Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyhodnocení úrovně reprodukce skotu a růstové intenzity telat v zemědělském podniku zaměřeném na chov masného skotu
Schild, Marek
Diplomová práce je zaměřena na úroveň reprodukce a růstovou intenzitu telat plemene Aberdeen angus. V rámci výzkumu bylo sledováno potomstvo v ekologickém chovu nacházejícího se ve Zlínském kraji během období 2007 až 2016. Data byla získána z kontroly užitkovosti masného skotu a z evidence farmy. V reprodukci bylo dosaženo těchto hodnot: zabřeznutí po 1. inseminaci 62,5 % u jalovic a 60 % u krav, servis perioda 80,7 dne, mezidobí 365,5 dne, hrubá natalita 107 %, čistá natalita 102 %, živě odchovaná telata 93 %. Z uvedených výsledků je patrné, že úroveň reprodukce v tomto chovu je velmi dobrá. U růstové intenzity telat byl sledován vliv plemeníka, roku a pohlaví na hmotnost, přírůstky a výšku v kříži potomků. Vliv plemeníka na hmotnost při narození, ve 120, 210 a 365 dnech věku, přírůstky a výšku potomstva dosáhl často vysoce významných (p < 0,01) rozdílů. Statisticky významné (p < 0,05) rozdíly v hmotnostech telat vlivem roku byly zaznamenány při narození a ve 120 dnech věku telat, zatímco ve 365 dnech věku telat byly zjištěny výrazné (p < 0,01) diference v hmotnostech a přírůstcích mezi roky. V případě vlivu pohlaví byly mezi býky a jalovicemi prokázány vysoce signifikantní (p < 0,01) rozdíly, které potvrzují obecně známé pravidlo, že samci dosahují vyšší porodní hmotnosti a mají celkově vyšší růstovou schopnost než samice.
Vyhodnocení růstové schopnosti potomstva býků specializovaných masných plemen skotu
Večeře, Martin
Diplomová práce je zaměřena na růstovou intenzitu telat plemene Aberdeen Angus, Charolais a Limousine. V rámci pokusu A bylo sledováno 152 kusů zvířat samčího pohlaví. Tyto býci pocházeli s ekologického a konvenčního chovu. U býků byl sledován datum narození, porodní hmotnost, linie otce, datum prodeje a živá hmotnost býků při prodeji. Pokus B do experimentu bylo zahrnuto 88 jalovic samičího pohlaví. V rámci každého plemene jalovice pocházeli z konvenčního a ekologického chovu. U jalovic byl sledován datum narození, porodní hmotnost, linie otce, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Při vyhodnocení hmotností jednotlivých sledovaných parametrů mezi býky a jalovicemi byly prokázány signifikantní (p < 0,01) rozdíly, který potvrzují pravidlo, že samice mají nižší porodní hmotnost (37 kg) než samci (40 kg). Při vážení ve 120 dnech stáří zvířat však byla zjištěna vyšší hmotnost u jalovic (177 kg) v porovnání s býky (148 kg). Při vyhodnocování vlivu plemenné příslušnosti byly nejvyšší (p < 0,01) hmotnosti zjištěny u jedinců plemene Charolaise (býci 163 kg, jalovice 187 kg).
Vyhodnotenie rastovej intenzity a exteriéru oviec plemena Zwartbles, Suffolk a Charollais
Vasko, Ondrej
Cílem práce bylo zhodnocení růstové intenzity u ovcí na základě pravidelného měření hmotnostních parametrů a měření vybraných jednotlivých tělesných partií u kombinovaného plemene ovcí Zwartbles chovaných na farmě v Mohelne a u plemen Suffolk a Charollais v školském zemědělském podniku Žabčice, v letech 2013 až 2015. Z výsledků měření byly vypočítány průměrné denní přírůstky a průměrné živé hmotnosti v jednotlivých předem určených dnech. Tyto výsledky byly vyhodnocovány na farmě v Mohelne na základě faktorů četnosti vrhu, pohlaví a četnosti spolu s pohlavím. Na farmě v Žabčice byly vyhodnocovány na základě faktorů četnosti vrhu, pohlaví, plemene a pohlaví společně s plemenem. Statisticky významné rozdíly (p-0,05) byly prokázány pro průměrný denní přírůstek v rozmezí 30 až 70 dne a pro průměrnou živou hmotnost v 70 dnech mezi jedináčkami (229,4 g * den- 1 a 20,62 kg) a trojčatami (180,65 g * den- 1 a 17,24 kg), ve prospěch jedináčků u plemene Zwartbles a mezi plemeny Suffolk a Charollais ve výšce svalu a výšce tuku ve 100 dnech věku, přičemž vyšších hodnot dosáhly jedinci plemene Suffolk. Výsledky měření délkových parametrů vykazují téměř ve všech skupinách statisticky významné rozdíly, avšak u plemene Zwartbles nebyl prokázán vliv četnosti vrhu na rozměry pánve a také nebyly prokazatelné rozdíly mezi plemenami Suffolk a Charollais, s výjimkou obvodu holeně, kde byl rozdíl signifikantní (p-0,01), přičemž vyšších hodnot dosáhly jedinci plemene Suffolk (9,48 cm) za nimiž zaostaly jedinci plemene Charollais (8,85 cm).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.