|
|
Ionizující záření jako téma environmentální edukace
VANĚČEK, Marcel
Ionizující záření je fyzikální faktor, který nezanedbatelně působí na lidské zdraví. Průměrný člověk je na planetě Zemi ozářen v průměru 2,4 mSv ročně. Největší část z této dávky pochází z přírodních zdrojů, především radonu. Vysoké koncentrace radonu jsou druhou nejčastější příčinou rakoviny plic, hned po kouření. V současné době je však na vzestupu ozáření z lékařských zdrojů, které se v některých vyspělých zemích může rovnat ozáření ze zdrojů přírodních. Základní znalosti o zdrojích ionizujícího záření, jeho účincích a ochranou před ním, by měly být známy všem studentům středních škol. Diplomová práce se zaměřuje na téma ionizujícího záření z pohledu středoškolských učitelů a studentů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první, teoretické části je rozebírána problematika ionizujícího záření jako fyzikálního faktoru ovlivňujícího lidské zdraví. Je zde popsán vznik ionizujícího záření, základní pojmy, jako radioaktivita a poločas rozpadu, jsou zde rozlišeny jednotlivé druhy záření, jednotlivé zdroje, účinky a ochrana před ním. Druhá, praktická část je zaměřena na zkoumání znalostí studentů středních škol o této problematice. V práci je řešeno několik cílů. Prvním cílem práce je analýza přístupu středoškolských učitelů k informacím o tématu ionizujícího záření. Druhým cílem je ověření znalostí středoškolských studentů o tomto tématu. Třetím cílem je zhodnotit, zda jsou studenti středních odborných škol lépe znalostně vybaveni o tématu ionizujícího záření než studenti gymnázií. Čtvrtým a posledním cílem práce je sepsání volně přístupného materiálu o tématu ionizujícího záření pro středoškolské učitele i studenty. Tento materiál bude sloužit jako informační zdroj při tvorbě edukačního podkladu učitelům vyučujících o tématu ionizujícího záření, ale mohou jej využít i studenti při tvorbě seminárních prací.
|
|
|
Příspěvek k radiodiagnostice a k léčbě vybraných patologických lézí femuru v dětském a dospělém věku
Horák, Martin ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vítek, František (oponent)
5 Abstrakt (ČJ) Úvod Radiodiagnostické vyšetření s využitím moderních specializovaných zobrazovacích metod, zejména CT a MR, má zásadní význam v diagnostice vrozených i získaných chorob pohybového aparátu. V první části se disertace zabývá problematikou některých vrozených defektů proximálního konce femuru, označovaných v literatuře jako vrozeně krátký femur (PFFD). V této části jsou shrnuty vlastní zkušenosti s radiologickými nálezy v předoperačním i pooperačním období, přičemž maximální pozornost je věnována problematice cévního zásobení postižené oblasti. Druhá část práce se věnuje některým otázkám transplantace autologních chondrocytů fixovaných na dva různé nosiče implantované do posttraumatických defektů kloubní chrupavky distálního femuru. Radiologické nálezy jsou hodnoceny ve vztahu k nálezům histopatologickým. Cíle: První část studie, po rozdělení pacientů s PFFD podle stávající běžně používané rentgenové klasifikace, si stanovila za cíl upřesnit pomocí CT skenů v rozsahu kyčelních kloubů u každého pacienta diagnózu PFFD, podrobně zhodnotit změny v okolí postižení, zejména průběh cév, vzhledem k věku pacientů vyhodnotit radiační zátěž při opakovaných vyšetřeních RTG metodami a histologicky vyšetřit tkáňové vzorky z oblasti postižení odebrané při korekčních operacích. Druhá část studie se zabývá...
|
|
|
Vnímání radiační zátěže a vyšetření u pacientů podstupujících výpočetní tomografii.
Lambertová, Alena ; Harsa, Pavel (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent) ; Křivánek, Jiří (oponent)
Účel: Cílem první části práce bylo zmapovat trend růstu počtu CT vyšetření mozku u pacientů s malým traumatem hlavy ("minor head injury") v ústavní pohotovostní službě a zjistit, zda má objektivní příčiny. Cílem druhé části práce bylo zmapování informovanosti pacientů o CT vyšetření, o jeho rizicích, zdroji jejich informací a posoudit efekt podání informací o CT vyšetření v tištěné podobě. Metoda: V první části práce jsme vytěžili data z radiologického modulu nemocničního informačního systému pro vyhledání CT vyšetření mozku u pacientů s malým traumatem hlavy, zjištění jejich vstupních charakteristik a nálezu na CT vyšetření. Další data pocházela ze statistik nemocnice, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Českého statistického úřadu. Trendy regresních křivek jsme porovnali F-testem, korelaci trendů jsme vyjádřili pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. Druhá část práce byla založena na dotazníku pro pacienty podstupující plánované CT vyšetření trupu. Dotazník zahrnoval demografické údaje a dále položky zjišťující informovanost pacientů o rizicích radiační zátěže, nitrožilního podání kontrastní látky, zdroje jejich informací a strachu z vyšetření. Na druhé stránce byla vytištěna Zungova škála úzkosti. Na třetí straně byly pacientům prezentovány informace o vyšetření včetně jeho rizik...
|
|
|
Příspěvek k radiodiagnostice a k léčbě vybraných patologických lézí femuru v dětském a dospělém věku
Horák, Martin ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vítek, František (oponent)
5 Abstrakt (ČJ) Úvod Radiodiagnostické vyšetření s využitím moderních specializovaných zobrazovacích metod, zejména CT a MR, má zásadní význam v diagnostice vrozených i získaných chorob pohybového aparátu. V první části se disertace zabývá problematikou některých vrozených defektů proximálního konce femuru, označovaných v literatuře jako vrozeně krátký femur (PFFD). V této části jsou shrnuty vlastní zkušenosti s radiologickými nálezy v předoperačním i pooperačním období, přičemž maximální pozornost je věnována problematice cévního zásobení postižené oblasti. Druhá část práce se věnuje některým otázkám transplantace autologních chondrocytů fixovaných na dva různé nosiče implantované do posttraumatických defektů kloubní chrupavky distálního femuru. Radiologické nálezy jsou hodnoceny ve vztahu k nálezům histopatologickým. Cíle: První část studie, po rozdělení pacientů s PFFD podle stávající běžně používané rentgenové klasifikace, si stanovila za cíl upřesnit pomocí CT skenů v rozsahu kyčelních kloubů u každého pacienta diagnózu PFFD, podrobně zhodnotit změny v okolí postižení, zejména průběh cév, vzhledem k věku pacientů vyhodnotit radiační zátěž při opakovaných vyšetřeních RTG metodami a histologicky vyšetřit tkáňové vzorky z oblasti postižení odebrané při korekčních operacích. Druhá část studie se zabývá...
|
|
|
Radiační zátěž zaměstnanců v Radonových lázních Jáchymov
STRAKOVÁ, Eliška
Jáchymovské radonové lázně, kterými se zabývá tato bakalářská práce, využívají, kromě klasických lázeňských metod a balneologických postupů, léčbu radonovou vodou. Hlavním cílem této práce je seznámit se s lázněmi a empiricky zhodnotit radiační zátěž zaměstnanců. V teoretické části formuluji (teoretická východiska) základní pojmy, na jejichž podstatě stojí problematika této práce. Dále se věnuji historii lázeňského komplexu, původu léčebných zdrojů a jejich využitím. Jako součást uvádím onemocnění, která jsou indikována k tomuto typu léčby a objasňuji principy a účinky na základě doložitelných výzkumů z literárních zdrojů. Jelikož je práce zaměřena na radiační zátěž, zabývám se v dalších kapitolách radiační ochranou a monitorováním dávek personálu přítomného v lázních. Praktická část je zaměřena na empirický kvantitativní výzkum, jehož cílem je statistické zpracování dat pro možnost sledování vývoje. Hlavní myšlenkou je zpracování radiační zátěže zaměstnanců v časovém horizontu 26 let, v letech 1991 - 2016. Dále zhodnocení vývoje se závěrečným rámcovým porovnáním zpracovaných výsledků s lázněmi využívající léčbu radonovou vodou v zahraničí a zaměstnanci uranových dolů. Statistické zpracování vypovídá, že vývoj obdržených dávek je periodicky kolísavý. Byla zjištěna průměrná hodnota efektivní dávky u všech zaměstnanců 2,39 mSv s nejvyšší možnou obdrženou roční osobní dávkou 10,23 mSv. U roční ekvivalentní dávky na kůži byla průměrná hodnota 1,70 mSv. I přesto, že hodnoty dávek se pohybují poměrně vysoko, nelze říci, že by zaměstnanci radonových lázní překročili stanovené limity radiační ochrany.
|
|
|
Využití ionizujícího záření v archeologii
HORÁKOVÁ, Sandra
Metody využívající ionizující záření ke studiu archeologických artefaktů nalezly v oblasti archeologie významné místo. Archeologové za pomocí použití ionizujícího záření získávají daleko ucelenější pohled do minulosti. Hlavní oblastí využití jsou určování stáří daných objektů, dokazování pravosti artefaktů a analýzy složení předmětů k určení původu. Dnes existuje řada různých metod, avšak pro oblast archeologie jsou brány v úvahu jen takové, které nepoškozují zkoumaný předmět. To je základní omezující faktor pro tuto oblast, protože památky představují nenahraditelné kulturní dědictví. V této oblasti je známá celá řada dnes již moderních metod. Ovšem ne každá je pro daný typ materiálu vhodná. Každá metoda se vždy hodí jen pro úzký okruh daných látek i omezený rozsah stáří. Tato práce je zaměřena na metody s využitím ionizujícího záření, které jsou nejčastěji používané a typické pro tento obor. Nabízí se tedy otázka, zda při archeologických výzkumech existují významná rizika z hlediska radiační ochrany. Pro objasnění této otázky jsou v práci popsány vybrané metody a na jednu z nich, konkrétně rentgenfluorescenční analýzu je provedeno praktické měření. Výběr této metody spočíval v její časté použitelnosti mezi archeology, jelikož samotný přístroj mobilní analyzátor lze použít v terénu. Teoretická část práce je zaměřena na základní poznatky o ionizujícím záření, které jsou důležité pro pochopení řešené problematiky. Jedná se o základní pojmy, jako jsou radioaktivita, ionizující záření a jeho dělení a radiační ochrana. V souvislosti s radiační ochranou jsou nastíněny i deterministické a stochastické účinky. Dále jsou popsány základní způsoby ochrany před ionizujícím zářením a biologické účinky tohoto záření na člověka. Vymezeny jsou i limity, které jsou součástí principů radiační ochrany. Pro ucelený přehled je v teoretické části krátce popsána radiační zátěž populace. Další část bakalářské práce se věnuje výzkumu, tedy přehled vybraných metod, u kterých je ionizující záření používáno. Vybráno bylo sedm metod, které se nejčastěji používají a jsou typické pro obor archeologie. Praktické měření bakalářské práce představuje výsledky rentgenfluorescenční analýzy. Archeologický ústav Jihočeské univerzity používá právě touto metodou a konkrétně byl použit mobilní analyzátor Thermo Scientific NITON XL2 GOLDD. Slouží ke kvantitativní analýze vzorků a primární zdroj je nízkovýkonová minirentgenka 45 kV/2,0 W se stříbrnou anodou. Pro měření dávkového příkonu od přístroje NITON XL2 GOLDD byl použit měřič dávkového příkonu FH 40G-10, který zapůjčila jaderná elektrárna Temelín. Rozsah tohoto přístroje je 10 nSv/h - 1 Sv/h. K tomuto měření bylo vybráno několik předmětů jako bronzový meč, ocelové závaží o průměru 4 cm a stříbrná mince o průměru 1 cm. Měření probíhalo na základě kontaktního přiložení mobilního analyzátoru ke zkoumanému předmětu, na kterém byla provedena analýza složení. Současně byl změřen dávkový příkon přístrojem FH 40G-10 přes měřený předmět.
|
|
|
Radiační zátěž pacientů při skiagrafii plic
NOVÁKOVÁ, Andrea
Tématem mé bakalářské práce bylo zhodnotit radiační zátěž pacientů při skiagrafii plic. Podnětem ke zpracování tohoto tématu bylo zjištění, že i přestože Ministerstvo zdravotnictví České republiky (Věstník MZ ČR 9/2011) doporučuje používat pro klasickou skiagrafii plic tvrdou snímkovací techniku, řada radiodiagnostických pracovišť stále používá techniku s nízkým napětím, ačkoli je pacient vystavován vyšší dávce. Skiagrafie plic sice patří mezi vyšetření s nejnižší dávkou expozice, ale zároveň se jedná o nejčastěji prováděné vyšetření. Jelikož se rizika plynoucí ze záření z různých zdrojů během života neustále v těle sčítají, je nutné snažit se, aby alespoň lékařské expozice byly minimalizovány na co nejnižší míru. V teoretické části bakalářské práce jsem se snažila přehledně utřídit veškeré důležité informace o rentgenovém záření, skiagrafii, anatomii plic, snímkovacích technikách, radiační ochraně a legislativním rámci, který se zabývá radiodiagnostikou. Radiodiagnostická oddělení v České republice mají k dispozici návody a doporučení pro správná rentgenová vyšetření, tzv. Národní radiologické standardy, které zajišťují optimální kvalitu snímku a zároveň minimalizaci radiační zátěže pro pacienta. Pro lékaře, kteří indikují radiodiagnostické vyšetření je zásadní dokument "Indikační kritéria pro zobrazovací metody", který stanovuje taková kritéria, aby všechna vyšetření zobrazovacími metodami byla řádně zdůvodněna a jejich indikace usměrňována. Praktická část práce je zaměřena na porovnávání radiační zátěže dvou snímkovacích technik pro vyšetření plic. Konkrétně se jedná o porovnání snímkovací techniky s nízkým (tzv. měkká) a vysokým (tzv. tvrdá) expozičním napětím. Byly zpracovány výsledky hodnot dopadající a vstupní povrchové kermy, které byly naměřeny na rentgenovém pracovišti pomocí vodního fantomu a ionizační komory za použití jednotlivých expozičních technik. Na základě změřených a tabulkových hodnot jsem spočítala efektivní dávku pro jednotlivé snímkovací techniky. Efektivní dávka při měkké snímkovací technice byla téměř třikrát vyšší než technika tvrdá. Zajímavý je také výsledek pro sekundární záření, kdy měkká technika téměř pětkrát převyšuje vznikající sekundární záření tvrdé snímkovací techniky. Další důležitou částí práce bylo porovnat efektivní dávky u dvou skupin vybraných pacientů při skiagrafickém vyšetření plic, kteří byli rozděleni na základě použité snímkovací techniky. První skupina obsahovala pacienty, kteří byli snímkováni v prvním čtvrtletí roku 2014 technikou s napětím 125kV, v druhé skupině byly pacienti z prvního čtvrtletí roku 2011 snímkováni průměrným expozičním napětím 57,2 kV. Z obou skupin byli vybráni pouze pacienti s váhou od 60 do 80 kg, kteří se dispozičně přibližují standardnímu pacientovi, s kterým pracuje legislativa MZ ČR. Pomocí programu PCXMC s metodou Monte Carlo byla stanovena efektivní dávka pro jednotlivé skupiny. Výsledná efektivní dávka pro tvrdou snímkovací techniku pro dané vyšetření je 0,0085 mSv, pro měkkou techniku se efektivní dávka rovná 0,0304 mSv. Z toho vyplývá, že efektivní dávka pro skiagrafické vyšetření plic při měkké snímkovací technice je 3,5 krát vyšší než při technice tvrdé. Z hlediska radiační ochrany je také zajímavé, jak ukazuje kalkulace dávek v programu PCXMC, že dávka na gonády je při skiagrafickém vyšetření plic téměř nulová, proto využívání ochranných pomůcek v oblasti pohlavních orgánů je při tomto vyšetření bezpředmětné a hraje spíše psychickou roli. Cílem bakalářské práce bylo prokázat, že doporučení Ministerstva zdravotnictví České republiky o přechodu z měkké snímkovací techniky na tvrdou techniku je opodstatněné. Na základě naměřených hodnot a postupném zpracování výsledků jsem mohla hypotézu potvrdit: Užitím tvrdé snímkovací techniky při skiagrafii plic se sníží radiační zátěž pacienta.
|
|
|
Zobrazovací metody při vyšetřování skoliotických deformit dětské páteře
HLADÍKOVÁ, Ilona
Dlouhodobý vliv statické zátěže a nedostatek pohybové aktivity vede u dětí ke vzniku vadného držení těla, což je v dnešní době čím dál tím častější jev. Ortopedické deformity vzniklé v dětském věku se zpravidla projeví pozdními následky v dospělosti. Je prospěšné a důležité tyto deformity včas rozpoznat a podchytit, aby se co nejvíce zabránilo progresi onemocnění. V tom má radiologie nezastupitelnou roli. V bakalářské práci s názvem "Zobrazovací metody při vyšetřování skoliotických deformit dětské páteře" přibližuji problematiku poškození dětských páteří, převážně dětských skolióz, a jejich vyšetřování pomocí zobrazovacích metod. V úvodu mé práce jsem připomněla anatomii a fyziologii páteře. Poté jsem popsala dělení a typy skolióz. Rychlý rozvoj zobrazovacích metod a vznik nových v posledních desetiletích přinesl změny také do zobrazování páteří. Popsala jsem princip jednotlivých metod, jež se při vyšetření páteře uplatňují. Velký pokrok pro celou radiologii a změny v pracovních postupech radiologických asistentů přinesla digitalizace. Proto se o ní ve své práci zmiňuji a porovnávám ji s konvenční analogovou radiologií. Vyšetřování dětí má svá specifika a dětské radiologii jsem věnovala samostatnou kapitolu. V kapitole radiační ochrana jsem popsala základní principy ochrany před škodlivým ionizujícím zářením, zmínila jsem platnou legislativu, základní jednotky a veličiny v radiační ochraně. Cílem mé práce je přiblížit vyšetření dětských skoliotických páteří, porovnat četnost jednotlivých vyšetřovacích metod vedoucích k diagnostice. Jako druhý cíl jsem si stanovila porovnat radiační zátěž při vyšetření dětské páteře na analogovém přístroji oproti vyšetření na přístroji digitálním. U prvního cíle je vycházeno z hypotézy, že i v dnešní době navzdory rozvoji nových vyšetřovacích metod, jakými jsou CT, MR, UZ, zůstává skiagrafické vyšetření dětské páteře tím prioritním. U cíle druhého jsem vycházela z hypotézy, že díky digitalizaci se radiační zátěž pacienta při vyšetření snížila. Kvantitativní výzkum jsem prováděla ve FN Motol. Počty vyšetřených dětských páteří ukázaly, že naprostá většina dětí s deformitami páteře byla vyšetřena skiagraficky. Hypotéza číslo jedna se tímto potvrdila. Pro splnění druhého cíle jsem vyselektovala skupinu 30-ti děti s diagnózou idiopatická skolióza, kterým byl v roce 2008 na přístroji Chiralux 2 (6a) proveden analogový snímek páteře. Stejným způsobem jsem vybrala skupinu 30-ti dětí vyšetřených v první polovině roku 2013 na stejném pracovišti digitální radiografií na přístroji Siemens Ysio 2 Fluorospot Compact. To bylo možné, jelikož v průběhu roku 2009 proběhla na dětském radiodiagnostickém oddělení FN Motol přímá digitalizace. Parametry použité při vyšetřeních jsem zprůměrovala a dále matematicky zpracovala. Hypotéza číslo dvě byla též splněna, jelikož výpočty ukázaly, že při vyšetření páteře digitální radiografií je radiační zátěž dítěte o 31,3 % nižší. Do mé práce jsem ještě navíc zahrnula výpočet dávky záření, kterou obdrží mléčná žláza při skiagrafickém vyšetření páteře v AP i PA projekci. Ukázalo se, že hodnoty jsou výrazně rozdílné. Toto zjištění má z hlediska radiační ochrany poměrně velký význam, jelikož ICRP ve svém doporučení zvýšila hodnoty tkáňového váhového faktoru u mléčné žlázy. Vyšetřování dětí zobrazovacími metodami s použitím ionizující záření představuje pro dítě radiační zátěž. Radiologický asistent může svou kvalifikovanou prací a zkušenostmi přispět k tomu, aby tato zátěž byla co možná nejnižší.
|
|
|
Specifika pediatrické radiologie
KOLÁŘOVÁ, Veronika
Jen málo co dokáže v průměrném člověku vyvolat silnější emoce než záležitosti týkající se dětí. Dětští pacienti nejsou malí dospělí, tudíž při používání radiodiagnostických zobrazovacích metod je nejenom žádoucí kvalitní moderní přístrojová technika a specifické postupy, ale i profesionální přístup zdravotnického personálu a přizpůsobené prostředí. Prioritním požadavkem obecně je minimalizace radiační zátěže- jak celkové, tak především gonádové dávky. Z pohledu radiační ochrany v případě dětí platí dvojnásobně, že indikaci k vyšetření je vždy nutné důsledně zvažovat. Pediatrický radiolog musí přesně určit správnou posloupnost jednotlivých metod (tzv. vyšetřovací algoritmus), které přinesou nejlepší diagnostický výsledek s nejnižší radiační zátěží a invazivitou. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat rozdíl v přístupu radiologického asistenta k dítěti a dospělému při radiologických vyšetřeních a zjistit, zda má dítě a jeho případný zákonný zástupce dostatečné informace při radiologických vyšetřeních. K objasnění cílů bakalářské práce byl použit ke sběru dat výzkum technikou dvou dotazníků. Dotazníky byly jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Šetření probíhala na vybraných radiologických odděleních ve Strakonicích, v Písku, v Plzni a v Ústí nad Labem. V některých otázkách respondenti volili z konkrétních možností, jinde doplnili své odpovědi sami. V kapitole ?Výsledky? jsou odpovědi respondentů znázorněny grafy. Tyto jednotlivé grafy jsou zde popsány a v následující kapitole ?Diskuse? jsou nejzajímavější odpovědi na otázky z dotazníků doplněny všeobecnými myšlenkami a mými osobními domněnkami a názory. Praktická část bakalářské práce dokazuje, že cíl práce byl splněn. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Šetřením se zjistilo, že odpověď na první stanovenou výzkumnou otázku, zda přistupují radiologičtí asistenti rozdílně k dítěti a dospělému při radiologických zobrazovacích metodách, je ano. Radiologičtí asistenti přistupují rozdílně k dítěti a dospělému. Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda má dítě a jeho případný zákonný zástupce dostatečné informace o radiologických vyšetřeních, je také kladná. Dítě a jeho případný zákonný zástupce má dostatečné informace o radiologických vyšetřeních. V kapitole ?Závěr? jsou výsledky práce shrnuty. Dále se šetřením zjistilo, že doprovod dítěte vnímá prostředí radiologických oddělení jako prostředí přátelské, bezpečné a komfortní. Jediným nedostatkem v informovanosti doprovodů, který by mohl být negativně vnímán z výsledků dotazníku této bakalářské práce, je zjištění, že laická veřejnost nemá jasno v množství přijaté radiace při určitých radiologických vyšetřeních (CT, RTG) a není rozšířena informace o možnosti zakoupit záznam radiologického vyšetření na CD. Zde je prostor pro aktivní radiologické pracovníky, kteří mají zájem o zvýšení informovanosti veřejnosti o radiologických vyšetřeních. Touto bakalářskou prací je dokázáno, že i laické doprovody dětí mají zájem být součástí týmu, snažící se o přínosný výsledek vyšetření. Smyslem bakalářské práce bylo vytvořit ucelený text týkající se problematiky specifik v pediatrické radiologii, který může posloužit jako doplňující materiál při vyšetřování dětí.
|
|
|
Sledování radiační zátěže pacientů při skiagrafických vyšetřeních ve FNKV Praha
SEDINOVÁ, Monika
ANOTACE V bakalářské práci jsem sledovala radiační zátěž pacientů při skiagrafickém vyšetření na radiodiagnostické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v průběhu let 2008 a 2009. Cílem práce bylo optimalizovat dávku rentgenového záření při skiagrafickém vyšetření, při zachování nejvyšší možné kvality skiagramu a navrhnout optimální řešení ve vztahu k usměrňování expozice populace. V práci jsem se snažila porovnat radiační zátěž pacientů při analogové a digitální skiagrafii při použití standardních ochranných pomůcek a analyzovat radiační zátěž pacientů při skiagrafickém vyšetření. Výpočty byla z části potvrzena hypotéza, že radiační zátěž pacientů lze snížit nastavením vhodných expozičních parametrů ,ale i především pomocí jiných systémů zobrazení a jejich optimalizace.
|
host ::
RSS.