|
|
Význam denního stacionáře v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Petráňová, Dana ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Denní stacionář je šestitýdenní skupinový strukturovaný stacionární program integrované terapie určený pacientům trpícím schizofrenií, nejlépe po první atace, kdy pacienti potřebují co nejdříve psychologickou podporu, aby se vyrovnali s tím, že onemocněli a že budou muset užívat léky. Program vede psychiatr a sestra.Součástí programu je psychoterapie, individuální a rodinná psychoedukace,nácvik sociálních dovedností,rehabilitace kognitivních funkcí, intervence podporující zdravý životní styl a program prevence relapsu s pomocí informačních technologií ITAREPS. Hlavním cílem denního stacionáře je poskytnout prostor pro psychiatrickou rehabilitaci a překlenout období křehké remise po propuštění z hospitalizace. Pomocí jednotlivých intervencí,u nichž bylo prokázáno,že mnohem vyšší účinnost mají,provádí-li se kombinovaně, je snahou zlepšit kvalitu života pacientů a usnadnit jim návrat do společnosti. Další snahou je naučit pacienty a jejich příbuzné rozpoznat časné varovné příznaky a vyvarovat se tak úplnému rozvoji relapsu onemocnění. Hlavními problémy u pacientů jsou rozpoznat vlastní nemoc, porucha zpracování informací, střídání atak a remisí, postoj společnosti k duševně nemocným a stigma spjaté s diagnózou schizofrenie, podpora v rodině. Pacienti si musí uvědomit, že jsou nemocní. Pochopit, že budou-li...
|
|
|
Profesionální péče očima klientů s hraniční poruchou osobnosti
Williamsová, Kathryn ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám zkušenosti klientů s diagnózou hraniční porucha osobnosti v rámci systému péče o duševně nemocné v České republice. V teoretické části práce představím základní projevy hraniční poruchy osobnosti, její typický vývoj, diagnostická kritéria a léčbu. Následně více rozeberu problematiku stigmatizace HPO, neboť patří k nejvíce stigmatizovaným psychickým onemocněním ze strany lékařů a zaměřím se na rozbor možných příčin. V druhé části představím současným stav systému péče o duševně nemocné v ČR, přičemž se detailněji zaměřím na současně probíhající reformu a na konkrétní možnosti léčby, které nyní klient s HPO v ČR má. V empirické části představím konkrétní zkušenosti osmi respondentů, kterým byla diagnostikována HPO v rámci systému péče o duševně nemocné v ČR. Realizovala jsem s nimi hloubkové polostrukturované rozhovory s prvky rozhovoru narativního, které jsem následně podrobila tematické analýze. Nejdříve uvedu jejich celkové výpovědi, od zrodu potíží po současnost. Následně budu prezentovat výsledky tematické analýzy, v níž jsem rozebírala čtyři témata: stigmatizace, informovanost, hospitalizace, léčba zaměřená na HPO. Z výzkumných zjištění vyplývá, že prožívaná stigmatizace klientů v kombinaci s nedostatkem psychoedukace jim velmi často brání v pokroku na cestě...
|
|
|
Intervence zaměřené na podporu rodinných příslušníků osob s duševním onemocněním
Skřečková, Nela ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
(česky) Diplomová práce seznamuje s problematikou duševních nemocí a se službami, které jsou v rámci neziskového sektoru poskytovány rodinným příslušníkům osob s duševním onemocněním. První část práce tvoří teoretické kapitoly, které jsou zpracovány analýzou dostupné literatury. Kapitoly informují o duševním onemocnění, kvalitě života a popisují oblasti péče o osoby s duševním onemocněním - zejména sociální dovednosti a komunikaci, bydlení, vzdělání, zaměstnání a volný čas. V teoretické části je pojednáno také o sociální práci s duševně nemocnými a je zde zahrnuta úloha sociálního pracovníka. V závěru teoretické části jsou popsány možnosti podpory rodinných příslušníků v systému péče o osoby s duševním onemocněním, především edukativní a psychoedukativní programy. Empirická část mapuje současnou nabídku služeb pro rodinné příslušníky osob s duševním onemocněním a v souvislosti s tím zjišťuje, v čem vidí pracovníci jejich přínos. Poté byly v rodičovské organizaci zkoumány názory rodinných příslušníků na psychoedukativní program i na současný systém péče o osoby s duševním onemocněním. Pro realizaci výzkumu jsem zvolila kvalitativní přístup. Použitou metodou bylo dotazníkové šetření a skupinové rozhovory. Výsledky ukázaly, že ze čtyř oslovených organizací poskytuje konkrétní program rodinným...
|
|
|
Schizophrenia: Prevention of relapse and re-admission to psychiatric hospital after treatment
Aarseth, Erling Becker ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
It has in this review article been cited several different studies and sources, all concerning the prevention of relapse of schizophrenia and related psychotic disorders; The different approaches to treatment (programs, type of psychotherapy etc.) have been discussed according to evidence based research and randomized controlled trials. Although some explanations have been given about terms used in the literature, as well as some definitions to enable classifications in future studies, it has been focused only on the preventive measures used in schizophrenia; a detailed description of different subgroups of schizophrenia, as well as detailed descriptions of pharmacology in euroleptics is beyond the scope of this article. The recognition of relapse symptoms was first considered and defined, and the different approaches was then discussed; Outpatient treatment plans and relapse prevention plans, as well as the impact of cognitive behavioral therapy and psychotherapy have been discussed in subsequent chapters. In this section, it was especially focused on the ITAREPS program and its impact on the relapse prevention. The role of medications was then defined and supported with clinical studies and trials.
|
|
|
Význam denního stacionáře v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Petráňová, Dana ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Denní stacionář je šestitýdenní skupinový strukturovaný stacionární program integrované terapie určený pacientům trpícím schizofrenií, nejlépe po první atace, kdy pacienti potřebují co nejdříve psychologickou podporu, aby se vyrovnali s tím, že onemocněli a že budou muset užívat léky. Program vede psychiatr a sestra.Součástí programu je psychoterapie, individuální a rodinná psychoedukace,nácvik sociálních dovedností,rehabilitace kognitivních funkcí, intervence podporující zdravý životní styl a program prevence relapsu s pomocí informačních technologií ITAREPS. Hlavním cílem denního stacionáře je poskytnout prostor pro psychiatrickou rehabilitaci a překlenout období křehké remise po propuštění z hospitalizace. Pomocí jednotlivých intervencí,u nichž bylo prokázáno,že mnohem vyšší účinnost mají,provádí-li se kombinovaně, je snahou zlepšit kvalitu života pacientů a usnadnit jim návrat do společnosti. Další snahou je naučit pacienty a jejich příbuzné rozpoznat časné varovné příznaky a vyvarovat se tak úplnému rozvoji relapsu onemocnění. Hlavními problémy u pacientů jsou rozpoznat vlastní nemoc, porucha zpracování informací, střídání atak a remisí, postoj společnosti k duševně nemocným a stigma spjaté s diagnózou schizofrenie, podpora v rodině. Pacienti si musí uvědomit, že jsou nemocní. Pochopit, že budou-li...
|
|
|
Role sestry v psychoedukaci u klientů s psychotickým onemocněním se zaměřením na zdravý životní styl
VLČKOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce s názvem "Role sestry v psychoedukaci u klientů s psychotickým onemocněním se zaměřením na zdravý životní styl" bylo zjistit a popsat roli sestry v psychoedukaci u klientů s psychotickým onemocněním se zaměřením na zdravý životní styl. V teoretické části jsme se zaměřili na samotné onemocnění, kde byla popsána schizofrenie, její léčba, vedlejší účinky užívaných léků a ošetřovatelská péče u klientů s psychotickým onemocněním. Ve druhé části jsme se zabývali obecnou edukací, následně pak psychoedukací klientů s psychotickým onemocněním. Třetí část je zacílena na zdravou výživu, potřebné složky potravin, celkově zdravý životní styl a důležitost pohybu a odpočinku. Na posledních stránkách teoretické části byl popsán a charakterizován Program pro dobré zdraví, kterého se týkala výzkumná část bakalářské práce. Ve výzkumné části jsme k dosažení cíle použili následujících pět výzkumných otázek: Jaká je role sestry v psychoedukaci u klientů s psychotickým onemocněním se zaměřením na zdravý životní styl? Jaká jsou specifika edukace u klientů s psychotickým onemocněním v Programu pro dobré zdraví? Jakými zásadami edukace se řídí sestry v Programu pro dobré zdraví? Jaká je spolupráce klientů v Programu pro dobré zdraví z pohledu sester? Jaký má Program pro dobré zdraví přínos pro klienty z pohledu sester? V bakalářské práci byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily dvě diplomované sestry, pracující v organizaci FOKUS České Budějovice, dvě všeobecné sestry se specializací v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii, pracující na psychiatrickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., a jedna všeobecná sestra, také se specializací v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii. Ve výzkumné části analyzujeme odpovědi dotazovaných respondentů metodou barvení textu. Provedený výzkum popisuje průběh Programu pro dobré zdraví a jeho funkci. Zjistili jsme, jaká je role sestry, jaká jsou specifika edukace klientů s duševním onemocněním a jaký má program přínos pro klienty. Důležitým zjištěním bylo, že i po skončení financování Programu pro dobré zdraví sestry stále využívají těchto vědomostí a sezení s klienty praktikují individuálně. Výsledky bakalářské práce podávají informace a ukazují, co je důležité pro klienty s duševním onemocněním.
|
host ::
RSS.