|
|
Změny ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace
Lachmanová, Denisa ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje změnám ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace. Teoretický základ práce vychází z odborné české a zahraniční literatury o fonologických procesech v řeči. Součástí práce je prvotní vhled do problematiky klasifikace fonologických procesů ve znakových jazycích. Výzkum změn ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace navazuje na aktuální výzkumy o změně výšky artikulace znaku u mluvčích holandského, amerického, australského a novozélandského znakového jazyka (Ormel, Crasborn, Kooij 2013; Tyrone, Mauk 2010; Grosvald, Corina 2012a; Russell, Wilkinson, Janzen 2011; Lucas et al. 2002; Schembri et al. 2009). Cílem výzkumu je u jednoručních znaků s místem artikulace v oblasti hlavy (cílových znaků VĚDĚT (VÍM) a PAMATOVAT) popsat změny ve výšce artikulace znaku, k nimž dochází vlivem "fónového" okolí. Materiál do výzkumu byl pořízen během natáčení znakovaných projevů 15 participantů, mluvčích českého znakového jazyka. Celkem bylo excerpováno a analyzováno 1440 tokenů cílových znaků. Výsledky výzkumu jsou porovnány s dosavadními poznatky o koartikulaci v cizích znakových jazycích. Klíčová slova: český znakový jazyk, produkce znaků, místo artikulace, koartikulace, výška znakování, redukce v řeči, typ znaku.
|
|
|
Fonetická variabilita na úrovni slov ve veřejných projevech
Kodytková, Carmen ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fonetickou variabilitou slov ve veřejných projevech. V první části práce bylo naším cílem přehledně shrnout dosavadní poznatky o vlastnostech a principech spontánní řeči, o fonetických rysech českých hlásek a o možných faktorech ovlivňujících druh a míru redukce. Dále sumarizujeme výsledky několika starších studií provedených na jiných jazycích (zejména na holandštině a němčině) a také nastiňujeme možné využití výsledků analýz variability slov. V druhé části práce se zabýváme českými slovy protože, prostě, myslím, samozřejmě a určitě, u nichž stanovujeme několik skupin variant podle míry redukce, určujeme stabilitu jejich vlastních fonetických rysů a zjišťujeme, zda u nich má na míru redukce vliv pozice v promluvovém úseku (rozlišujeme pozici iniciální, mediální, finální a I = F) a/nebo rychlost vyslovení celého slova. Pro každé vybrané slovo se nám podařilo sestavit hierarchizovaný seznam pěti až osmi skupin variant dle míry redukce. Stabilita fonetických rysů u čtyř typů hlásek (vokály, nazály, neznělé explozívy a neznělé sykavky) se shoduje s dosavadními pozorováními (např. Machač, 2004). Vliv rychlosti vyslovení slova na míru redukce se projevil u slov protože, prostě, samozřejmě a určitě, vliv pozice v promluvovém úseku se projevil menší redukcí v pozici finální...
|
|
|
Změny ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace
Lachmanová, Denisa ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje změnám ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace. Teoretický základ práce vychází z odborné české a zahraniční literatury o fonologických procesech v řeči. Součástí práce je prvotní vhled do problematiky klasifikace fonologických procesů ve znakových jazycích. Výzkum změn ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace navazuje na aktuální výzkumy o změně výšky artikulace znaku u mluvčích holandského, amerického, australského a novozélandského znakového jazyka (Ormel, Crasborn, Kooij 2013; Tyrone, Mauk 2010; Grosvald, Corina 2012a; Russell, Wilkinson, Janzen 2011; Lucas et al. 2002; Schembri et al. 2009). Cílem výzkumu je u jednoručních znaků s místem artikulace v oblasti hlavy (cílových znaků VĚDĚT (VÍM) a PAMATOVAT) popsat změny ve výšce artikulace znaku, k nimž dochází vlivem "fónového" okolí. Materiál do výzkumu byl pořízen během natáčení znakovaných projevů 15 participantů, mluvčích českého znakového jazyka. Celkem bylo excerpováno a analyzováno 1440 tokenů cílových znaků. Výsledky výzkumu jsou porovnány s dosavadními poznatky o koartikulaci v cizích znakových jazycích. Klíčová slova: český znakový jazyk, produkce znaků, místo artikulace, koartikulace, výška znakování, redukce v řeči, typ znaku.
|
|
|
Výslovnostní redukce na úrovni slov ve spontánní řeči a identifikovatelnost řečových jednotek
Tomanová, Eliška ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice výslovnostních redukcí a identifikovatelnosti redukovaných forem slov. V první části práce jsou analyzována vybraná slova z dialogů s vysokým stupněm spontaneity. Tato část mapuje míru stability fonetických rysů. Potvrdil se předpoklad, že mezi velmi stabilní rysy patří frikativnost sykavek a / /ř , znělost a formantová struktura vokálů a nazalita nazálního konsonantu. Naopak rysy poměrně nestabilní jsou závěrovost explozív a kvalita vokálů. Druhá část práce je zaměřena na percepční testy, jejichž pomocí se ověřuje identifikovatelnost vybraných slov v závislosti na stupni redukce a šířce a typu kontextu. Dále se pokoušíme určit fonetické rysy, které jsou za daných podmínek relevantní pro odpovídající identifikaci slova. Ukázalo se, že mezi nejčastěji zaznamenané fonetické rysy patří výše zmíněné rysy s vysokou stabilitou. Potvrdilo se, že rozpoznatelnost slova závisí na míře redukce a na typu kontextu: slova silně redukovaná, s nulovým kontextem bývají velmi obtížně rozpoznatelná, zatímco v obsahovém kontextu dochází k jejich identifikaci často.
|
|
|
Fonetická variabilita na úrovni slov ve veřejných projevech
Kodytková, Carmen ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fonetickou variabilitou slov ve veřejných projevech. V první části práce bylo naším cílem přehledně shrnout dosavadní poznatky o vlastnostech a principech spontánní řeči, o fonetických rysech českých hlásek a o možných faktorech ovlivňujících druh a míru redukce. Dále sumarizujeme výsledky několika starších studií provedených na jiných jazycích (zejména na holandštině a němčině) a také nastiňujeme možné využití výsledků analýz variability slov. V druhé části práce se zabýváme českými slovy protože, prostě, myslím, samozřejmě a určitě, u nichž stanovujeme několik skupin variant podle míry redukce, určujeme stabilitu jejich vlastních fonetických rysů a zjišťujeme, zda u nich má na míru redukce vliv pozice v promluvovém úseku (rozlišujeme pozici iniciální, mediální, finální a I = F) a/nebo rychlost vyslovení celého slova. Pro každé vybrané slovo se nám podařilo sestavit hierarchizovaný seznam pěti až osmi skupin variant dle míry redukce. Stabilita fonetických rysů u čtyř typů hlásek (vokály, nazály, neznělé explozívy a neznělé sykavky) se shoduje s dosavadními pozorováními (např. Machač, 2004). Vliv rychlosti vyslovení slova na míru redukce se projevil u slov protože, prostě, samozřejmě a určitě, vliv pozice v promluvovém úseku se projevil menší redukcí v pozici finální...
|
host ::
RSS.