|
|
Dieta diabetiků 1. typu léčených inzulínovými pumpami
NOVÁČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce na téma "Dieta diabetiků 1. typu léčených inzulínovými pumpami" je zaměřena na rozdíly životního stylu diabetika 1. typu léčeného inzulinovou pumpou s hybridním uzavřeným okruhem a životního stylu daného diabetika 1. typu s předchozím způsobem kompenzace diabetu. Dále se bakalářská práce zabývá odlišnostmi stávající diety diabetika při léčbě inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou od výživových doporučení pro racionální stravu. Pro danou bakalářskou práci byl zvolen kvalitativní výzkum, kterého bylo součástí 9 respondentů s diabetem 1. typu léčených inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s následným rozborem týdenního jídelníčku poskytnutého od jednotlivých respondentů. V praktické části jsou uvedeny základní informace o respondentech. Aby bylo dosaženo cílů bakalářské práce, jsou dále porovnány rozdíly životního stylu a diety diabetika 1. typu s inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou a životního stylu a diety daného diabetika s předchozím způsobem léčby diabetu. Následně byl v tabulkách u každého respondenta uveden jeho stávající průměrný denní energetický příjem a jeho optimální denní energetický příjem vztažen na racionální stravování. Pod tabulkou byla popsán týdenní jídelníček respondenta a slovně porovnán jeho stávající energetický příjem s vypočteným optimálním denním příjmem energie. Nakonec jsem ve shrnutí výsledků porovnala některá doporučení pro racionální stravování s jídelníčky respondentů. Výsledkem bakalářské práce je, že diabetici 1. typu dosahují kvalitnější životní úrovně díky léčbě inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou oproti předešlému způsobu léčby diabetu. Co se týká příbuznosti racionálního stravování se stávající stravou diabetiků, výsledky jsou rozdílné. Z výsledků práce bylo zjištěno, že minimálně jedno výživové doporučení pro racionální stravu se shodovalo se stávající stravou diabetiků.
|
|
|
Vyhodnocení úrovně pestrosti stravování a plnění nutričních požadavků klientů ve vybraném zdravotnickém zařízení
JÍLKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení pestrosti stravování a nutriční skladbu jídelníčků v psychiatrické léčebně. Cílem je posouzení úrovně pestrosti stravování klientů a plnění jejich nutričních požadavků z hlediska příjmu energie a živin. Teoretická část přibližuje téma racionální výživy, dle které je sestavována dieta, kterou se pacienti v zařízení stravují a rovněž je zdůrazněna souvislost mezi konzumací alkoholu a vstřebáváním hlavních živin a mikronutrientů. Vlastní sledování se konalo ve vybrané psychiatrické léčebně v letech 2022 a 2023. Z hlediska hodnocení pestrosti stravování byl v každém ročním období zvolen jeden měsíc (leden, březen, červen, září) a v rámci tohoto měsíce byl vybrán vždy třetí týden, ve kterém byl stanoven nutriční příjem z celodenní stravy zajišťované léčebnou. Nutriční skladba týdenních jídelníčku byla stanovena pomocí veřejně dostupných databází. Týdenní příjem živin byl porovnán s normou potřeby živin pro dospělou populaci stanovenou dle DACH (2019). Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že příjem bílkovin byl ve všem měsících vyšší, než byla stanovená norma. Naopak deficitní ve všech čtyřech měsících se ukázal příjem sacharidů. Deficitní se ukázal také příjem hořčíku, který nedosáhl doporučeného množství příjmu ani v jednom z měsíců. Pozitivní byl příjem tiaminu, který byl téměř totožný s doporučeným denním příjmem. Vyhodnocením pestrosti měsíčních jídelníčků byla zjištěna téměř ve všech skupinách potravin (mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina, ryby) jejich nedostatečná frekvence zařazování do jídelníčku. Zařazení luštěnin do jídelníčku bylo splněno v letním, zimním a jarním měsíci. Ve statistickém vyhodnocení nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi jednotlivými sledovanými měsíci.
|
|
|
Příjem sacharidů u žáků na vybraných základních školách
Grygová, Petra ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou příjmu sacharidů žáků staršího školního věku. Je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se věnuje výživě a vývoji dětí staršího školního věku, a poté zásadám správné výživy. Následuje samotné vymezení pojmu sacharidy; jejich rozdělení, význam, zdroje, trávení a metabolismus. Dále informuje o onemocněních způsobených nadměrnou konzumací sacharidů i jejich prevenci. Cílem šetření bylo získat a zpracovat poznatky o příjmu sacharidů žáků druhého stupně. Praktická část pak pomocí dotazníkového šetření mapuje konzumaci sacharidů (množství, druh potraviny i stravovací četnost). Výsledkem bylo zjištění, že žáci druhého stupně nerozlišují, jaké sacharidy zkonzumují. Bylo zjištěno, že sacharidy nejsou součástí každého denního jídla u velké části respondentů. Naproti tomu ze šetření vyplynulo, že většina dotazovaných sní nějakou sladkost každý den. Dále jsou konzumovány nejčastěji potraviny typu pečivo a chléb obsahující polysacharidy, na druhé straně potraviny typu sušenky obsahující glukózový sirup či sacharózu. V závěru práce jsou uvedena možná preventivní opatření. KLÍČOVÁ SLOVA Sacharidy, konzumace, výživa, dotazníkové šetření, respondent.
|
|
|
Hodnocení bezlepkové diety - přednosti, negativa - z hlediska nutričního zásobení a dále subjektivního vnímání konzumentů
WANDERER, Martin
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou nejčastější nutriční odlišnosti bezlepkové stravy vzhledem k racionální stravě. Dále zmapovat jak vnímají bezlepkovou dietu samotní konzumenti. Bakalářská práce s názvem Hodnocení bezlepkové diety - přednosti, negativa - z hlediska nutričního zásobení a dále subjektivního vnímání konzumentů se v teoretické části zabývá indikacemi bezlepkové diety, obzvlášť celiakií. Dále je práce zaměřená na hodnocení bezlepkové diety a na stručný popis racionální stravy. Praktická část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou prospektivních záznamů stravy a dotazníkového šetření. Výzkumný soubor obsahoval 10 respondentů, kteří zaznamenávali údaje do vytvořených formulářů. Z 10 respondentů byli 4 muži a 6 žen. Byli rozděleni do dvojic, vždy jeden respondent s bezlepkovou dietou a k němu respondent stravující se běžnou racionální stravou. Respondenti ve dvojicích byli vždy stejného pohlaví a podobného věku. Vyhodnocení prospektivních záznamů stravy probíhalo pomocí programu Nutriservis Profesional. Vyhodnocení dotazníkového šetření probíhalo analyzováním vyplněných formulářů. Do hodnocení dotazníkového šetření byli zahrnuti pouze respondenti dodržující bezlepkovou dietu. Z výsledků prospektivních záznamů stravy vyplývá, že ve 3 z 5 dvojic má lepší příjem energie a živin respondent stravující se racionální stravou. V jedné ze zbývajících dvojic má lepší výsledky respondent s bezlepkovou dietou a v druhé jsou výsledky podobné. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že pro respondenty s bezlepkovou dietou je cena bezlepkových produktů vysoká. Většina z nich dodržuje bezlepkovou dietu přísně, až na jednoho respondenta. Podporu rodiny mají všichni dotázaní respondenti. Zdravotní stav se po zahájení bezlepkové diety zlepšil u všech dotázaných.
|
|
|
Srovnání dietního systému v nemocnici s doporučením pro zdravou populaci
VEČEŘOVÁ, Vendula
Bakalářská práce, která nese název "Srovnání dietního systému v nemocnici s doporučením pro zdravou populaci," se zaměřuje na dodržování doporučeného denní příjmu jednotlivých živin v nemocnici. Z toho tedy dále vyplývá přijímání vhodných potravin v jejich ideálním poměru. To je důležité pro správné fungování každého organismu. Problém s takovýmto příjmem může nastat v době, kdy je organismus oslabený a dochází k jeho onemocnění. Problematikou, kterou se tato bakalářská práce zabývá, je tedy dostupnost všech živin a vhodných potravin v nemocniční stravě. Důraz se klade na správný poměr živin v potravě a další výživová doporučení. V bakalářské práci je také lehce nastíněno, zda zdravá populace má přehled o výživových doporučeních a zda je také dodržuje. První teoretická část popisuje dietní systém, jednotlivé nemocniční diety, výživová doporučení a je zde i zmínka o zdravé populaci. U nemocničních diet jsem se zaměřila především na dietu číslo 3 a 9. Jedná se tedy o dietu racionální a diabetickou, které byly vybrány pro praktickou část této bakalářské práce. Analýza výzkumu probíhala ve dvou nemocničních zařízeních a další část mezi běžnou populací. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat situaci dietního systému v nemocnici a zjistit, zda splňuje výživová doporučení. Přesněji se jednalo o dietu č. 3 a dietu č. 9. Výzkumný soubor tedy tvořily týdenní jídelníčky od diety racionální a diabetické, které byly propočítány v programu "Nutriservis profesional" a další výsledky šetření zpracovány v programu Microsoft Excel. U druhé části výzkumu byl ke sběru dat použit dotazník, který byl rozdán 50 respondentům a obsahoval 25 otázek, z čehož 4 otázky byly otevřené. Byly tím zjišťovány výživové zvyklosti a přístup ke stravování u běžné populace. Výsledky byly zpracovány ve formě grafů a v programu Microsoft Excel. Z výsledků vyplynula rozdílnost mezi oběma nemocničními zařízeními. A to především obsahu vlákniny, vitamínu C a tuků ve stravě. S čímž souvisí zařazení ovoce a zeleniny do stravy a v tom se též nemocnice neshodovaly. U jedné z nemocnic vyšel také větší obsah tuků a naopak nízký obsah vlákniny, než je doporučované množství. Výsledky šetření u zdravé populace potvrdily nižší konzum zeleniny a mléčných výrobků, než je doporučované množství. A velmi nízký konzum luštěnin a ryb. Naopak se potvrdilo, že ve většině případů respondenti dodržují pitný režim a konzumují dostatek ovoce.
|
|
|
Jídelníček nemocných s ulcerózní kolitidou
KOŘÍNKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce pojednává o ulcerózní kolitidě a vlivu onemocnění na dietu pacienta. Cílem bakalářské práce je zmapovat složení jídelníčku nemocných s ulcerózní kolitidou. Stanoveny jsou výzkumné otázky: "Jak dodržují pacienti zásady správného stravování u tohoto onemocnění?", "Jakým potravinám se pacienti nejčastěji vyhýbají?" a "Jaké mají vybraní pacienti zkušenosti s nutričním terapeutem?". Bakalářská práce nejprve shrnuje teoretické znalosti ohledně současného stavu, výskytu, diagnostice, příčinách vzniku a průběhu onemocnění. Další kapitoly se zabývají projevy ulcerózní kolitidy, které nejsou jen věcí zažívacího traktu. Následují části o mimostřevních komplikacích, které s onemocněním souvisí a o stavu výživy pacientů. V neposlední řadě je v práci popisován dietní režim u pacientů. K dosažení cíle je zvolen kvantitativní i kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum je proveden formou dotazníků, které byly rozdány pacientům klinického centra ISCARE I.V.F. a.s., které je pod vedením přednosty Prof. MUDr. Milana Lukáše, CSc. Výsledky dotazníků jsou zpracovány ve formě grafů. Kvalitativní výzkumu je uskutečněn pomocí záznamového archu, do kterého vybraní respondenti zapisovali dvoutýdenní jídelníček. Ten byl následně zhodnocen v programu Nutriservis. Výsledky šetření byly porovnány s doporučeními a interpretovány formou tabulek a prostého textu. Pro porovnání byl také vypracován obecný vzorový jídelníček pro období remise. Výsledky výzkumu ukázaly, že pacienti mají v celku stereotypní stravovací návyky. Potvrzeny tak byly obecně známé skutečnosti. Nemocní se nejčastěji vyhýbají konzumaci mléčných výrobků, celozrnného pečiva a luštěnin. Nedostatečná byla konzumace zeleniny, ovoce a ryb. Pacienti mají malé povědomí o roli nutričního terapeuta, většina respondentů s nimi nemá žádné osobní zkušenosti. Rady ohledně stravování hledají na internetu, kde některá neověřená doporučení mohou jedince ohrozit vznikem malnutrice, hypovitaminózy či karence stopových prvků. Pacienti s ulcerózní kolitidou ve stadiu remise by však měli dodržovat běžnou racionální dietu s ohledem na individuální nesnášenlivost potravin.
|
host ::
RSS.