|
|
Význam celostátní Radiační monitorovací sítě
Tesař, Jakub ; Kaufmanová, Marie (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce podává ucelený přehled o celostátní Radiační monitorovací síti. Vysvětluje význam celostátní Radiační monitorovací sítě. Popisuje monitorování za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace. Závěrem práce je prokázání významu celostátní Radiační monitorovací sítě v případě radiační nehody, havárie nebo mimořádné situace.
|
|
|
Metody stanovení radiologických dopadů v potravních řetězcích
Tesař, Jakub ; Bartusková,, Miluše (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Diplomova´ pra´ce poda´va´ uceleny´ přehled o metoda´ch stanovení radiologicky´ch dopadů v potravních řetězcích. Popisuje stanovení radionuklidů v potravina´ch za obvykle´ radiační situace a za mimořádne´ radiační situace. V prakticke´ části jsou modelova´ny dvě radiační uda´losti a to radiační uda´lost na u´zemí ČR a radiační uda´lost na u´zemí jine´ho sta´tu a její dopad na ČR. Na za´věr jsou obě modelove´ situace porovna´ny.
|
|
|
Opatření Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín
HRNEČEK, Martin
Cílem diplomové práce je objasnit základní principy činnosti policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Tyto principy soustředit do ucelené dokumentace s praktickými úkoly pro dotčené organizační články Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, která bude následně sloužit jako metodická pomůcka pro zainteresované policisty. V teoretické části diplomové práce je provedeno vymezení základních pojmů, dotýkajících se a používaných při opatření v případě řešení radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. V této části je rovněž provedena analýza právních norem a odborné literatury. Podrobněji je představen Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín a provedeno srovnání předešlého a aktuálního atomového zákona. Poslední kapitola této části je věnována aktuální dokumentaci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ke zvládnutí radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Pro zpracování práce bylo použito nezbytné množství zákonných předpisů, dohod a interních aktů řízení, které se dotýkají zpracovávaného tématu. Jsou zde rovněž zakomponovány informace a poznatky pracovníků Oddělení krizového řízení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Praktická část diplomové práce je věnována soustředění veškerých materiálů a dosavadních poznatků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě opatření při radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín do jednotlivých kapitol. Každá z těchto kapitol představuje konkrétní činnosti příslušníků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při plnění jednotlivých úkolů v souvislosti se zvládnutím mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Při výčtu jednotlivých úkolů a procesů jsou v této části zmíněny rovněž některé z činností dalších subjektů, podílejících se společně s příslušníky Policie České republiky na opatřeních v souvislosti s radiační mimořádnou událostí. Výsledkem práce je soustředěný přehled a pracovní materiál pro příslušníky Policie České republiky, sloužící k jejich seznámení s problematikou zvládání radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín a také jako podklad pro pravidelná cvičení a školení v této oblasti.
|
|
|
Metody stanovení radiologických dopadů v potravních řetězcích
Tesař, Jakub ; Bartusková,, Miluše (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Diplomova´ pra´ce poda´va´ uceleny´ přehled o metoda´ch stanovení radiologicky´ch dopadů v potravních řetězcích. Popisuje stanovení radionuklidů v potravina´ch za obvykle´ radiační situace a za mimořádne´ radiační situace. V prakticke´ části jsou modelova´ny dvě radiační uda´losti a to radiační uda´lost na u´zemí ČR a radiační uda´lost na u´zemí jine´ho sta´tu a její dopad na ČR. Na za´věr jsou obě modelove´ situace porovna´ny.
|
|
|
Význam celostátní Radiační monitorovací sítě
Tesař, Jakub ; Kaufmanová, Marie (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce podává ucelený přehled o celostátní Radiační monitorovací síti. Vysvětluje význam celostátní Radiační monitorovací sítě. Popisuje monitorování za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace. Závěrem práce je prokázání významu celostátní Radiační monitorovací sítě v případě radiační nehody, havárie nebo mimořádné situace.
|
|
|
Prostředky Armády České republiky používané při radiační mimořádné události.
ANTOŠKIN, Sergej
Diplomová práce se zabývá možností podpory složek integrovaného záchranného systému vyčleňovanými odřady AČR. V teoretické části práce je shrnuta transformace rezortu ministerstva obrany, která měla zásadní vliv na rozsah poskytované pomoci. Došlo ke zrušení všech záchranných praporů, vytvoření třech ženijních praporů a dvou samostatných záchranných rot. Dva záchranné prapory byly transformovány na lehké motorizované prapory a předány do podřízenosti čtvrté a sedmé mechanizované brigádě. Organizační složky AČR vyčleňují řadu specializovaných odřadů pro podporu zasahujících složek IZS. Jedná se zejména o odřady pro pozemní a letecký radiační průzkum a dekontaminační odřady osob a techniky, ale i některé další, jako například vyprošťovací odřad, odřad k převozu humanitární pomoci, odřad k provádění zemních prací, odřad k provádění trhacích a demoličních prací a další. Podmínky vyžadování nasazení těchto odřadů se liší podle druhu požadované pomoci. Primárně se předpokládá nasazení stálých hotovostních sil jako plánované pomoci na vyžádání. Jedná se o odřady uvedené v ústředním poplachovém plánu a v souladu se zákonem o IZS je AČR povinna takovou pomoc poskytnout. V oblasti poskytování pomoci při řešení radiační mimořádné události je AČR vybavena velkým množstvím přístrojů, techniky a zařízení. Jedná se především o radiometry, osobní a skupinové dozimetry. V oblasti dekontaminačních prostředků se jedná o stanoviště pro dekontaminaci osob a stanoviště pro dekontaminaci techniky LINKA-82. Smyslem diplomové práce bylo provedení analýzy, zda vybavení AČR stále drží krok s dobou a zda obstojí při srovnání s obdobným vybavením Hasičského záchranného sboru. Jelikož při vzniku radiační mimořádné události je snaha minimalizovat škodlivé působení ionizujícího záření na obyvatelstvo a zasahující osoby, jako hlavní porovnávaný parametr měřících přístrojů byla zvolena dolní hranice měření. V případě dekontaminačních prostředků byla pozornost zaměřena na kapacitu a účinnost dekontaminovaných osob a techniky. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že vyčleňované odřady jsou vybaveny měřícími přístrojí různého stáří a schopností. Některé přístroje byly vytvořeny v době nebezpečí vzniku jaderné války. Tomu odpovídá i jejich odolné provedení a poměrně vysoký práh citlivosti, což je pro podmínky řešení radiační havárie za mírového stavu nedostačující. Navíc některé tyto přístroje poskytují informaci i měřené veličině ve starých, již nepoužívaných jednotkách, což může způsobit předání zavádějící informace. Jiné přístroje jsou naopak moderní, ergonomicky řešené, vysoce citlivé již při nízkých hodnotách dávkového příkonu, poskytující informace v reálném čase na přehledném LCD displeji. Unikátní schopností AČR zůstává možnost provádění leteckého radiačního průzkumu, což výrazně napomáhá udržování celkového přehledu a odhadu budoucího vývoje šíření radioaktivity v prostředí. V oblasti dekontaminační techniky je vybavení AČR poměrně zastaralé. I zde platí, že vznikalo v době nebezpečí vzniku jaderné války. Prioritou byla jednoduchost konstrukce a obsluhy, schopnost provádění dekontaminace velkého počtu zasažených osob a techniky. Přitom prakticky nebyla řešena ochrana životního prostředí, oddělené sprchy pro ženy a muže a spotřeba vody. Na druhou stranu počet dekontaminačních prostředků AČR výrazně zvyšuje kapacity vybavení hasičů, což v podmínkách rozsáhlé havárie s únikem radioaktivních látek a velkým počtem dekontaminovaných osob a techniky je výrazná výhoda. V budoucnosti se tato situace může zlepšit po zavedení nové soupravy pro dekontaminaci techniky LINKA-08, která v současné době prochází vojskovými zkouškami a bude splňovat požadavky na moderní dekontaminační prostředek při zachování pozitivních vlastností svého předchůdce. Celkově lze konstatovat, že jednotky AČR jsou schopny stejně kvalitně plnit dozimetrické a dekontaminační úkoly jako jednotky HZS a výrazným způsobem tak přispět ke zvládnutí radiační mimořádné události každého druhu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.