|
|
Napětí na devizovém trhu: měření pomocí teorie extrémních hodnot
Zuzáková, Barbora ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Benecká, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá empirickou identifikací měnových krizí a následně diskutuje, zda u takto označených období můžeme v reálných ekonomikách pozorovat charakteristiky a projevy typické pro měnové krize. Jako indikátor je použit index napětí na devizovém trhu, který lze považovat za velmi účinný nástroj kvantifikace tržní nerovnováhy. Přesná kvantifikace tohoto indexu je stěžejním bodem celého empirického experimentu, a proto je značná část práce věnována podrobné analýze různých přístupu ke konstrukci indexu. Ve většině vědeckých článků zabývajících se modelem kvantifikace napětí na devizovém trhu je měnová krize definována deterministicky, tj. měnovou krizí je označováno období, jehož index napětí na devizovém trhu překročí určitý, předem stanovený práh. Naproti tomu tato práce upřednostňuje stochastický přístup využívající teorie extrémních hodnot s cílem dokázat, že právě tyto modely jsou mnohem spolehlivější v identifikování období postižených měnovými krizemi. V praktické části práce demonstrujeme aplikaci modelu na reálná data, a to na vzorku čtyř států střední Evropy v období mezi roky 1993 a 2012, případně 1993 a 2008, jmenovitě sledujeme Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Tyto země podstoupily podobný vývoj začátkem devadesátých let, kdy docházelo k reformacím jejich ekonomik z centrálně plánovaných na tržně řízené, a jejich nově vzniklé měny mohly být vystaveny podobným atakům ze strany devizových spekulantů.
|
|
|
Vstup ČR do eurozóny z hlediska strukturální a cyklické sladěnosti
Pluhař, Leoš ; Štěpánek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce zaměřená na vstup ČR do eurozóny z hlediska strukturální a cyklické sladěnosti ekonomiky eurozóny a ČR se pokouší analyzovat možnosti a omezení přizpůsobovacích mechanismů působících v rámci měnové unie. Část následující po úvodu se věnuje teoretickým východiskům a institucionálnímu rámci přistoupení včetně vyhodnocení konvergenčních kritérií. Další část je zaměřena na vyhodnocení stupně cyklické a strukturální sladěnosti. Diplomová práce vychází z hypotézy, že ztráta kurzové politiky a tedy flexibilního měnového kurzu jako nástroje hospodářské politiky nebude spojena s výraznými negativními dopady po vstupu do eurozóny. Text je vybaven tabulkami a grafy převzatými převážně z webových stránek ČNB.
|
|
|
Úloha ČNB v měnovém otřesu roku 1997
Otřísal, Gabriel ; Skopeček, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce je věnována první měnové krizi v ČR od počátku české transformace, která proběhla v roce 1997. Analyzuje období krizi předcházející, její průběh a důsledky. Cílem práce je identifikovat příčiny krize a zjistit jejich vzájemné souvislosti. Na tomto základě pak staví hypotézu, že při odlišném nastavení měnové a fiskální politiky, při neprovádění devizových intervencí nebo při změně kurzového režimu jsme mohli být svědky odlišného průběhu krize. Doplněna je dále o aplikaci binárního modelu předvídání krize a rozhovor s přímým účastníkem tehdejších událostí.
|
|
|
Komparace systémů měnového kurzu
Búry, Jan ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
V této bakalářské práci je řešena problematika měnového kurzu. V první části jsou charakterizovány hlavní režimy měnového kurzu a jejich klasifikace. Je zde také uvedeno, jaké výhody přináší režim fixního kurzu či jaké argumenty zaznívají ve prospěch flexibilních režimů. V další časti je analyzován vývoj mezinárodního měnového systému od počátku minulého století až do současnosti. V poslední části je představena alternativa k současnému světovému měnovému uspořádání, a to v podobě zavedení jednotné světové měny a možné způsoby její implementace. Závěrem je také zhodnocen vývoj režimů měnového kurzu uplatňovaných v jednotlivých zemích od roku 1990 do současnosti.
|
host ::
RSS.