podrobně popsán sfinkterový mechanismus na dolním konci jícnu, který je zde funkčně nejdůležitější antirefluxní bariérou. Dále jsou uvedeny možné způsoby a faktory, které se podílejí na vniku gastroesofageálního refluxu a následně i současná léčba refluxní choroby jícnu. Druhá část teoretické části je zaměřena na vztahy mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem, na funkci bránice a její souvislost se vznikem GERD a na možnosti rehabilitační léčby u pacientů s tímto onemocněním. Cílem teoretické části bylo podat rešerši o současném stavu. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvořili tři pacienti s diagnózou GERD léčící se v Nemocnici České Budějovice na Gastroenterologickém oddělení. Od pacientů byla odebrána anamnéza a provedeno kineziologické vyšetření. Shodně u všech třech pacientů byla zjištěna porucha trupové stabilizace. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena individuální terapie, což bylo také cílem praktické části. Fyzioterapie byla zaměřena na ovlivnění postavení hrudního koše a zlepšení jeho dynamiky při dýchání, nácvik dechového stereotypu, aktivaci břišní stěny, ovlivnění stabilizační funkce nohy, cvičení ve vývojových řadách a modifikovaných polohách, progresivní Jacobsonovu relaxaci a ovlivnění reflexních změn měkkými technikami. Výzkumnou otázkou bylo, zda lze příznaky GERD pozitivně ovlivnit ošetřením funkčních poruch pohybového aparátu. Během tříměsíční terapie došlo k určitým změnám v kineziologickém vyšetření (např. změna aktivity dolních a horních fixátorů lopatek s relaxací trapézu, uvolnění rigidity hrudníku, ovlivnění dynamické stability těla). Funkční poruchy ale nebyly ovlivněny natolik, aby byly také změněny popsané symptomy GERD. Výsledky terapie byly limitovány motivací, přístupem a psychickým naladěním pacientů. Roli ve vzniku refluxu patrně nehraje jen vnitřní orgán či pohybový systém, ale také psychika, a všechny tyto složky člověka se navzájem ovlivňují. Proto také léčba multifaktoriálního onemocnění, jakým je GERD, by měla být komplexní. Měly by být léčeny zároveň všechny faktory, kromě fyzioterapie i oblast psychická, a to vyžaduje dosud bohužel zaostávající mezioborovou spolupráci.
|
host ::
RSS.