|
|
Řešení radonu ve vybraných středních školách v Jihočeském kraji
PICHLOVÁ, Irena
Hlavním cílem zabývajícím se v této diplomové práci bylo sledování objemové aktivity radonu z podloží v objektech vybraných středních škol v Jihočeském kraji. Teoretická část diplomové práce byla zpracována sekundární analýzou dat. Za pomoci odborné literatury, platné legislativy a internetových článků byla rozebrána radonová problematika. Zabývala jsem se pronikáním radonu z podloží, vody a stavebního materiálu do budov. Dále jeho biologickými účinky na lidské zdraví, radonovým programem, dotacemi a legislativou upravující radonovou problematiku. Výzkum probíhal kvalitativním šetřením s použitím sekundární analýzy dat. Potřebná data pro vypracování výzkumné části diplomové práce jsem získala z vlastního měření objemové aktivity radonu v pěti středních školách v Jihočeském kraji, doplněné o měření oxidu uhličitého. Objemovou aktivitu radonu jsem měřila kontinuálním monitorem zvaným Radim 5B a koncentrace oxidu uhličitého jsem měřila přístrojem Wöhler KM 410 pro posouzení klimatu. Naměřené výsledné hodnoty byly zpracovány pomocí speciálních programů v počítači a výsledky byly zaznamenány v podobě grafů. Z měření vyšlo najevo, že ve vybraných školách až na jednu nemají s radonem větší problém. Nýbrž z naměřených hodnot koncentrací oxidu uhličitého je evidentní, že se ve školách málo větrá, na to má zásadní vliv i zateplení budovy a výměna oken za plastová nebo dřevěná Eurookna. Z toho plyne, že i koncentrace radonu je potom vyšší, než by mohla být. Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo vhodné provést ve školách realizaci vzduchotechniky s rekuperací nebo vytvořit průduchy do zdiva, které by zajistily přisávání čistého vzduchu do objektu.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva v Plzeňském kraji o radonové problematice
JUDLOVÁ, Monika
Radon pronikající z geologického podloží patří k nevýznamnějším zdrojům ozáření obyvatelstva a jako prokázaný lidský karcinogen zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny plic. Dnes již existuje mnoho způsobů, jak se před jeho účinky a zvýšené koncentraci v budovách chránit. Veřejnost však není o této problematice dostatečně informována. Zvýšení informovanosti obyvatelstva o radonu je proto také jeden z cílů Radonového programu ČR. V teoretické části bakalářské práce jsou shrnuty základní poznatky o radioaktivitě, ionizujícím záření a jeho zdrojích a uveden přehled základních veličin, které se v této oblasti používají. Tato část samozřejmě shrnuje i problematiku radonu, jeho výskytu v budovách, vlivu na lidské zdraví a protiradonových opatřeních. Praktická část se zabývá kvantitativním výzkumem, který měl za cíl zjistit, a posoudit informovanost obyvatelstva Plzeňského kraje o radonové problematice. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření. Ke zpracování jeho výsledků byly použity metody deskriptivní a matematické statistiky. Pomocí dvojvýběrového t-testu byla potvrzena stanovená hypotéza: "Občané Plzeňského kraje žijící v rodinných domech mají statisticky významně vyšší znalosti o radonové problematice než občané žijící v bytech." Obyvatelé rodinných domů ve většině otázek dosahovali lepších výsledků než obyvatelé bytů. Nejlépe zodpovězené byly především otázky věnující se problematice, s níž se mohou občané prakticky setkat například během stavby domu. Nejhorší výsledky měly naopak odbornější otázky týkající se srovnání radiační zátěže radonu a jaderných elektráren nebo koncentrace radonu v ČR. Přínosem práce je získaný přehled o informovanosti obyvatelstva Plzeňského kraje o radonové problematice. Dále by mohla práce posloužit jako námět budoucích bakalářských či diplomových prací s možností rozšíření výzkumné části.
|
host ::
RSS.