|
|
Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů
ŠÍPOVÁ, Aneta
Záměrem mé diplomové práce bylo odhadnout efektivní dávky z různých vyšetření v oblasti nukleární medicíny a radiodiagnostiky a zjistit, jaké jsou počty těchto vyšetření v České republice. V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou, platnými právními předpisy a internetovými odkazy. Diplomová práce na téma "Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů" je rozdělena na dvě části. Úvodní část teoretické práce je věnována důležitosti lékařského ozáření v rámci radiologických metod a lehkému popisu celé práce. V další části práce jsou shrnuty informace o ionizujícím záření - o jeho historii, druzích, zdrojích, interakcích s prostředím a biologických účincích na organismus. V další části práce, která je věnována radiační ochraně, je uvedena základní česká legislativa, která se vztahuje k danému tématu. Dále jsou v této práci v rámci radiační ochrany uvedeny její cíle, koncepce, principy, metody ochrany před zářením, radiační monitorování a základní sledované veličiny, které jsou důležité z hlediska radiační ochrany. V poslední části teoretické práce je uvedeno lékařské ozáření a možnosti využití tohoto záření v lékařství. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo odhadnout průměrné efektivní dávky u různých vyšetření v nukleární medicíně a radiodiagnostice. U zvolených vyšetření byla vypočítána průměrná efektivní dávka u pacientů, kteří zvolené vyšetření podstoupili v lednu roku 2022. V rámci nukleární medicíny se jednalo o scintigrafii skeletu (96 pacientů), perfuzní scintigrafii myokardu (51 pacientů), perfuzní a ventilační scintigrafii plic (166 pacientů) a dynamickou scintigrafii ledvin (12 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021. V rámci radiodiagnostiky se jednalo o CT mozku nativně (226 pacientů), CT břicha nativně (91 pacientů), CT hrudníku nativně (33 pacientů) a CT bederní páteře nativně (46 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021 a výsledky uvedené v dokumentu "Hodnocení lékařského ozáření" vydané SÚJB v roce 2021. Druhým cílem bylo zjistit, jaké jsou počty výše zmíněných vyšetření v České republice a odhadnout roční efektivní dávky českého obyvatelstva z lékařských zdrojů. K tomuto účelu mi byla poskytnuta data od ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky). V rámci tohoto cíle byly odhadnuty kolektivní efektivní dávky. Třetím cílem bylo odhadnout relativní pravděpodobnost vzniku stochastických účinků (rakoviny). K tomuto účelu byl použit program X-ray risk.
|
|
|
Analýza obdržených dávek pracovníků Nemocnice Třebíč, p.o. během radiodiagnostických vyšetření
ŠOTKOVSKÝ, Aleš
Objev rentgenového záření Wilhelmem Conradem Röntgenem v roce 1895 znamenal přelom nejen v oblasti lékařské diagnostiky, ale bez nadsázky v celé medicíně jako celku. Vznikl nový obor radiodiagnostika, který se především od 70. let minulého století velice rychle rozvíjel a dnes mají radiodiagnostické zobrazovací metody v lékařství své nezastupitelné místo, a jakýkoliv provoz zdravotnického zařízení si bez nich v současné době dokážeme představit jen velice těžko. Se současným rychlým rozvojem tohoto oboru se oproti minulosti několikanásobně zvýšil nejen rozsah vyšetření, která jsme v současné době schopni provést, ale také počet takto vyšetřených pacientů. S tímto faktem bohužel také souvisí vyšší riziko vystavení zdravotnického personálu účinkům ionizujícího záření, a s tím spojených nežádoucích účinků. Aby bylo toto riziko co nejmenší za současného zachování počtu a kvality provedených vyšetření, je nutné, aby byl na pracovištích se zdroji ionizujícího záření obzvlášť kladen důraz na dodržování principů radiační ochrany a kontrolu, zda jsou tyto principy skutečně dodržovány. Z tohoto důvodu dochází u zaměstnanců, kteří zde pracují k monitorování obdržených dávek ionizujícího záření, a jeho pravidelnému vyhodnocování. Cílem této práce je analýza obdržených dávek u pracovníků se zdroji ionizujícího záření na příslušných pracovištích Nemocnice Třebíč, p.o. v uplynulých deseti letech, kdy v této nemocnici došlo k významnému nárůstu pacientů vyšetřených pomocí radiodiagnostických zobrazovacích metod. Samotná práce je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je za pomoci dostupných zdrojů z české i zahraniční literatury popsána problematika týkající se zvoleného tématu. Nejprve je zde popsáno samotné rentgenové záření, jeho vznik, vlastnosti, účinky a možné využití, dále jsou zde popsány možnosti jeho detekce a také účinky, které toto záření má na živé buňky. Zvláštní prostor je zde také věnován ochraně před ionizujícím zářením - zde jsou uvedeny příslušné právní předpisy týkající se této oblasti a dále jednotlivé principy samotné ochrany. Poslední kapitola je pak věnována dozimetrii, a přímo tak souvisí se samotným výzkumem v této práci. V praktické části je pak zahrnut vlastní výzkum. Pro tyto účely byl stanoven cíl práce - analyzovat zjištené hodnoty osobních dávek a dávkových ekvivalentů u pracovníků radiodiagnostického oddělení a pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč, p.o. v uplynulém desetiletí, tj. od roku 2011 do roku 2021. Do tohoto výzkumu bylo zahrnuto celkem 51 pracovníků příslušných oddělení pracujících zde po celé sledované období. Ti byli následně rozděleni do kategorií podle oddělení, na kterém vykonávali svou pracovní činnost, a podle svého pracovního zařazení. Během tohoto období byli všichni zmínění pracovníci monitorováni pomocí osobních filmových dozimetrů firmy VF, a.s., a na základě těchto zjištěných hodnot byl poté proveden samotný výzkum.
|
|
|
Hodnocení radiační zátěže pacienta při diagnostických výkonech
Drobílková, Daniela ; Daneš, Jan (vedoucí práce) ; Vrána, Jiří (oponent)
Cílem této práce je stanovení místních diagnostických referenčních úrovní pro skiagrafická vyšetření ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Místní diagnostické referenční úrovně slouží pro hodnocení dávek, které pacienti dostanou při konkrétním lékařském vyšetření dané části lidského těla. Hodnocení může být na úrovni nemocnice nebo konkrétního RTG přístroje. Teoretická část je věnována ionizujícímu záření včetně jeho interakce s hmotou, tvorbě radiodiagnostického snímku, legislativě, která se zabývá optimalizací radiodiagnostického vyšetření, radiační ochraně a vyjádření veličin pro stanovení dávek pacientů. Praktická část popisuje stanovení místních diagnostických referenčních úrovní pomocí veličiny vstupní povrchové kermy a střední dávky v mléčné žláze. Obě tyto veličiny jsou relevantní k vyjádření rizika nežádoucích účinků ionizačního záření, které se při skiagrafickém vyšetření uplatňuje. Data pro tuto studii byla nashromážděna pomocí provozních deníků popř. systému PACS. Hodnoceno bylo dvacet šest druhů vyšetření. Data pocházela z dvanácti pojízdných, a devíti stacionárních a dvou mamografických skiagrafických přístrojů. Výsledné hodnoty byly statisticky zpracovány a porovnány nejen mezi sebou, ale i s národními diagnostickými referenčními úrovněmi, což jsou hodnoty používané při...
|
|
|
Polymer carriers for nuclear medicine
Sedláček, Ondřej
V rámci této disertační práci byl vyvinut a studován nový polymerní systém pro cílený transport a řízené uvolné uvolňování DNA-interkalátoru nesoucího radionuklid jód- 125. Radioizotopy emitující Augerovy elektrony (např. jód-125 nebo indium-111) jsou studovány jako nový prostředek léčby onkologických onemocnění. Pro zajištění jejich protinádorové účinnosti musí být dopraveny do těsné blízkosti DNA, kde působí její dvouřetězcové zlomy vedoucí ke smrti buňky. Tento typ terapie může být vylepšen spojením s polymerními systémy pro cílený transport léčiv. DNA interkalátory se osvědčily jako efektivní cílení Augerových zářičů do DNA. Proto byly připraveny a charakterizovány nové radiojodované deriváty DNA-interkalátoru elipticinu. Tyto sloučeniny byly navázány na kopolymer N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu s úzkou distribucí molárních hmotností pomocí kysele štěpitelného hydrazonového můstku. Chemická struktura spojky hraje zásadní roli pro biologickou efektivitu systému, proto byla optimalizována pro maximální stabilitu při pH 7,4 (pH krevní plazmy), zatímco v mírně kyselém prostředí endozómu po internalizaci do buňky bude radiojodovaný biologicky aktivní interkalátor uvolněn velmi rychle ze svého polymerního nosiče. Interkalační schopnost aktivní jodované látky byla potvrzena titracemi roztokem DNA,...
|
|
|
Polymer carriers for nuclear medicine
Sedláček, Ondřej
V rámci této disertační práci byl vyvinut a studován nový polymerní systém pro cílený transport a řízené uvolné uvolňování DNA-interkalátoru nesoucího radionuklid jód- 125. Radioizotopy emitující Augerovy elektrony (např. jód-125 nebo indium-111) jsou studovány jako nový prostředek léčby onkologických onemocnění. Pro zajištění jejich protinádorové účinnosti musí být dopraveny do těsné blízkosti DNA, kde působí její dvouřetězcové zlomy vedoucí ke smrti buňky. Tento typ terapie může být vylepšen spojením s polymerními systémy pro cílený transport léčiv. DNA interkalátory se osvědčily jako efektivní cílení Augerových zářičů do DNA. Proto byly připraveny a charakterizovány nové radiojodované deriváty DNA-interkalátoru elipticinu. Tyto sloučeniny byly navázány na kopolymer N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu s úzkou distribucí molárních hmotností pomocí kysele štěpitelného hydrazonového můstku. Chemická struktura spojky hraje zásadní roli pro biologickou efektivitu systému, proto byla optimalizována pro maximální stabilitu při pH 7,4 (pH krevní plazmy), zatímco v mírně kyselém prostředí endozómu po internalizaci do buňky bude radiojodovaný biologicky aktivní interkalátor uvolněn velmi rychle ze svého polymerního nosiče. Interkalační schopnost aktivní jodované látky byla potvrzena titracemi roztokem DNA,...
|
|
|
Polymer carriers for nuclear medicine
Sedláček, Ondřej ; Hrubý, Martin (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent) ; Sedláková, Zdeňka (oponent)
V rámci této disertační práci byl vyvinut a studován nový polymerní systém pro cílený transport a řízené uvolné uvolňování DNA-interkalátoru nesoucího radionuklid jód- 125. Radioizotopy emitující Augerovy elektrony (např. jód-125 nebo indium-111) jsou studovány jako nový prostředek léčby onkologických onemocnění. Pro zajištění jejich protinádorové účinnosti musí být dopraveny do těsné blízkosti DNA, kde působí její dvouřetězcové zlomy vedoucí ke smrti buňky. Tento typ terapie může být vylepšen spojením s polymerními systémy pro cílený transport léčiv. DNA interkalátory se osvědčily jako efektivní cílení Augerových zářičů do DNA. Proto byly připraveny a charakterizovány nové radiojodované deriváty DNA-interkalátoru elipticinu. Tyto sloučeniny byly navázány na kopolymer N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu s úzkou distribucí molárních hmotností pomocí kysele štěpitelného hydrazonového můstku. Chemická struktura spojky hraje zásadní roli pro biologickou efektivitu systému, proto byla optimalizována pro maximální stabilitu při pH 7,4 (pH krevní plazmy), zatímco v mírně kyselém prostředí endozómu po internalizaci do buňky bude radiojodovaný biologicky aktivní interkalátor uvolněn velmi rychle ze svého polymerního nosiče. Interkalační schopnost aktivní jodované látky byla potvrzena titracemi roztokem DNA,...
|
|
|
Hodnocení radiační zátěže pacienta při diagnostických výkonech
Drobílková, Daniela ; Daneš, Jan (vedoucí práce) ; Vrána, Jiří (oponent)
Cílem této práce je stanovení místních diagnostických referenčních úrovní pro skiagrafická vyšetření ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Místní diagnostické referenční úrovně slouží pro hodnocení dávek, které pacienti dostanou při konkrétním lékařském vyšetření dané části lidského těla. Hodnocení může být na úrovni nemocnice nebo konkrétního RTG přístroje. Teoretická část je věnována ionizujícímu záření včetně jeho interakce s hmotou, tvorbě radiodiagnostického snímku, legislativě, která se zabývá optimalizací radiodiagnostického vyšetření, radiační ochraně a vyjádření veličin pro stanovení dávek pacientů. Praktická část popisuje stanovení místních diagnostických referenčních úrovní pomocí veličiny vstupní povrchové kermy a střední dávky v mléčné žláze. Obě tyto veličiny jsou relevantní k vyjádření rizika nežádoucích účinků ionizačního záření, které se při skiagrafickém vyšetření uplatňuje. Data pro tuto studii byla nashromážděna pomocí provozních deníků popř. systému PACS. Hodnoceno bylo dvacet šest druhů vyšetření. Data pocházela z dvanácti pojízdných, a devíti stacionárních a dvou mamografických skiagrafických přístrojů. Výsledné hodnoty byly statisticky zpracovány a porovnány nejen mezi sebou, ale i s národními diagnostickými referenčními úrovněmi, což jsou hodnoty používané při...
|
|
|
Vyšetřovací algoritmus gastrointestinálního traktu
BAUEROVÁ, Anna
Onemocnění trávicího traktu vzhledem k životnímu stylu obyvatelstva stále stoupá. Z tohoto důvodu se neustále zvyšuje počet lidí, kteří musí absolvovat některé z radiodiagnostických vyšetření gastrointestinálního traktu. Radiodiagnostika je jedním ze stěžejních pilířů k odhalení nejen nádorových onemocnění, ale i k objasnění dalších onemocnění zažívacího traktu. Každá část trávicího ústrojí má svoji specifickou a nezastupitelnou úlohu a každou část může postihnout onemocnění. Řada onemocnění může být, vzhledem k důležitosti trávicí funkce traktu, velmi nebezpečná. Je proto zapotřebí nepodceňovat příznaky onemocnění a podchytit ho v nejranější fázi. V bakalářské práci Vyšetřovací algoritmus gastrointestinálního traktu jsou shrnuty metody, které jsou potřebné k včasné a správné diagnostice strukturálních, funkčních i jiných onemocnění. Teoretická část bakalářské práce zahrnuje přehled radiodiagnostických metod používaných při vyšetření jednotlivých částí gastrointestinálního traktu. Popis jednotlivých úseků trávicí trubice probíhá kraniokaudálním směrem. U každé části trávicího ústrojí je popsán průběh vyšetření, příprava pacienta a jsou vyjmenovány nejčastější indikace k vyšetření. Pro úplnost je do práce rovněž zařazena kapitola týkající se diagnostiky jater, žlučových cest, pankreatu a sleziny. Cílem bakalářské práce je vytvoření algoritmů při vyšetřování gastrointestinálního traktu pomocí radiodiagnostických vyšetřovacích metod a vytvoření informačních letáků, které mohou přispět ke zkvalitnění informovanosti pacientů před vyšetřením gastrointestinálního traktu. V rámci praktické části bakalářské práce je využita kvantitativní metoda sběru dat. K zodpovězení výzkumných otázek, zda je informovanost pacienta před vyšetřením gastrointestinálního traktu dostačující a zda pacienti preferují ústní, nebo písemnou formu informovanosti, byla využita technika anonymního dotazníku. Dotazník obsahuje 13 uzavřených otázek, které se týkají informovanosti pacientů o vyšetření, jež podstupují. Dotazníky byly rozdány pacientům podstupujícím vyšetření gastrointestinálního traktu na radiodiagnostickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a. s. a v další nemocnici, která si nepřála být v práci jmenována. Dotazníky byly rozdány celkem 66 respondentům. Návratnost dotazníků dosáhla počtu 64 vyplněných dotazníků. Získaná data byla následně vyhodnocena, zpracována do grafů a dále popsána. Výsledky potvrzují zadanou výzkumnou otázku, že informovanost pacientů před vyšetřením gastrointestinálního traktu je dostačující. Na soustavném zkvalitňování informovanosti je však nutné stále intenzivně pracovat. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že pacienti uvítají ústní podávání informací zdravotnickým personálem současně podpořené i písemnou formou - letáky, brožurky. Tímto zjištěním bylo odpovězeno na druhou zadanou výzkumnou otázku bakalářské práce. Výstupem bakalářské práce je ucelený přehled a popis radiodiagnostických metod využívaných při vyšetření gastrointestinálního traktu, který je následně aplikován do praxe prostřednictvím informačních letáků. Jedná se o skiaskopické vyšetření hltanu, jícnu, žaludku a duodena, pasáž trávicím traktem, enteroklýzu, CT enteroklýzu, CT enterografii, MR enterografii, irigografii, defekografii, virtuální CT kolonoskopii (kolografii), ultrasonografii, ERCP a PTC. Informační letáky jsou zaměřeny na přípravu pacienta, průběh jednotlivých vyšetření a další informace týkající se zejména psychosociálního hlediska. Obsahují rovněž informace o případné bolestivosti vyšetření, nutnosti doprovodu, hospitalizace atd. Letáky jsou vytvořeny tak, aby byly pro pacienty zcela pochopitelné. V letácích je užito co nejméně odborných výrazů.
|
|
|
Měření osobních dávek pracovníků v radiodiagnostice elektronickým osobním dozimetrem.
CHMELÍKOVÁ, Helena
Radiodiagnostika je poměrně mladý medicínský obor, jehož cílem je zobrazování anatomických struktur, fyziologických a patologických procesů za účelem stanovení diagnózy nebo prognózy nemoci. K tomuto účelu se využívá vlastností ionizujícího záření, které s sebou kromě výhod přináší také negativní účinky. Tyto účinky se projevují i ve zdravých buňkách, ve zdravých tkáních, v lidském organismu. Systém radiační ochrany proto mimo jiné stanovuje limity, které smí zaměstnanci s ionizujícím zářením při výkonu svého povolání obdržet. Kontrolu nad obdrženými dávkami napomáhá zajistit systém dozimetrie. Typy dozimetrů jsou v podstatě dva. Pasivní a aktivní, neboli elektronický Cílem této diplomové práce je porovnat výsledky z osobních filmových dozimetrů s výsledky elektronických dozimetrů DMC 2000 XB vyrobených firmou Merlin Gerin a stanovit zda je elektronický dozimetr vhodný k použití v radiodiagnostice, případně zda může nahradit filmový dozimetr. Měření jsem uskutečnila na radiodiagnostickém oddělení v nemocnici Sušice, o.p.s. Radiologičtí laboranti jsou zde běžně vybaveni osobními filmovými dozimetry. K těmto dozimetrům obdrželi na měřící období sedmi měsíců také osobní elektronické dozimetry. Oba dva druhy dozimetrů nosily dle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., v platném znění na referenčním místě, tj. na levé horní části hrudníku na oděvu. Měření probíhalo u pěti radiologických laborantů a jedním osobním elektronickým dozimetrem bylo měřeno přirozené pozadí. Ve výsledcích z elektronických osobních dozimetrů jsem hodnotila kolektivní dávky všech pracovníků za jednotlivé měsíce, celkovou kolektivní dávku a sumu dávkových ekvivalentů za všechny měsíce u jednotlivých pracovníků. Kolektivní dávka z dávkových ekvivalentů Hp(10) byla většinou vyrovnaná, v listopadu a v prosinci byla poněkud vyšší. To bylo způsobeno vyšší četností operačních výkonů, při kterých byla nutná asistence laboranta s rtg přístrojem na operačním sále. Nevyšší suma dávkových ekvivalentů Hp(10) byla zjištěna u pracovníka č. 1, což je způsobeno opět častější přítomností uvedeného pracovníka na operačním sále. Přestože se laboranti na svých pracovištích střídají pravidelně, jejich vykonávaná činnosti je pouze náhodná. Rozhodně mohu vyloučit, že by se pracovník č. 1 nějakým způsobem odlišoval od ostatních pracovníků, co se radiační ochrany týká, všichni laboranti dodržují stejné principy radiační ochrany. Pro lepší pochopení problematiky jsem do diplomové práce zahrnula také seznámení s pracovními činnostmi, které radiologičtí laboranti vykonávají. Přestože jsem během měření pomocí elektronických dozimetrů zaznamenala několikrát měsíční hodnotu osobního dávkového ekvivalentu Hp(10) vyšší než 0,1 mSv, vyhodnocení filmové dozimetrie za stejné období stanovilo tuto hodnotu jako méně než 0,1 mSv, resp. méně než 0,05 mSv. Z dalšího šetření vyplynulo, že CSOD, s.r.o. je schopna měřit hodnoty = 0,01 mSv, tyto hodnoty však nebyly na filmech ze sledovaných dozimetrů zaznamenány. Neshoda naměřených výsledků tedy nespočívá ve vyhodnocování, ale v nižší citlivosti filmového dozimetru. Součástí diplomové práce se tedy stalo i hodnocení výhod a nevýhod obou typů osobních dozimetrů. Na základě výsledků měření, po uvážení výhod i nevýhod obou typů osobních dozimetrů a při posouzení pracovních činností radiologických laborantů mohu konstatovat, že osobní elektronický dozimetr DMC 2000 XB vyrobený firmou Merlin Gerin je vhodný k použití při činnostech na radiodiagnostickém oddělení a že může plně nahradit filmový dozimetr.
|
host ::
RSS.