|
|
Snímkování nedonošených dětí pojízdným rtg přístrojem
DUPAČOVÁ, Markéta
Ve své práci se věnuji problematice snímkování nedonošených dětí pojízdným rtg přístrojem. Zaměřila jsem se na skiagrafii hrudníku nezralých novorozenců, na používanou mobilní přístrojovou techniku, na snímkovací techniky, na správný postup provedení snímku, kvalitu rtg obrazu, ale také na radiační ochranu a na radiační zátěž, kterou je organismus novorozence při skiagrafii zatížen. Mým cílem je přenést získané zkušenosti se snímkováním nedonošených dětí mobilním skiagrafickým přístrojem a porovnat kvalitu rtg obrazu a radiační zátěž získané dvěma rozdílnými přístroji a technikami. Porovnání radiační zátěže a kvality rtg obrazu provádím na souboru nezralých novorozenců vyšetřených na Radiodiagnostickém oddělení v Nemocnici Písek a.s. v letech 2007 až 2010. Získané zkušenosti s uplatněním mobilní diagnostické techniky u speciální skupiny nemocných je možné uplatnit v praxi dalších pracovišť, zabývajících se stejnou problematikou.
|
|
|
Radiační zátěž pacientů při RTG vyšetření plic
POKORNÁ, Adéla
Cílem této práce bylo porovnání radiační zátěže pacientů při RTG vyšetření plic různými snímkovacími technikami používanými na radiodiagnostické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Měření bylo provedeno pomocí termoluminiscenčních dozimetrů (TLD) umístěných v antropomorfním fantomu. Z naměřených hodnot byly vypočteny efektivní dávky a získané hodnoty byly porovnány jak vzájemně, tak s údaji dostupnými v literatuře. Výsledky potvrdily, že používání měkké techniky vede k výraznému zvýšení jak vstupní povrchové dávky (dávky na kůži), tak také efektivní dávky.
|
|
|
Srovnání radiační zátěže pracovníků oddělení nukleární medicíny FNHK před a po zavedení PET/CT, možnosti monitorování
JANSOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá radiační zátěží pracovníků nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové před a po zavedení vyšetření PET/CT. Metoda vyšetření PET/CT využívá pozitronových zářičů, oproti běžným vyšetřením gama-zářiči a terapii otevřenými beta-zářiči, prováděných na oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové (ONM FNHK). Využívání pozitronových zářičů s sebou přináší zvýšené nároky na radiační ochranu a organizaci práce.Vyhodnocovala jsem dávky z osobní dozimetrie od roku 2004 do konce roku 2008 před zavedením metodiky vyšetření PET/CT a dále pak je zpracován rok 2009 po zavedení vyšetření PET/CT. Výsledky dávek jsou uvedeny v tabulkách. Do roku 2008 byly využívány pro osobní dozimetrii filmové dozimetry a termoluminiscenční prstýnkové dozimetry. Od roku 2009 jsou využívány pro osobní dozimetrii i digitální dozimetry, které jsou také zahrnuty do porovnání obdržených radiačních dávek pracovníků. Výsledky byly využity k hodnocení optimalizace radiační ochrany na ONM FNHK.
|
|
|
Sledování radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí
SKÁCELOVÁ, Lada
Medicína na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla díky objevu ionizujícího záření významně posunuta dopředu a metody, jejichž základ je založen na principech a účincích ionizující záření jsou v hojné míře využívány i v současném lékařství. Již v ranných počátcích však byly při aplikaci ionizujícího záření pozorovány i jeho škodlivé účinky a od tohoto období jsou datovány také první zmínky o nutnosti radiační ochrany. Medicínské obory, zabývající se aplikací ionizujícího záření ať už při diagnostice či léčbě nemocí, prošly za svou více než stoletou historií rozsáhlým vývojem. Významného pokroku bylo dosaženo především v technické oblasti, díky které je na trh stále uváděno dokonalejší přístrojové vybavení, splňující přísná kritéria radiační ochrany. Na straně jedné byla velká skupina vyšetřovacích a léčebných postupů nahrazena novými metodami (ultrazvuk a magnetická rezonance), jejichž základem není ionizující záření a pacient ani obsluhující personál tak není vystaven škodlivým účinků záření. Na straně druhé však nebývalého rozmachu dosáhla intervenční radiologie. S rozvojem nových intervenčních metod a postupů roste i počet a délka intervenčních zákroků . Radiační zátěž, které je výkony provádějící personál vystaven, se tak i přes špičkové přístrojové vybavení zvyšuje. V teoretické části této práce byl popsán vznik a druhy ionizujícího záření, jeho vlastnosti a interakce s prostředím a poměrná část byla věnována biologickým účinkům záření. Hlavní pozornost však byla soustředěna na radiační ochranu - na její cíle, principy a metody ochrany před zářením. Byl sestaven výtah ze současné legislativy a přehled požadavků týkajících se radiačního monitorování. V kapitole, která se vztahuje k osobní dozimetrii, byly popsány základní vztahy a veličiny užívané v dozimetrii záření, typy osobních dozimetrů a ochranných pomůcek. V praktické části této práce bylo provedeno měření radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí na oddělení intervenční radiologie Radiologické kliniky FN Olomouc. K vlastnímu měření byly použity osobní elektronické dozimetry Rados {--} typ RAD 60S. Všechna získaná data byla zpracována statistickými metodami a na základě dosažených výsledků byla stanovena efektivita a zhodnocen význam dodržování zásad radiační hygieny. Předpokládané využití výsledků této práce v praxi bylo směřováno ke stanovení optimálních postupů a opatření vedoucích k maximálnímu možnému snížení radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí a k výchově a vedení personálu k důslednému dodržování všech zásad radiační hygieny.
|
|
|
Patient radiation load and possibility of reduction by percutaneous coronary interventions
KVASNICOVÁ, Miroslava
Abstrakt Uplynulo už viac ako 100 rokov od objavenia X-lúčov fyzikom W.C. Röntge-nom a ich použitia v lekárstve. Poznatky o ich škodlivých účinkoch viedli k postupnému zavádzaniu pravidiel ochrany. Pozornosť odborníkov sa postupne sústredila na osoby vyšetrované alebo liečené ionizujúcim žiarením, nakoľko tzv. lekárská expozícia pred-stavuje najvýznamnejší podiel ožiarenia človeka z umelých zdrojov žiarenia vôbec. De-finícia lekárskeho ožiarenia bola prijatá zákonom č.18/1997 Sb. (tzv. atómový zákon) a rozšírená v novele atómového zákona (zákon č.13/2002 Sb.). Lekárske ožiarenie nie je limitované, ale platia tu dva princípy radiačnej ochrany-princíp zdôvodnenia a princíp optimalizácie. Ja som zamerala svoju pozornosť na radiačnú záťaž pacientov pri selektívnej koronarografii, ktorá zatiaľ i napriek ionizačnému žiareniu zostáva zlatým diagnostic-kým štandardom na vyšetrenie koronárnych tepien. Merala som a vyhodnocovala som radiačnú dávku pacientov na dvoch angiografických prístrojoch vo Fakultnej nemocnici v Motole. Sú to angiografické prístroje PHILIPS Integris Allura (vyrobený v roku 2002) na Klinike zobrazovacích metód a PHILIPS Integris HM 3000 (vyrobený v roku 1993) v Kardiovaskulárnom centre pre dospelých. Tieto prístroje majú niektoré technické para-metre odlišné, napr. veľkosť zosilňovača obrazu. Od roku 2003 do roku 2007 bolo vyše-trených 10.087 pacientov selektívnou koronarografiou na Kardiovaskulárnom centre pre dospelých a 7.760 na Klinike zobrazovacích metód. Rozoberám celé zariadenie angiografického pracoviska, vrátane technického vybavenia RTG angioprístroja, rádiologické štandardy, ochranu pred žiarením, požia-davky na zobrazovací systém, parametre, ktoré ovplyvňujú kvalitu RTG obrazu, na možnosti zníženia radiačnej záťaže u pacientov. Hypotéza spočíva v tom, že radiačnú záťaž možno znížiť nastavením vhodných expozičných parametrov a kolimátorov. Metodika pozostáva z meraní u 100 pacientov na Klinike zobrazovaných metód a na Kardiologickom centre. Porovnávam dávku na oboch pracoviskách na zaklade roz-dielnej veľkosti zosilňovača obrazu, na rozdielnej frekvencii snímkovania a poukazujem na rôznu dávku pri rôznych projekciách. Druhá časť pozostáva z meraní na fantómoch, pri ktorých porovnávam dávku získanú na pacientoch a sledujem ďalšie parametre, ktoré ovplyvňujú výšku radiačnej záťaže. Získané výsledky sú vzájomne porovnávané a štatisticky spracované i vyhodnotené {$\omega^2$}-testom. Vyhodnotené údaje poslúžia na vytvorenie rádiologických štandardov, ktoré budú viesť k výchove personálu ako zaobchádzať so zdrojom RTG žiarenia tak, aby dávka pacienta a tým i personálu bola čo najnižšia.
|
|
|
Algoritmus zobrazovacích metod při podezření na TBC plic
MIKULÁŠOVÁ, Jana
Tuberkulóza je infekční onemocnění, kterým každoročně na světě onemocní více než 8 milionů lidí. Za posledních deset let jí podlehlo víc než 30 milionů osob. V České republice se daří snižovat počet případů onemocnění tuberkulózou, přesto lékaři upozorňují, že je tato infekční nemoc stále nebezpečná.Základním diagnostickým vyšetřením je u tuberkulózy dýchacího ústrojí rentgenologické vyšetření. Mimořádnou úlohu v boji proti tuberkulóze sehrála radiofotografie (štítovka), které se dříve využívalo k hromadnému snímkování plic. Nevýhodou této techniky je podstatně vyšší radiační zátěž.V této práci jsem se zabývala především současnými možnostmi radiodiagnostiky při vyšetřování tuberkulózy plic (vzhledem k radiofotografii). Prováděla jsem měření vstupní povrchové kermy pomocí vodního fantomu na několika pracovištích, na různých typech přístrojů. V bakalářské práci jsem porovnávala zobrazovací techniky, jak z hlediska diagnostické výtěžnosti, tak i z hlediska radiační zátěže pacientů. Rentgenová diagnostika se podílí velkou měrou na lékařském ozáření, které je nejvýznamnější složkou ozáření člověka z umělých zdrojů záření. Zavedení nových diagnostických metod (zejména počítačové tomografie) vedlo k významnému rozšíření diagnostických možností, ale na druhé straně jsou ještě v provozu již historická zařízení, například kabinová zařízení pro snímkování plic ze štítu. K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují radiační zátěž pacientů patří moderní přístrojové vybavení, pravidelné provádění zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti a rovněž používání ochranných pomůcek. Soustavný dohled nad respektováním pravidel radiační ochrany musí být na každém pracovišti se zdroji ionizujícího záření zajištěn.
|
|
|
Sledování radiační zátěže pacientek při mamografickém screeningu
HÁJKOVÁ, Michala
Vývoj mamografických přístrojů umožnil redukci dávky záření při mamografickém vyšetření. Na druhé straně stouply však nároky na kvalitu zobrazení, což vede ke zvýšení průměrné absorbované dávky. Je třeba docílit toho, aby radiační zátěž ve screeningu byla tak nízká, jak je to jen možné z hlediska dosažení kvalitního obrazu. Při použití moderních mamografických systémů se střední absorbovaná dávka ve žláze pohybuje kolem průměrné dávky 1 {--} 1,5 mGy pro jeden snímek. Pacientky mohou za svůj život absolvovat až 25 mamografických vyšetření, proto je nutné zredukovat dávku na přijaté minimum. U 1631 pacientek, které se podrobily mamografickému screeningu, byla pro kraniokaudální projekci levého prsu zjišťována závislost průměrné dávky v mléčné žláze na tloušťce komprimovaného prsu a mAs. Největší skupina žen ve sledovaném souboru byla v rozmezí věku 50 {--} 54 let a nejčastější věk klientek mamografického screeningu při prvním vyšetření byl v rozmezí 45 {--} 49 let. V práci jsem doporučila program na výpočet glandulární dávky, který je volně dostupný na internetu a nezjistila jsem překročení DRÚ.
|
host ::
RSS.