|
|
Potřeby nemocného podstupujícího léčbu radiojodem
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat specifika potřeb u pacientů, kteří podstupují léčbu pomocí podání radiojodu. V návaznosti na tento ústřední cíl práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky, které znějí následovně: "Jaká jsou specifika v rovině biologických potřeb pacientů podstupujících léčbu radiojodem?" a "Jaká jsou specifika v rovině psycho-sociálních potřeb pacientů podstupujících léčbu radiojodem?" Empirická část této bakalářské práce byla zpracována metodami kvalitativního výzkumného šetření. Vlastní výzkumné šetření probíhalo formou polostrukturovaného rozhovoru, jenž obsahoval 19 předem připravených otázek, které byly ve vhodných případech doplněné o podotázky. Rozhovory probíhaly v soukromém prostředí oddělení nukleární medicíny a endokrinologie a byl zhotoven také jejich zvukový záznam, s čímž všichni z dotazovaných souhlasili. Nahrané rozhovory byly přepsány do písemné podoby a následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír". Výzkumný soubor představovalo celkem 8 informantů ve věkovém rozmezí od 19 do 72 let. Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v podobě třech kategorií a dvě z nich jsou rozčleněny také do podkategorií, které jsou v práci pro jejich přehlednost schématicky znázorněny. Tyto tematicky zvolené kategorie představují odpovědi na dříve zmíněné výzkumné otázky této bakalářské práce. Zjištěné výsledky umožňují komplexní náhled do období před podáním radiojodu, na období po podání i na jeho samotnou aplikaci. Tyto výsledky mohou posloužit jako vzdělávací materiál sestrám, které pečují o pacienty s onemocněním štítné žlázy, nebo také jako zdroj informací pro pacienty, které tato léčba čeká.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při radiojodové diagnostice a léčbě nádorů štítné žlázy
Hrbek, Jaroslav ; Táborská, Kateřina (oponent) ; Vlček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce "Úloha radiologického asistenta pri radiojodové diagnostice a lécbe nádoru štítné žlázy" pojednává o problematice nádorového onemocnení štítné žlázy v Ceské republice. Je strucným prehledem jednotlivých typu nádoru, které štítnou žlázu postihují, jejich klasifikace, diagnostiky a terapie, s durazem na využití moderních vyšetrovacích metod a terapeutických postupu zahrnujících mimo jiné aplikaci radiojodu. Práce rovnež zahrnuje kazuistiky ctyr pacientu s podobnou diagnózou, u nichž mi srovnání vývoje jejich onemocnení pripadalo zajímavé. V neposlední rade práce obsahuje radu príloh, jejichž soucástí jsou mimo jiné tabulky s duležitými pokyny pro pacienty pred a po aplikaci radiojodu a fotografie z pracovište, kde se samotná aplikace radiojodu provádí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Závislost objemové aktivity 131I v čističce odpadních vod nemocnice na podaném množství léčebného 131I na oddělení nukleární medicíny
KAMPELSHEIMEROVÁ, Šárka
Tématem práce je řešení radiační ochrany na pracovišti nukleární medicíny s lůžkovým oddělením v souvislosti s léčbou onemocnění štítné žlázy radioizotopem 131I. V teoretické části se práce stručně zabývá anatomií a patologií štítné žlázy a způsoby její léčby, dále pak základními vlastnostmi radioizotopu 131I a historií oboru nukleární medicíny a radiační ochrany. V praktické části je pak provedena kontrola účinnosti řešení radiační ochrany při nakládání s tekutým odpadem a ověřena korelace aktivity odpadů s aktivitou podaných radiofarmak. Zhoubné nádory štítné žlázy tvoří 0,5?1 % všech nádorových onemocnění. Některé typy těchto nádorů, histologicky diferencované, si uchovávají schopnost vychytávat z krve jód a jsou tak vhodné k léčbě radioizotopem jódu. Jsou proto nejčastěji léčeným typem nádorů na odděleních nukleární medicíny. Základem terapie bývá chirurgické odstranění nádorové tkáně, obvykle celé štítné žlázy, a podání izotopu 131I. Léčba štítné žlázy se provádí vždy za současné hospitalizace pacienta na oddělení nukleární medicíny s lůžkovou částí. Izotop 131I je smíšeným ? a ? zářičem a po podání nemocnému je zdrojem radiační zátěže pro personál nemocnice i pro případné jedince z obyvatelstva. Současně dochází k jeho vylučování z organizmu močí, stolicí a potem. Proto je třeba věnovat značnou pozornost ochranným opatřením. Vzhledem k závažnosti této problematiky a důrazu kladenému v současné době na ochranu před ionizujícím zářením jsem si tuto problematiku vybrala jako téma své bakalářské práce. Cílem praktické části práce bylo prověřit, zda jsou limity stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. o radiační ochraně současným systémem nakládání s kapalnými odpady lůžkové části Oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice dodržovány. Byly stanoveny dvě hypotézy: Provozní předpisy a současné programové vybavení technického zařízení sloužící k automatickému vypouštění odpadních vod z lůžkové části oddělení nukleární medicíny jsou dostačující k tomu, aby limity dané vyhláškou nebyly překročeny; druhá hypotéza pak předpokládá, že hodnoty objemové aktivity odpadních vod ve vypouštěcí nádrži nemocniční čističky odpovídají aktivitě radiofarmaka podaného pacientům léčeným na Oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice. Pro účely této práce byla jednou týdně po dobu dvou měsíců pomocí studnového detektoru měřena aktivita odpadu ve vypouštěcí nádrži nemocniční čističky odpadních vod, aby bylo možno ověřit, zda nepřekračuje uvolňovací úroveň 455 Bql-1 stanovenou v příloze vyhlášky č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Měřením bylo zjištěno, že průměrná aktivita odpadu ve sledovaném období byla 279,8 Bql-1, přičemž nejvyšší aktivita naměřená 18. 3. 2013 činila 373 Bql-1. Ve sledovaném období nedošlo v žádném týdnu k překročení zákonem stanovené uvolňovací aktivity. Současně byla prokázána korelace hodnot podané radioaktivity s radioaktivitou odpadních vod. Podařilo se tak prokázat obě hypotézy práce. V práci se podařilo prokázat, že limity stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. o radiační ochraně jsou současným systémem nakládání s kapalnými odpady lůžkové části Oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice dodržovány.
|
|
|
Porovnání výpustí českých a světových JE
DOBEŠ, Petr
V této práci, která se zabývá problematikou výpustí z jaderných elektráren, jsem se pokusil vytvořit přehled různých typů jaderných elektráren a radioizotopů, které jsou vypouštěny do životního prostředí ve formě kapalných a plynných výpustí. Jako součást tohoto porovnání bylo vytvořeno zhodnocení plynných a kapalných výpustí českých a světových jaderných elektráren. Úvodní část této práce obsahuje informace o různých typech jaderných elektráren a radioizotopech, které vznikají v jejich reaktorech. Následují informace o platné legislativě, uvolňovacích úrovních a metodách a systémech užívaných pro měření radioaktivních plynných a kapalných výpustí z jaderných elektráren. Druhá část této práce popisuje cíl a hypotézy. Třetí část informuje o postupech, které byly použity při vytváření této práce. Čtvrtá část obsahuje výsledky prezentované ve formě tabulek a grafů. Pátá část představuje diskuzi těchto výsledků. Poslední část obsahuje zhodnocení výsledků práce.
|
|
|
Časový průběh retence radiojódu u pacientů po podání léčebné dávky 131I v prvních dnech po terapii
MACHÁČKOVÁ, Věra
Po srovnání diagnostické a terapeutického poločasu bylo zjištěn rozdíl, z něhož lze usuzovat, že terapeutický poločas a tím nepřímo i retence radiojódu je závislá na podané aktivitě. Dle provedeného měření lze stanovit datum propuštění pacientů s benigním onemocněním na druhý den (u nízkých aktivit) a desátý den (u vysokých aktivit). U pacientů s maligním onemocněním lze stanovit datum propuštění na třetí den (u nízkých aktivit) a pátý den (u vysokých aktivit).
|
|
|
Využití metod nukleární medicíny v endokrinologii
PEŠTÁLOVÁ, Petra
V mé práci jsem se snažila popsat současný stav nukleární medicíny a vystihnout její hlavní využití v oboru endokrinologie. Na začátku práce jsem stručně zopakovala nejdůležitější body anatomie a fyziologie týkající se žláz s vnitřní sekrecí. Dále jsem se podrobněji věnovala možnostem nukleární medicíny v diagnostice štítné žlázy. . V následující části jsem uvedla možnosti vyšetření kůry a dřeně nadledvin. Zmínila jsem se o přínosu nových radiofarmak v možnostech diagnostiky a lokalizace některých neuroendokrinních nádorů. Nedílnou součástí nukleární medicíny a její využití v endokrinologii je bezesporu terapie pomocí otevřených zářičů. Proto jsem poslední část své práce věnovala problematice terapie nádorů štítné žlázy pomocí radioaktivního jódu.Karcinom štítné žlázy je nádor, který může recidivovat i po řadě let. Proto se všichni pacienti s touto diagnózou doživotně sledují. I k tomuto účelu slouží některé nukleárně medicínské metody.
|
host ::
RSS.