|
|
Pedotransferové funkce pro odhad vlhkostních retenčních křivek středně těžkých půd jižní Moravy
Gavlasová, Iva ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Mezi nejdůležitější vlastnosti každé půdy patří její hydrofyzikální vlastnosti, ke kterým patří retenční čára. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a tlakovou výškou. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, jako jsou zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, struktura a objemová hmotnost suché zeminy. Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením jedné ze základních hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční křivkou půdní vlhkosti. Pro laboratorní stanovení vlhkostních retenčních křivek se použil pískový tank a přetlakové přístroje. Měřené body retenční čáry byly optimalizované programem RETC. Pro nepřímé stanovení retenční čáry se použily pedotransferové funkce podle Wösten et. al., (1998), odvozené z databáze evropských půd HYPRES a podle Šútora a Štekauerová (2000). Stejně jako v projektu Wösten et al., (1998), PTF byly zpracované pro ornou půdu v dané oblasti. Přesnost obou modelů PTF byla hodnocena korelačním koeficientem R a směrodatnou chybou RMSE. Jednoduché modely PTF poskytují odhady retenčních čar s dostatečnou přesností pro využití v praxi v dané lokalitě.
|
|
|
Pedotransferové funkce pro odhad vlhkostních retenčních křivek středně těžkých půd jižní Moravy
Gavlasová, Iva ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Mezi nejdůležitější vlastnosti každé půdy patří její hydrofyzikální vlastnosti, ke kterým patří retenční čára. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a tlakovou výškou. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, jako jsou zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, struktura a objemová hmotnost suché zeminy. Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením jedné ze základních hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční křivkou půdní vlhkosti. Pro laboratorní stanovení vlhkostních retenčních křivek se použil pískový tank a přetlakové přístroje. Měřené body retenční čáry byly optimalizované programem RETC. Pro nepřímé stanovení retenční čáry se použily pedotransferové funkce podle Wösten et. al., (1998), odvozené z databáze evropských půd HYPRES a podle Šútora a Štekauerová (2000). Stejně jako v projektu Wösten et al., (1998), PTF byly zpracované pro ornou půdu v dané oblasti. Přesnost obou modelů PTF byla hodnocena korelačním koeficientem R a směrodatnou chybou RMSE. Jednoduché modely PTF poskytují odhady retenčních čar s dostatečnou přesností pro využití v praxi v dané lokalitě.
|
host ::
RSS.