|
|
Projektivní interview u onkologicky nemocných dětí
Klasová, Karolína ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zmapování sociální oblasti, konkrétně zjištění sociální kognice a objektní vztahy, u dětí s onkologickým onemocněním ve věku 10 až 12 let pomocí zadání testu Projektivní interview hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice onkologického onemocnění a s tím spojných aspektech psychosociální oblasti jedince, popisu období časné adolescence dle poznatků vývojové psychologie, charakteristice testu Projektivní interview a interpretačním systému Westena - Škála sociální kognice a objektních vztahů neboli SCORS. Cílem výzkumné části práce je ověřit hypotézu, zda děti s onkologickým onemocněním dosahují odlišných výsledků oproti zdravým dětem, případně v jakých konkrétních dimenzích škály SCORS je deficit největší. Výsledky kvantitativní statistické analýzy poukazují na skutečnost, že mezi výzkumnou skupinou dětí s onkologickou chorobou a kontrolní skupinou zdravých dětí není. Výsledky nejsou v pólech patologie a je možné považovat je za normu pro dané věkové rozpětí. Při kvalitativní analýze byly zjištěny rozdíly v pojetí oblasti rodiny, školního prostředí a kamarádů a vnímání nemoci. Klíčová slova: Onkologické onemocnění u dětí, psychoonkologie, Projektivní interview, SCORS, deficit sociální oblasti u osob se somatickým onemocněním
|
|
|
Ženy po ablaci prsu v kontextu sociální práce
Kašparová, Marie ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce "Ženy po ablaci prsu v kontextu sociální práce" zpracovává téma samotné diagnózy karcinomu prsu, způsobů léčby a jejích vedlejších účinků, ale hlavně také psychických a sociálních dopadů, které s sebou tak závažné onemocnění přináší. Snaží se nastínit možnosti, které mohou ženy s touto diagnózou využít, a v neposlední řadě poukazuje na velký potenciál sociální práce ve zdravotnictví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Projektivní interview u onkologicky nemocných dětí
Klasová, Karolína ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zmapování sociální oblasti, konkrétně zjištění sociální kognice a objektní vztahy, u dětí s onkologickým onemocněním ve věku 10 až 12 let pomocí zadání testu Projektivní interview hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice onkologického onemocnění a s tím spojných aspektech psychosociální oblasti jedince, popisu období časné adolescence dle poznatků vývojové psychologie, charakteristice testu Projektivní interview a interpretačním systému Westena - Škála sociální kognice a objektních vztahů neboli SCORS. Cílem výzkumné části práce je ověřit hypotézu, zda děti s onkologickým onemocněním dosahují odlišných výsledků oproti zdravým dětem, případně v jakých konkrétních dimenzích škály SCORS je deficit největší. Výsledky kvantitativní statistické analýzy poukazují na skutečnost, že mezi výzkumnou skupinou dětí s onkologickou chorobou a kontrolní skupinou zdravých dětí není. Výsledky nejsou v pólech patologie a je možné považovat je za normu pro dané věkové rozpětí. Při kvalitativní analýze byly zjištěny rozdíly v pojetí oblasti rodiny, školního prostředí a kamarádů a vnímání nemoci. Klíčová slova: Onkologické onemocnění u dětí, psychoonkologie, Projektivní interview, SCORS, deficit sociální oblasti u osob se somatickým onemocněním
|
|
|
Ženy po ablaci prsu v kontextu sociální práce
Kašparová, Marie ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce "Ženy po ablaci prsu v kontextu sociální práce" zpracovává téma samotné diagnózy karcinomu prsu, způsobů léčby a jejích vedlejších účinků, ale hlavně také psychických a sociálních dopadů, které s sebou tak závažné onemocnění přináší. Snaží se nastínit možnosti, které mohou ženy s touto diagnózou využít, a v neposlední řadě poukazuje na velký potenciál sociální práce ve zdravotnictví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Psychosociální podpůrná péče o onkologicky nemocné
PAPEŽOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá oblastí podpůrné péče v onkologii. Cílem práce je upozornit na význam psychosociální péče jako nedílné součásti komplexní péče o onkologicky nemocné. Teoretická část obsahuje charakteristiku vlivu onkologického onemocnění na kvalitu života nemocného a jeho blízkých. Popisuje proces přijímání těžké nemoci a překonávání typických překážek v různých fázích nemoci. Současně s tím předkládá nástin potřeb onkologického pacienta včetně potřeby spirituální péče. Empiricko-teoretická část se věnuje vymezení pojmu podpůrná péče. Mapuje komu je psychosociální podpůrné péče v České republice určena a v jakých zařízeních se s ní pacienti mohou setkat. Zároveň se věnuje objasnění pojmu psychoonkologie a nastiňuje vznik a rozvoj psychoonkologie v České republice. Výzkumná část se zabývá problematikou nabídky a poptávky psychosociální podpůrné péče. Zároveň nabízí vhled do zkušeností onkologické pacientky, zakladatelky sdružení Amelie o. s. Toto sdružení nabízí psychosociální podporu a péči onkologicky nemocným a jejich blízkým.
|
|
|
Změna kvality života žen s diagnostikovaným karcinomem prsu
HOLANOVÁ, Gabriela
Odborné statě i články v komerčních médiích, mají {--}li v nadpisu karcinom prsu, charakterizují jej v naprosté většině jako epidemiologicky závažný jev. Tento fakt nelze zpochybnit vzhledem k incidenci tohoto nádorového onemocnění žen (v minimální míře i mužů). V současnosti jsou ale nemocní v daleko větší míře spolukoordinátory léčby, než tomu bývalo dříve. Studie i empirické zkušenosti v tomto kontextu ukazují, že rozhodujícími nejsou pro pacienta pouze kvantitativní aspekty života {--} jeho délka, ale stále více nemocných upřednostňuje kvalitu přežívání. Klasická medicína pod tíhou takových zjištění směřuje k modifikaci léčebných postupů právě ve vztahu k udržení jisté kvality života onkologicky nemocných. Proto i ona v zadáních oboru psychoonkologie mapuje míru takové úrovně, hledá preference nemocných v závislosti na typu nádoru, na stadiu choroby, na individuálních emočních postojích apod. Psychoonkologie se stává rovnocenným partnerem radiologie, chirurgie, patologie, onkologie i psychologie samotné při pomoci pacientům. Smysluplnou se ukázala možnost provést psychoonkologické šetření v centru diagnostiky a léčby rakoviny prsu žen Mamografie Nemocnice Písek, a.s. a data zpracovat formou diplomové práce. V teoretické části byla definována východiska karcinomu prsu klasickou medicínou {--} diagnostika, léčba, následná péče. Byly definovány obecné emoční mapy při střetu s diagnosu rakoviny. Zmíněny byly metody určování kvality života nemocných v historických i současných trendech. Popsána byla zvolená metodika formou parciálně anonymních dotazníků a charakterizován šetřený soubor 128 žen. Cílem práce bylo sledovat u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu vývoj partnerských vztahů, vztahů v širší rodině, interpersonálních vztahů na pracovišti a srovnat kvantifikovatelné parametry s dobou před stanovením diagnosy. Mapování somatických (únava, bolest, poruchy spánku, zažívací obtíže) a psychosociálních faktorů určujících kvalitu života nemocných žen bylo majoritní osou sledování a šetření. Tyto cíle byly vestavěny do definovaných hypotéz, které se týkaly zmíněných otázek v kontextu současného stavu chápání pomoci lidem s onkologickou diagnosou: karcinom prsu není pouze závažným somatickým problémem, ale též problémem psychosociálním, přičemž psychoonkologie v této chvíli není oborem systémově začleněným do komplexního onkologického řešení pacientů. Z dat vyplývá, že se na kvalitě života ze somatických vlivů nejvíce podílí negativně vnímaná únava, následovaná až posléze bolestí. Z psychických vlivů dominuje deprese, úzkost, poruchy spánku. V psychosociální sféře je jednoznačně dominantně významná pro kvalitu života sociální opora a dle literatury se může podílet dokonce i na délce přežití. Jako nedostatečnou byla z dat zřetelná absence psychoonkologické pomoci v časných fázích po zjištěné nemoci i při případné recidivě. Diplomová práce nebyla samoúčelnou. Svědčil o tom zájem i podpora personálu mamografického centra. Pokud se podaří začlenit psychoonkologické intervence do souboru modalit uplatňujících se v šíři léčby rakoviny prsu, pak data budou každodenně znamenat pomoc postiženým ženám. Při zobecnění pak lze tímto nastínit cestu i v chápání komplexnosti péče a řešení dalších onkologických diagnos a postupů.
|
|
|
PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY ONEMOCNĚNÍ KARCINOMEM PRSU U ŽEN
PRSKAVCOVÁ, Hana
Bakalářskou práci tvoří část teoretická a výzkumná. Práce seznamuje s hlavní myšlenkou práce, holistickým vnímáním jedince. Dále krátce seznamuje s teoretickým základem onemocnění karcinomem prsu ve svých medicínských a psychologických souvislostech. Přibližuje problematiku sociálního fungování a životní situace pomocí popisu změn v sociálních vztazích. Na závěr připomíná praktičtější aspekty problému. Ve výzkumné části se práce zabývá změnou sociálního fungování žen, toto hodnotí na základě kvalitativního výzkumu prováděného pomocí rozhovorů pomocí návodu. V závěru se věnuje nejen výsledkům výzkumu, ale také případným rezervám výzkumu a připomínkám k teoretické části práce.
|
host ::
RSS.