Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití bylin v procesu úsporného hospodaření s vodou
Knotková, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou hospodaření s dešťovou vodou s důrazem na použití a význam rostlin v tomto procesu. Propojuje dostupné zahraniční informace s českým právním, technickým a klimatickým prostředím. Syntézou dostupných informací definuje pojem „dešťový záhon“ jako vegetačně-technické vsakovací povrchové zařízení systému hospodaření s dešťovou vodou, který v sobě snoubí tři funkce – estetickou, ekologickou a vodohospodářskou (vsakování a čištění vody). Vybírá a kriticky hodnotí vhodný technický systém a sortiment rostlin do dešťových záhonů. Jako vhodným technickým řešením se jeví vsakovací průleh, vsakovací průleh s rýhou a vsakovací průleh s rýhou a regulovaným odtokem (ANON. 2013b). Z navštívených referenčních příkladů i z technických požadavků vyplývá, že vhodný sortiment rostlin bude odpovídat druhům, které tolerují spíše sucho. Z hlediska pěstitelských skupin rostlin se jeví jako nejvhodnější skupinou trvalky, případně jejich kombinace s dalšími skupinami. Uplatnění dřevin v dešťových záhonech je možné jen za určitých podmínek. Dešťový záhon je možné zakládat výsadbou, přímým výsevem nebo kombinací těchto technologií. V kontextu současných ekologických trendů a trendu snižování nákladů na péči o městskou zeleň se jeví varianta přímého výsevu, popřípadě kombinace výsadby strukturních rostlin a výsevu jako zajímavou a perspektivní alternativou. V experimentální části bylo testováno 30 vybraných taxonů z hlediska schopnosti uplatnit se při zakládání záhonu z přímého výsevu. Experiment byl založen v rámci projektu IGA - ZF/2018 - AP001 v dubnu 2018 v areálu Mendelea na Zahradnické fakultě v Lednici. Z prvotních výsledků tohoto pilotního experimentu vyplývá, že klíčivost rostlin je nízká nebo výrazně závislá na klimatických podmínkách. Jako vhodné druhy pro přímý výsev lze z tohoto experimentu předběžně určit Achillea ptarmica, Asclepias tuberosa, Cichorium intybus, Coreopsis lanceolata ´Sterntaller´, Phuopsis stylosa, Oenothera biennis. Výsledky tohoto pilotního experimentu je třeba zatím brát kriticky, neboť je nutné ještě doplnit hodnocení výsevů z podzimního výsevu; jejich vyhodnocení proběhne až po odevzdání této práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.