|
|
Využití růstových stimulátorů v intenzifikaci pěstování sazenic smrku ztepilého v lesní školce LESCUS Cetkovice
Vančura, Petr
Cílem mojí bakalářské práce bylo zjistit, jak se dají využít růstové regulátory při intenzivním pěstování smrku ztepilého a vyhodnotit jejich vliv na sazenice ve spojení s různými variantami hnojiv. Předpokladem bylo, že veškeré zkoumané varianty, kromě kontrolní varianty, budou vykazovat větší přírůst nadzemní i kořenové části. Teoretická část této práce vychází z poznatků odborné literatury. V praktické části je popsána metodika měření a zpracování dat. Na poskytnuté ploše vzniklo osm variant, které následně byly porovnávány mezi sebou (Silvamix®R30S2+VERMAKTIV Stimul, Silvamix®R30S2, Silvamix®R30S, Silvamix®R50S2, Silvamix®R30, Agluform®90S, vápnitý dolomit, kontrola). Data byla sbírána v průběhu dvou let. Byly zjišťovány tyto parametry: výška nadzemní části, roční přírůst, tloušťka kořenového krčku a zdravotní stav. Výsledky se ve většině případů shodují, nejlepších hodnot dosahují varianty SR50s2, SR, SRs2_VrmS, nejhorších výsledků dosahoval VapDol společně s K. Naměřená data byla zpracována softwarem STATISTICA, pomocí ANOVY.
|
|
|
Kultivace Vitis vinifera v podmínkách in vitro a převod do in vivo podmínek
Bechyňová, Soňa
Zkoumala jsem chování tří stolních odrůd hroznů a podnože Craciunel 2 během různých mikropropagačních fází a testovala složení zakořeňovacích médií v podmínkách in vitro. Pokus se uskutečnil v Lednici na Moravě v roce 2018. Bylo dosaženo doposud nejlepších výsledků s úspěšností zakořenění 90% s médiem DKW s přídavkem růstových regulátorů v této koncentraci 0,2 mg.l-1 NAA + 0,2 mg.l-1 IAA + 1 mg.l-1 IBA. Pro Craciunel 2 byl optimalizován kultivační protokol vhodný pro použití v zahradnické praxi. Byly stanoveny různé faktory kultivačních médií ovlivňující zakořeňování.
|
|
|
Moderní pěstitelské technologie třešní
Štochl, Marek
Nově zakládané výsadby třešní se vyznačují hustým sponem s použitím méně vzrůstných podnoží a nových pěstitelských tvarů. Cílem této práce bylo porovnat mezi sebou dva intenzivní pěstitelské tvary pěstování třešní (vřeteno a španělský keř) z hlediska vlastností růstových (výška stromu, objem koruny, plocha kmene), výnosových a pomologických (produkce na strom, specifická plodnost, hmotnost plodu, kumulativní výnos), fyziologických (průduchová vodivost, obsah chlorofylu, obsah makro- a mikroelementů v listech) a náročnosti na řez a tvarování. Na základě získaných výsledků byla posouzena vhodnost použití tvaru španělský keř v podmínkách jižní Moravy. Dalším cílem bylo zjistit možnosti produkce školkařského materiálu vhodného pro tento typ výsadeb. Za účelem porovnání pěstitelských tvarů byly vybrány dvě výsadby. Výsadba v Lednici byla založena na jaře roku 2005 a hodnocena následující tři roky. Použity byly dvě odrůdy (Burlat, Kordia) na dvou podnožích (Colt, Gisela 5) ve dvou výše zmíněných pěstitelských tvarech. Jako kontrola sloužily stromy obou odrůd na podnoži P-TU-1 ve tvaru vřetene. Pokus byl založen ve dvou opakováních, po čtyřech kusech v každém. Sad ve Slupi byl založen ze stromů odrůdy Sweetheart na podnoži P-TU-1 vedených jako vřeteno nebo španělský keř. Od každé varianty bylo použito 21 stromů. Výsadba byla hodnocena od čtvrtého do šestého roku po výsadbě. U všech sledovaných charakteristik ve výsadbě v Lednici s výjimkou obsahu většiny makro- a mikroelementů byl nalezen významný vliv použité podnože a/nebo pěstitelského tvaru. Ve většině případů měla větší vliv použitá podnož s výjimkou času potřebného na řez a tvarování a výšky stromů, kdy významnější vliv měl použitý tvar. V případě hmotnosti plodu měla největší vliv použitá odrůda. U výsadby ve Slupi byly nalezeny významné rozdíly u většiny sledovaných charakteristik s výjimkou všech výnosových vlastností v prvním roce pozorování a času potřebného na řez a tvarování v prvních dvou letech pozorování. Za účelem produkce kvalitního školkařského materiálu vhodného pro moderní typy výsadeb bylo ověřeno použití regulátoru růstu (6-benzyladenin). Pokus opět probíhal na dvou lokalitách. Na první lokalitě byly použity 2 odrůdy (Hedelfingenská, Kordia) na dvou podnožích (mahalebka, ptáčnice) a na druhé pouze jedna odrůda (Sweetheart) a jedna podnož (P-TU-1). Na obou lokalitách byly použity dvě varianty ošetření (postřik a postřik spojený s defoliací vrcholové části) a kontrola (bez ošetření). Pokus probíhal dva (první lokalita) a tři roky (druhá lokalita). Na obou lokalitách byly zjištěny významné rozdíly u sledovaných charakteristik (celkový přírůstek na strom, úhel odklonu, počet výhonů, výška stromku), i když byly pozorovány rozdíly mezi lokalitami i jednotlivými roky. Na první lokalitě měla největší vliv použitá podnož, zatímco na druhé použité ošetření. Z výsledků počtu výhonů na obou lokalitách se jako nejlepší jeví varianta postřiku spojená s defoliací vrcholové části. Získané poznatky lze využít při produkci kvalitního školkařského materiálu a jeho následném využití při výsadbách intenzivních sadů třešní.
|
|
|
Vplyv rastových regulátorov na efektívnosť využitia vody a odolonosť voči stresu such u vybraných odrod pšenici ozimnej
Barányiová, Irena
The main objective of dissertation thesis was to show impact of exogenous application of growth regulators on physiology and the total yield of winter wheat under drought stress. For the purpose of assessing the impact of growth regulators under drought conditions, it was in 2013-2014 and 2014-2015 established field experiment at the field experimental station Žabčice. The field experiment monitored the effects of growth regulators on water use effeciency and tolerance to drought stress. We compared the effect of four growth regulators representing a different mode of action, the application time and potential of drought stress reduction. These were the active compound chlormequate (CCC) applied at the beginning of stem elongation, trinexapac-ethyl applied in the middle of stem elongation, etephon applied at the end of stem elongation and finally it was application of fungicide from the group of strobilurins (azoxystrobin) carried out at the heading growth stage. The drought stress was inducted by using experimental rain-out shelters that were installed at the end of stem elongation. Approximatelly 2 and 4 weeks after the beginning of drought stress, physiological measurements. Lower grain yields were recorded in 2014 with the average yields (4 to 6 t.ha-1). The highest grain yields were in 2015 with the average yields (10 to 13 t.ha-1).The positive impact of plant growth regulators was demonstrated mostly in increased yield and spike productivity. A positive effect of plant growth regulators on elimination of negative impact of drought in the parameter Amax was demonstrated after application of azoxystrobin, to a lesser extent after application of CCC and trinexapax. Etephon had the lowest impact on elimination of drought stress. The negative impact of drought stress on chlorophyll content was statistically significantly eliminated in all treatments by growth regulators. In addition, application of growth regulators reduced the impact of drought stress on water use efficiency (WUE). Growth regulators also mitigate a negative impact of drought stress on the primary phase of photosynthesis evaluated using chlorophyll fluorescence parameters. In the growth chamber experiment, the effect of growth regulators on the combined effect of drought stress and vapour pressure deficit (VPD) was studied. The highest positive effect in dry conditions had application of trinexapac-ethyl and CCC regulators under both low and high VPD.
|
|
|
Fyziologické aspekty vegetativního množení dřevin řízkováním
Kohoutková, Petra
Moje práce se zabývá fyziologickými aspekty vegetativního množení dřevin řízkováním. Na základě četby a studia jednadvaceti odborných publikací a třinácti článků v elektronické podobě jsem se snažila popsat podstatu vlivů ovlivňujících rostliny. Jednalo se o stresové faktory, o způsoby množení rostlin a o použití růstových stimulátorů u dřevin. V této práci se především zaměřuji na nejlepší způsob, jak množit rostliny pomocí řízkování a jak fungují fytohormony na řízky. Rostliny mohou působit na produkci stresových faktorů, které ovlivňují vývoj rostlin.
|
|
|
Mikropropagace saturejky horské (Satureja Montana L.,)
Zunová, Tereza ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Saturejka horská (Satureja montana L.) je rostlina vyskytující se ve Středozemí a oblasti Černého moře. Pro vysoký obsah esenciálních olejů má široké využití v kulinářství i v tradiční medicíně.
Saturejka se rozmnožuje generativně i vegetativně. Semena ale klíčí pomalu, a proto je vegetativní způsob množení rychlejší a zejména v in vitro podmínkách lze za krátký čas namnožit velké množství rostlinného materiálu.
V této bakalářské práci byl zkoumán vliv cytokininů na regeneraci a růst rostlin S. montana L. z nodálních segmentů v in vitro podmínkách. Nodální segmenty byly kultivovány na 6 variantách kultivačního media s přídavkem 0,5; 1 a 1,5 mg/l 6- benzylaminopurinu (BAP) a 0,5; 1 a 1,5 mg/l kinetinu (KIN). Varianta bez přídavku růstových regulátorů sloužila jako kontrolní. Podmínky kultivace byly 25/20 °C den/noc, světelná intenzita 3000 lx a časová perioda 16/8 h. Po 6 týdnech měření byly hodnoceni parametry jako: počet výhonů, výška rostliny, počet nově vytvořených nodů a počet a délka kořenů.
Z hlediska koeficientu mikropropagace (tj. počtu nově vytvořených nodů na rostlině) byla statisticky průkazně nejlepší varianta media s přídavkem 1,5 mg/l KIN, kde se vytvořilo průměrně 8,88 +/- 2,87 nodů. U výšky rostliny, která byla nejvyšší u varianty s koncentrací 1,5 mg/l KIN (2,27 +/- 1,33) a u počtu výhonů s největší průměrnou hodnotou u varianty 1 mg/l BAP (2,87 +/- 1,19) nebyly rozdíly v přídavku růstových regulátorů statisticky prokázány. Vysoké koncentrace BAP a KIN inhibovaly tvorbu kořenů a z variant převedených do ex vitro podmínek regenerovalo 46 % rostlin.
Přidání BAP a KIN do kultivačního media má vliv na regeneraci rostlin u Satureja montana L.
|
|
|
Mikropropagace lípie sladké (Lippia dulcis Trev.)
Zubíková, Alžběta ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Lípie sladká (Lippia dulcis Trev., Sporýšovité) je vytrvalá bylina s plazivým stonkem pocházející ze Střední Ameriky. Je známá nejen svými léčivými účinky při problémech s dýchací či trávicí soustavou, ale také svou sladkou chutí, kterou způsobuje terpen hernandulcin, díky kterému jsou listy Lípie 1000x sladší než cukr. Generativně se rostlina rozmnožuje pomocí semen a vegetativně řízky.
Hlavním cílem této práce bylo sledování vlivu cytokininů kinetinu (KIN) a 6-benzylaminopurinu (BAP) s přídavkem auxinu indolyl-3-octovou kyselinou (IAA) na růst a regeneraci rostlin z nodálních segmentů Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách.
Nodální segmenty byly kultivovány na 6-ti variantách MS média s přídavkem růstových regulátorů v koncentracích 0,5; 0,75 a 1,0 mg/l pro BAP a KIN s kombinací 0,5 mg/l IAA a jedna varianta čistého MS média jako kontrolní. Kultivace probíhala po dobu 35 dní (doba subkultivace) a každých 7 dní bylo prováděno měření. Hodnotily se následující parametry: regenerace, počet výhonů, délka výhonů, počet nodů, počet a délka kořenů.
Výsledky měření ukazují, že kombinace růstových regulátorů auxin + cytokinin nemají pozitivní vliv na růst a regeneraci Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách. K nejlepší regeneraci (100%), růstu (při průměrné délce výhonů 3,05 +- 1,42) a nejvyššímu počtu nově vytvořených nodů (5,79 +- 2,4) docházelo u explantátů kultivovaných na čistém MS médiu bez přídavků růstových regulátorů. Mezi variantou s čistým MS médiem a variantami s přídavkem růstových regulátorů jsou statisticky významné rozdíly, avšak bez příznivého vlivu na vývoj nodálních segmentů.
|
|
|
Studium konverze somatických embryí smrku v rostliny
Psotová, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou somatické embryogeneze u Picea abies. Součástí práce bylo srovnávání životaschopnosti rostlin při použití růstových regulátoru v médiu před procesem maturace a bez nich. Hlavní pozorování vlivů regulátorů bylo zaměřeno na poslední fázi maturace a fázi konverze v rostliny. Výzkum probíhal v laboratořích Mendelovy univerzity v Brně na Ústavu biologie rostlin. U podmínek v počátečních fázích byla uměle udržována temnostní fáze, stabilní teplota vzduchu 23+-2°C společně s umělou cirkulací vzduchu. V následujících fázích byla řízená fotoperioda, stabilní teplota vzduchu na úrovní 23+-2°C s umělou cirkulaci vzduchu v kultivační místnosti. Ve výzkumu se projevil vliv růstových regulátorů u rostlin v konečné fázi maturace. Stejný výsledek byl zjištěný i u konverze v rostliny, kde byl zaznamenán pomalejší vývoj kořenů a nadzemních částí rostlin u varianty s přídavkem regulátorů růstu.
|
|
|
Regulátory rostlinného růstu a jejich možné využití při produkci okrasných dřevin
Hajdová, Pavla
Na experimentální ploše v areálu Zahradnické fakulty v Lednici byl založen pokus k zjištění vlivu růstových regulátorů na modelovou rostlinu (Spiraea bumalda 'Anthony Waterer') pěstovanou v kontejnerech. Cílem bylo dle morfologických a fyziologických parametrů zjistit, zda aplikace růstových regulátorů sníží efekt stresových faktorů ovlivňující kvalitu školkařských výpěstků. Růstovými regulátory pro tento pokus byly- kyselina abscisová, 24-epibrassinolid, kinetin a spermin (vždy ve třech různých koncentracích). Bylo tedy celkem 12 variant a jedna kontrola. Z morfologických parametrů byly hodnoceny- hmotnost čerstvé biomasy, hmotnost usušené biomasy, plocha listů, délka výhonů, průměr kořenového krčku. Z fyziologických parametrů byly hodnoceny- index obsahu chlorofylu v listech a fluorescence chlorofylu. Získané data byly statisticky zpracovány a následně byl porovnán účinek jednotlivých fytohormonů. Výsledný efekt z hlediska významu pro školkařskou produkci byl vliv 24-epibrassinolidu na většinu měřených parametrů.
|
|
|
Transport 2,4 - dichlorfenoxyoctové kyseliny v explantátech okurky seté (Cucumis sativus L.)
Hajdamachová, Iva
K experimentu byly použity třícentimetrové segmenty hypokotylů okurky seté (Cucumis sativus L.) kultivované na MS mediu a na indukčním mediu s přidanými růstovými regulátory. Snahou bylo prokázat bazipetální transport 2,4-dichlorofenoxyoctové kyseliny (2,4-D) v hypokotylech. Transport 2,4-D byl detekován pomocí morfologického hodnocení všech variant experimentu, stanovením hmotnosti sušiny a stanovením distribuce 14C-aktivity po příjmu 14C-2,4-D z kultivačního média. 2,4-D indukovala tvorbu kalusu v hypokotylech kultivovaných na indukčním mediu i v hypokotylech subkultivovaných po 3 a 6 dnech na MS medium. Největší kalus se tvořil na bazálních částech hypokotylů, což potvrdilo bazipetální transport 2,4-D. V průběhu kultivace hypokotylů byla nalezena bazipetální distribuce 14C-aktivity pocházející ze 14C-2,4-D. Na hypokotylech kultivovaných na MS mediu se úspěšně vytvořily kořeny na jejich bazálních částech, avšak u varianty subkultivované na MS medium po 3 dnech byly vzniklé kořeny mohutnější.
|
host ::
RSS.