|
|
Kvalitativní analýza pylu v medu včel chovaných na území ČR
VALEŠKOVÁ, Denisa
Pylová analýza je determinace pylových zrn v sedimentu medu. Cílem diplomové práce bylo pomocí pylové analýzy kvalitativně posoudit med od včel chovaných v různých částech ČR a vyhodnotit, zda se vyskytují rozdíly ve včelí pastvě mezi včelami chovanými ve městě a včelami chovanými na vesnici a prověření, zda pylová zrna souvisejí s nemocemi včelstev a tím i vyšší náchylností na pesticidy z polních plodin. Bylo zjištěno, že dominantními rostlinnými taxony jsou řepka a ovocné stromy. V centru měst byla hojně zastoupena pylová zrna dřevin, které včely zřejmě navštěvovaly v místních parcích. Venkov byl druhově rozmanitý převážně v bylinách, které jsou součástí luk.
|
|
|
Med jako součást pečiva a kvalita pekařského medu
Hadravová, Kristýna
Bakalářská práce popisuje jakostní parametry medu a vlivy měnící jeho kvalitu. V první teoretické části je definován med a jeho jakostní parametry. Popisuje fyzikální vlastnosti a složení medu, které jsou důležité pro výslednou jakost pekařského výrobku. Zmiňují se zde škodlivé látky vznikající v pečivu při pečení. Dále je zde srovnána nor-ma Český med a vyhláška Pekařský med. Druhá část je zaměřena na základní metody hodnocení kvality medu a rozbor pekařských medů. Praktická část se zabývá mikrosko-pickou analýzou pekařského medu a zpracováním výsledků prováděné analýzy. V této části je také zmíněn výzkum monitorující výrobu českého tradičního medového pečiva. Čtyři dotázaní výrobci popsali nejnovější trendy a postupy ve výrobě pečiva. Závěr je věnován výsledkům hodnocení prováděných výzkumů a srovnání s normou.
|
|
|
Human impact as reflected in the pollen record, with a focus on the Middle Ages
MAREŠOVÁ, Petra
Pylová analýza je integrální součástí rekonstrukce vegetačních změn založených na fosilním sedimentárním záznamu. Tato práce představuje téma vývoje vegetace v prostoru střední Evropy ovlivněných kombinací klimatických změn, přirozeného šíření rostlinných druhů a lidského vlivu. Období pozdního glaciálu a většiny Holocénu (~15.6-3.2 ka BP) bylo zaznamenáno v sedimentech přírodní lokality prostoru bývalého Komořanského jezera. Navíc, tři středověké vesnice na výškovém gradientu území České republiky posloužily k rekonstrukci lidského vlivu na vegataci během vrcholného středověku. Multidisciplinární výzkum zahrnující pylovou analýzu, analýzu rostlinných makrozbytků, rozsivkovou analýzu a paleozoologický záznam s kombinací archeologických nálezů sloužil ke stopování počátků formace současné české kulturní krajiny.
|
|
|
Využití Biologické olympiády ve školách a zařazení vybraných úloh do výuky na gymnáziích.
Dvořáková, Darina ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá Biologickou olympiádou a přepracováním vybraných úloh krajského kola na úlohy, které mohou najít uplatnění při výuce na vyšším stupni gymnázií. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje obecné informace o Biologické olympiádě (BiO), mapuje úspěchy českých studentů na Mezinárodní biologické olympiádě, podává literární přehled k jednotlivým tématům vybraných úloh. V praktické části jsou přepracovány čtyři úlohy rozdílných témat: Eukaryotická buňka jako mozaika, Voda v životě živočichů, Areály a rozšíření živočichů, Historie květeny ČR. Jednotlivé úlohy jsou zpracovány formou pracovních listů, byly ověřeny na školách během vyučování a zhodnoceny položkovou analýzou jednotlivých otázek. Znalosti studentů v oblasti vybraných témat byly testovány pomocí vytvořených pretestů a posttestů. Dále diplomová práce zahrnuje výsledky dotazníkového šetření týkající se zapojení škol do BiO a názory učitelů na danou problematiku.
|
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
|
|
Palynological synthesis for the Czech Republic
Abraham, Vojtěch
Cílem je shromáždit holocenní pylové sekvence a získat z nich syntetickou informaci o historii vegetace a rozšíření druhů v minulosti. Jako modelový druh byla vybrána Lonicera nigra. Fylogeografická hypotéza, totiž že její alpské a karpatské populace přežily glaciální maximum v samostatných refugiích, je podpořena pouze pozdně glaciálním záznamem. V průběhu teplejších oscilací tohoto období došlo k její rychlé migraci z jižní do střední Evropy. Na syntézu vegetační historie byl aplikován model REVEALS. Ve srovnání s tradičním použitím pylových procent, REVEALS zohledňuje následující faktory, které ovlivňují vztah mezi pylovým spadem a okolní vegetací: pylová produktivita, šíření a ukládání pylu. Bylo třeba spočítat a otestovat tyto parametry, takže cíl je částečně metodický. Odhady produktivity pylu (PPEs) jsou vypočteny v okruhu relevantní zdrojové oblasti pylu, která je jedním z výstupů výpočtu a která je ovlivněna strukturou vegetace. Následné ověření těchto hodnot v území pro model REVEALS 10000 km2 a výběr dalších PPEs chybějících taxonů vytvořilo nejlepší soubor parametrů pro zájmovou oblast. Suborem fosilních dat pro účely této syntézy je nově vytvořená Česká Kvartérní Pylová Databáze (PALYCZ). Nepřímá multivariační analýza pylových procent všech taxonů ukázala podobnost mezi koncem a začátkem...
|
|
|
Holocene fire history of forest vegetation in central Europe based on soil and sedimentary charcoal
Bobek, Přemysl ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Feurdean, Angelica (oponent) ; Chytrý, Milan (oponent)
Požár je fundamentálním ekologickým faktorem, který přímo formuje mnoho terestrických ekosystémů na Zemi. Předkládaná práce se snaží poskytnout ucelený pohled na požárovou dynamiku v kontextu podmínek střední Evropy v průběhu posledních 12 000 let. Dřívější požárová aktivita byla zkoumána pomocí analýzy uhlíků obsažených v terestrických a lakustrinních sedimentárních sekvencích a zuhelnatělých rostlinných tkání deponovaných v půdách. Díky velkému počtu lokalit bylo možné dosáhnout rekonstrukce požárové aktivity na více prostorových úrovních - od lokálního až po krajinné měřítko. První část práce se zabývá identifikací hlavních faktorů, které podmiňují současný výskyt požárů, a na základě zjištěného vztahu hledá vazbu na distribuci požárů v krajině v průběhu mladšího holocénu. Podařilo se ukázat, že výskyt požárů je v současnosti řízen především abiotickými faktory odvozenými od charakteru reliéfu, jako je vyšší přísun sluneční energie na svazích a zvýšená členitost terénu. Naproti tomu antropogenní faktory vykazovaly nízkou míru vlivu. Vzhledem k tomu, že faktory determinující aktuální výskyt požárů jsou v průběhu holocénu stabilní, lze předpokládat, že existují stanoviště, která mají predispozici pro dlouhodobě zvýšenou požárovou aktivitu. Opakované požárové disturbance tak na těchto stanovištích...
|
|
|
Atraktivita výsadeb druhů potencionálně rozšiřujících včelí pastvu pro včely
ŠEBESTA, Tomáš
Tato diplomová práce s názvem ,,Atraktivita výsadeb druhů potencionálně rozšiřujících včelí pastvu pro včely" pojednává o pylodárných a nektarodárných rostlinách vysazených v obci Brník ve Středočeském kraji. Práce je složena ze dvou částí. Teoretická část popisuje včelu medonosnou, včelařské rostliny, jejich pylodárnost a nektarodárnost. Včelí pastvu od časného jara do pozdního podzimu, tak aby co možná nejlépe reflektovala potřeby opylovačů. V praktické části je pomocí pylové analýzy mikroskopicky zkoumáno zastoupení pylových zrn rostlin v medech místních včelstev. Provedl jsem porovnání pylových analýz medu od vlastních včelstev i od sousedních včelařů.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny jarního a časně letního aspektu na území Zbudovských Blat (okolí obce Hlavatce)
ŠOLÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo určení botanického původu rouskovaného pylu pomocí pylové analýzy. Včelín, odkud rousky pocházely, je umístěn v obci Hlavatce, která je vzdálená 20 km od Českých Budějovic. Pylové rousky byly získávány prostřednictvím pylochytu, který byl na včelín umístěn jednou týdně na 24 hodin v období od 17. 3. do 6. 6. 2017. Pylové rousky byly usušeny, přebrány dle barevných odstínů a dílčí barevné vzorky byly zváženy na analytických vahách. Vlastní pylová analýza probíhala u mikroskopu při zvětšení 400x. Sledovány byly charakteristické znaky na exině (skulptura) a množství a typ apertur. U 50 pylových zrn vždy byla změřena velikost, která sloužila jako pomocný prvek při následném zařazení k rostlinnému druhu. Pomocí Shannon-Wienerova indexu diverzity byla následně posouzena preference včel v jednotlivých odběrech. Práce je doplněna o fotografie vybraných pylových zrn.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny letního a podzimního aspektu na území Zbudovských Blat (okolí obce Hlavatce)
FIŠROVÁ, Nikola
Práce se zabývala pylovou analýzou, která byla zaměřená na botanický původ rouskového pylu, jenž byl odebraný na území Zbudovských blat (okolí obce Hlavatce, okres České Budějovice). Cílem práce bylo vyhodnocení jednotlivých rostlinných druhů v potravě včely medonosné v doletu od úlu, který je předpokládán cca 2 kilometry. Pyl byl odebrán v roce 2017, v letním a podzimním období (červen až září), za pomocí zařízení zvaného pylochyt. Analýza spočívala v klasifikaci pylových rousek podle jednotlivých barev. Pod mikroskopem se zkoumala struktura pylového zrna (exina a apertury). Zrna byla po mikroskopování určena podle databáze. Mikroskopický preparát se zhotovoval rozpuštěním pylových rousek v glycerínu a vodě. Práce byla na konci doplněna o fotografie. Celkem bylo zjištěno 24 druhů pylových zrn v daném období a největší podíl zastoupení zde měla pylová zrna typu trifolium (38,22 %).
|
host ::
RSS.