|
|
Konkurence v oblasti peněz
Haloun, Martin ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teoretickými předpoklady a důsledky svobodného bankovnictví. Kriticky zkoumá Hayekův návrh na vytvoření systému svobodných bank nezávislých na centrální bance emitujících diferencované měny. Vyzdvihuje výhody tohoto systému, především tlak na státního emitenta, který je konkurencí nucen vydávat stabilnější měnu, než tomu je doposud, a zároveň poukazuje na zjevné nedostatky vážně ohrožující praktické fungování takového systému. Koncept svobodného bankovnictví je dále rozvíjen o problematiku částečných, respektive 100% rezerv. Na základě srovnání výhod a rizik obou možností, jak plně krytých, tak částečných rezerv, je navržen systém kombinující a přitom důsledně rozlišující různé druhy krytí. Východiskem této práce je rozbor definice peněz z pozice tzv. rakouské školy. Tyto úvahy jsou dále rozšířeny o inflaci a deflaci. Předmětem zkoumání jsou především podmínky vzniku a důsledky obou těchto jevů. Analýza inflace je dána do souvislosti s fungováním centrální banky a systému komerčních bank představující jediného současného emitenta.
|
|
|
Příčiny, průběh, důsledky a další aspekty finanční krize 2008 v mezinárodním srovnání
Novotný, Martin ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je popsat vývoj světové ekonomiky během finanční krize v roce 2008, nalézt příčiny jejího vzniku, zejména zkoumat vznik hypoteční bubliny na finančních trzích, následné rozšíření paniky, nejistoty a rizika do ostatních sektorů a zhodnotit důsledky, které finanční krize zanechala na globalizované ekonomice. Podrobněji se práce zaměřuje i na zhodnocení vlivu významných institucí světového hospodářství, jako jsou investiční banky, pojišťovny a ratingové agentury na finanční krizi. V práci jsou použity mikroekonomické i makroekonomické ukazatele, které nám dovolují analyzovat stav finančních trhů a národního hospodářství zemí, které byly krizí zasaženy. Zhodnocena je také oprávněnost zásahů státu a centrálních bank do ekonomiky. Tento problém je rozebrán také v kapitole věnující se hospodářským cyklům z pohledu rakouské školy.
|
|
|
Rakouská a post-keynesovské teorie hospodářského cyklu: substituty nebo komplementy?
Uhliarová, Lucia ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Kindlová, Eva (oponent)
Rakouská i postkeynesovská škola, obě stojící mimo hlavní proud ekonomické teorie, spojují svou teorii hospodářského cyklu s peněžními vlivy. Prostřednictvím analýzy daných teorií tato práce zkoumá, zda kromě zařazení do skupiny monetárních teorií cyklu mezi nimi lze nalézt i další společné prvky. Lze rakouskou a postkeynesovskou teorii hospodářského cyklu označit jako substituty nebo komplementy? Teoretická analýza je na závěr doplněna o hodnotící škálu, odrážející tento substituční či komplementární charakter.
|
|
|
The invisible hand of market: Adam Smith and G. W. F. Hegel
Krištofóry, Tomáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent)
Přes veškerou kritiku je Hayekova interpretace Smithovy neviditelné ruky jako metafory pro teorii spontánního řádu jediná dosud platná interpretace neviditelné ruky. Přestože si to v jeho díle všimlo jenom několik autorů, Hegel byl teoretikem spontánního řádu, konkrétně taky spontánního řádu tržního hospodářství, které prokazateně převzal od Adama Smithe. V Hegelě díle sa vyskytuje Smithova neviditelná ruka jako základ, ze kterého vzešla jeho logika ducha, která je proto obecnou teoriíu spontánního řádu, třebaže v metafyzickém vyznění. To, že byl teoretikom spontánního řádu, mu nezabránilo, aby byl intervencionistem. K tomu ho vedl jeho synoptický klam rozumu. Hegel se nikdy nepokoušel aplikovat tento klam na tržní hospodářství. To udělali až marxisté. Něktoří dnešní autoři identifikovali u Hegela teorii spontánního řádu (Sciabarra, Johnson, Cristi), ovšem jejich interpretace ještě nebyla adekvátní Hegelovým textům. Tak jako tito autoři popřeli Popperův a Hayekův nesprávný názor, že Hegel byl filosofem totalitarismu, tak je potřebné obohatit výzkumy novějších autorů o poznatky tohoto textu. Tady se zohledňuje ne to, co o něm napsali pozdější autoři, ale to, především to, co napsal samotný Hegel. Zároveň je předkládaný text pokusem hodnotit dějiny ekonomických teorií z hlediska Smithovy a Hegelovy metodologie.
|
host ::
RSS.