Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Účinky větru na příhradové výškové konstrukce
Komárková, Petra ; Vlk, Zbyněk (oponent) ; Nevařil, Aleš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá účinky zatížení větru na výškové příhradové konstrukci. Cílem je popsat odezvu konstrukce na účinek středního tlaku větru, fluktuací a odtrhávání vírů. Dále je zahrnut vliv účinků námrazy na aerodynamické vlastnosti profilů. Analýza konstrukce je prováděna pomocí výpočetního programu ANSYS. V teoretické části práce jsou popsány postupy stanovení jednotlivých zatížení a základní teorie výpočtu. Praktická část potom navazuje na část teoretickou a popisuje práci v programu ANSYS.
Odpadní vody: fytoindikátory v okolí horských bud - případová studie Niklův vrch a Rennerovy boudy (Krkonošský národní park).
Brádlerová, Tereza ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato práce byla řešena na území Niklova vrchu a Rennerových bud, lučních enkláv nacházejících se ve východní části Krkonošského národního parku. Jejím hlavním cílem byl fytocenologický průzkum vybraných lučních porostů zatížených prosakujícími odpadními vodami a luk v jejich těsném sousedství, tzv. referenčních ploch. Dále popis ekologických faktorů ovlivňujících jednotlivá stanoviště pomocí Ellenbergových indikačních hodnot. Dalším cílem této práce bylo stanovení půdní reakce, obsahu přijatelného fosforu, celkového dusíku a těžkých kovů z půdních odběrů na zájmových lokalitách. A na základě všech získaných dat navržení vhodné budoucí péče. Na Niklově vrchu se negativní vliv prosakujících odpadních vod na luční porosty nepotvrdil, a to díky jejich vysoce efektivnímu čištění prostřednictvím tříkomorového septiku a biologického filtru před vypouštěním do vod povrchových. Na Rennerových boudách bylo naopak zatížení porostů prosakujícími odpadními vodami prokázáno, avšak pouze v oblasti těsně pod septikem. Důvodem zatížení je nevyhovující stav samotného septiku (změna na bezodtokovou jímku zaslepením odtoku + propadlý poklop). Tato lokalita se vyznačovala nejnižší druhovou diverzitou, s čímž souvisí i nejnižší počet rostlinných druhů zde nalezených (12 taxonů). Na základě dominantního nitrofilního druhu Urtica dioica a druhů s nitrofilní tendencí (Alopecurus pratensis, Geranium sylvaticum a Chaerophyllum hirsutum) zde byla determinována asociace Rumicetum alpini Beger 1922. Půdní odběr z této oblasti ovlivněné prosakujícími odpadními vodami se vyznačoval nejvyšší hodnotou pH/KCl a celkového dusíku a také zvýšeným obsahem přijatelného a celkového draslíku a fosforu oproti ostatním odběrům. K potlačení nežádoucího společenstva Rumicetum alpini Beger 1922 je nutné především zefektivnit čistící proces splaškových vod zde prosakujících, a to náhradou nefunkční jímky za domovní čistírnu odpadních vod. Na rozšiřování tohoto společenstva se rovněž podílí nulové obhospodařování, proto se jeví jako nutné obnovit jednoroční seč kosou této lokality.
Účinky větru na příhradové výškové konstrukce
Komárková, Petra ; Vlk, Zbyněk (oponent) ; Nevařil, Aleš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá účinky zatížení větru na výškové příhradové konstrukci. Cílem je popsat odezvu konstrukce na účinek středního tlaku větru, fluktuací a odtrhávání vírů. Dále je zahrnut vliv účinků námrazy na aerodynamické vlastnosti profilů. Analýza konstrukce je prováděna pomocí výpočetního programu ANSYS. V teoretické části práce jsou popsány postupy stanovení jednotlivých zatížení a základní teorie výpočtu. Praktická část potom navazuje na část teoretickou a popisuje práci v programu ANSYS.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.