Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Polské téma v ruských historických vyprávěních o Smutě první poloviny 17. století
Brůha, Petr ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zkoumání polského vlivu na Moskevskou Rus během období tzv. Smuty, jak jej zachytili ruští pisatelé první poloviny 17. století ve svých historických vyprávěních. V první části práce je charakterizováno období Smuty jako fenomén, který se výrazným způsobem zapsal do paměti všech jejích současníků. Dále práce věnuje pozornost pramenné základně, příčinám a okolnostem jejího vzniku a taktéž některým jejím autorům. V nejobsáhlejší části práce jsou na základě rozsáhlého pramenného materiálu rozebrána jednotlivá témata zaměřená na působení polského faktoru na Moskvu v daném období. Zmíněna je polská podpora samozvanců, kteří se ucházejí o carský titul, vojenská intervence polského krále Zikmunda i konečné vítězství ruské domobrany nad zahraničními interventy. V závěru práce jsou pak porovnána jednotlivá historická vyprávění mezi sebou, zda se vzájemně odlišují tématy, která popisují, nebo zda ten který prvek polské intervenci popisují stejně anebo zda existuje souvislost mezi životními osudy autorů a jejich dílem.
Jednání o míru na konci třicetileté války
Vokřínek, Lukáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se soustředí na problematiku vestfálských mírových jednání na konci třicetileté války s cílem zjistit, do jaké míry je ovlivnila paralelně probíhající švédská vojenská tažení. V domácím prostředí jde přitom o návrat k širší analýze této významné dějinné události ústící do Vestfálského míru v roce 1648. V posledních letech ji totiž nebylo věnováno dostatek pozornosti, ačkoliv v zahraničí (typicky v Německu) její výzkum kontinuálně pokračuje s velkou intenzitou. Struktura textu je následující. Autor se nejprve obrací k hlavním vývojovým rysům třicetileté války a následně rekapituluje cestu k vestfálským mírovým jednáním od prvních návrhů na konečné urovnání stále se protahujícího konfliktu po zahájení diplomatické činnosti na kongresu ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku v (první) polovině čtyřicátých let 17. století. Následně pojednává o základních kongresových charakteristikách, mj. také o hlavních delegacích a jejich významných (či jen zajímavých) členech účastnících se jednání. Poté výklad pokračuje svou jádrovou částí, skládající se ze dvou kapitol. V první z nich jde o průběh mírových jednání v rovině analýzy jednotlivých hlavních řešených problémů ve vztahu ke konfliktu v římskoněmecké Říši a ve druhé o otázku vlivu paralelně s kongresem probíhajících švédských vojenských...
Polské téma v ruských historických vyprávěních o Smutě první poloviny 17. století
Brůha, Petr ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zkoumání polského vlivu na Moskevskou Rus během období tzv. Smuty, jak jej zachytili ruští pisatelé první poloviny 17. století ve svých historických vyprávěních. V první části práce je charakterizováno období Smuty jako fenomén, který se výrazným způsobem zapsal do paměti všech jejích současníků. Dále práce věnuje pozornost pramenné základně, příčinám a okolnostem jejího vzniku a taktéž některým jejím autorům. V nejobsáhlejší části práce jsou na základě rozsáhlého pramenného materiálu rozebrána jednotlivá témata zaměřená na působení polského faktoru na Moskvu v daném období. Zmíněna je polská podpora samozvanců, kteří se ucházejí o carský titul, vojenská intervence polského krále Zikmunda i konečné vítězství ruské domobrany nad zahraničními interventy. V závěru práce jsou pak porovnána jednotlivá historická vyprávění mezi sebou, zda se vzájemně odlišují tématy, která popisují, nebo zda ten který prvek polské intervenci popisují stejně anebo zda existuje souvislost mezi životními osudy autorů a jejich dílem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.