|
|
Stanovení míry ošetřovatelské zátěže a optimálního počtu ošetřovatelského personálu na vybraných standardních odděleních nemocniční lůžkové péče
STACHOVÁ, Klára
Současný stav: Vzdělaná a kvalifikovaná sestra může plně vykonávat svoji práci, poskytnout a uspokojit klientovi bio-psycho-socio-spirituální potřeby, pouze v případě, pokud jsou pro ni vytvořeny optimální pracovní podmínky, tedy zajištěn optimální počet ošetřovatelského personálu. Cílem studie bylo určit optimální počet ošetřovatelského personálu na Chirurgickém oddělení vybrané nemocnice kraje Vysočina, a to prostřednictvím standardizované metodiky Pochylé a Pochylého (1999 a 2008). Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizován kvalitativně kvantitativní metodou. První fáze výzkumu probíhala technikou hloubkových rozhovorů se sestrami Chirurgického oddělení standardního typu vybrané nemocnice kraje Vysočina. V druhé fázi výzkumu bylo vybráno 26 speciálních ošetřovatelských výkonů, které byly rozděleny do čtyř tematických oblastí. Celkem bylo provedeno 520 náměrů a byly stanoveny průměrné doby pro speciální ošetřovatelské výkony. V třetí fázi výzkumného šetření byly stanoveny průměrné hodnoty ošetřovatelské péče na jednoho pacienta hospitalizovaného na chirurgickém oddělení za 12 hodin. Denní snímky výkonů byly prováděny během 14 dnů (pondělí-neděle). V poslední fázi výzkumu byly stanoveny optimální počty ošetřovatelského personálu na vybraném Chirurgickém oddělení a jejich kvalifikační zastoupení. Výsledky: Provedením a zpracováním výzkumného šetření byla zodpovězena výzkumná otázka i všechny tři hypotézy. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že existují statisticky významné rozdíly v průměrné hodnotě základní i speciální ošetřovatelské péče. V první týdnu měření bylo na oddělení průměrně hospitalizováno 21 pacientů. Průměrná celková doba ošetřovatelské péče u tohoto počtu pacientů za 12 hodin činila 3585 minut, z toho bylo 1027 minut na základní ošetřovatelskou péči a 1718 minut na speciální ošetřovatelské výkony. V druhém týdnu měření bylo na oddělení průměrně hospitalizováno 24 pacientů. Průměrná celková doba ošetřovatelské péče u tohoto počtu pacientů za 12 hodin činila 3647 minut, z toho 1036 minut na základní ošetřovatelskou péči a 1675 minut na speciální ošetřovatelské výkony. Statistiky významné rozdíly potvrdily i v průměrných dobách speciálních ošetřovatelských výkonů. Nejdelší průměrná doba byla naměřena u výkonů příjem, propuštění, přeložení pacienta, úmrtí 14,31 min. a nejkratší u výkonu aplikace léku do tělních dutin 0,5 min. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že na námi zvoleném pracovišti je počet pracovníků na 12 hodinovou směnu optimální. Doporučený počet pracovníku na denní směnu je 5, skutečný 5,4. Závěry a využití pro praxi: Výstupem této práce je doporučení pro management ošetřovatelské péče týkající se problematiky získávání a udržení optimálního počtu ošetřovatelského personálu.
|
|
|
Kvantifikace základních a speciálních ošetřovatelských výkonů na standardních jednotkách dětského oddělení
SOROKANETS, Viktorie
Abstrakt Kvantifikace základních a speciálních ošetřovatelských výkonů na standardních jednotkách dětského oddělení Tato práce se skládá ze dvou části, z teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá historii pediatrie, vzděláním a kompetencema dětských sester, dnešní pediatrickou péči a spektrem poskytovaných služeb. Dále je zde zvlášť popsaná základní a speciální ošetřovatelská péče. Vzhledem k omezenému rozsahu bakalářské práce, pozornost byla věnována stěžejním činnostem dětských sester. V rámci první části výzkumného šetření jsme si stanovili dva cíle a pět hypotéz. Cílem práce bylo provést inventarizaci základní a speciální ošetřovatelské péče na standardních jednotkách dětského oddělení. Dále jsme vytyčili tyto hypotézy: H1: Nejčastěji prováděným základním ošetřovatelským výkonem je péče o osobní hygienu pacienta. H2: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Podávání léků? je podávání léků per os. H3: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Sledování? je sledování tělesné teploty. H4: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Speciální a diagnosticko terapeutické výkony? jsou odběry biologického materiálu. H5: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Jiné činnosti ve vztahu k pacientovi? je příjem pacienta. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní formou. Výzkumný soubor tvořilo 49 sester standardních dětských oddělení pěti vybraných nemocnic a to v Nemocnici České Budějovice, a.s., Nemocnici Prachatice, a.s., Nemocnici Strakonice, a.s., Nemocnici Písek a.s., Nemocnici Český Krumlov, a.s. Druhá část výzkumného šetření bylo vyhodnocení vybraných ošetřovatelských výkonů. Ze základní ošetřovatelské péče se jednalo o přípravu jídla, krmení a přebalování dítěte. Ze speciální ošetřovatelské péče podávání léků per os, per rectum, dále aplikace injenkcí i.v., infuze a její sledování, asistence při vyšetření, odběr krve a stolice, účast na vizitě a předávání pacienta. Každý výkon byl naměřen 10krát a dále výsledek byl sečten a vydělen jejich počtem, tak jsme určili průměrnou hodnotu. Hypotézy byly testovány pomocí Kruskal ? Wallis testu, kde jsme stanovili hodnotu mean rank (průměrné pořadí) a na jejíž základě jsme potvrdili či nepotvrdili stanovené hypotézy. V oblasti základní ošetřovatelské péče, kde jsme porovnávali tři kategorie, nejvyšší hodnota (463,68) nám vyšla u péče o výživu. První hypotézy jsme tedy nepotvrdili. Dále v oblasti speciální ošetřovatelské péče v kategorii ?Podání léků? nejvyšší hodnota (403,07) byla u připravy léků a podání per os. Hypotézu jsme znovu nepotvrdili. V kategorii ?Sledování? jsme hypotézu potvrdili, protože nejvyšší hodnota (539) se objevila u sledování tělesné teploty. Následuji ?Speciální a diagnosticko ? terapeutické výkony?, kde jsme opět hypotézu nepotvrdili, protože nejčastějším výkonem je příprava dítěte na vyšetření (662,21). Na základě výpočtu řádného aritmetického průmeru v poslední kategorii ?Jiné činnosti ve vztahu k pacientovi?, kdy nejvyšší hodnota (8,09) nám vyšla u vyplňování ošetřovatelských diagnóz, jsme hypotézu rovněž nepotvrdili. Výsledky pozorovací části sloužili pro vytvoření pracovní verze počítačového programu, jehož cílem bude vyhodnocení minutové ošetřovatelské zátěže u sledovaného počtu pacientů. Tento program je předpřipravený pro další rozpracování.
|
host ::
RSS.