|
|
Pohlavně-specifická analýza úmrtnosti v důsledku zhoubných novotvarů v České republice v letech 1994-2013
Maláková, Kateřina ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kohoutová, Barbora (oponent)
Pohlavně-specifická analýza úmrtnosti v důsledku zhoubných novotvarů v České republice v letech 1994-2013 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat a popsat vývoj úmrtnosti v důsledku zhoubných novotvarů v České republice od roku 1994 do roku 2013 a ve zvoleném prostorovém a časovém vymezení detailněji prozkoumat úmrtnost na zhoubné novotvary dle pohlaví se záměrem identifikovat možné faktory, které rozdíly mezi muži a ženami mohou ovlivňovat. Kromě analýzy úmrtnosti na celou skupinu zhoubných novotvarů je zde řešena úmrtnost na vybrané příčiny smrti v rámci zhoubných novotvarů. Jako hlavní ukazatel intenzity úmrtnosti byla využita standardizovaná míra úmrtnosti a pro podrobnější analýzu úmrtnosti byly dále použity pravděpodobnost úmrtí podle věku a dekompozice rozdílu naděje dožití při narození podle příčin smrti a věku mezi lety 1994 a 2013. V průběhu sledovaného období došlo k poklesu hodnot standardizované míry úmrtnosti na celou skupinu zhoubných novotvarů a na většinu jednotlivých příčin smrti za obě pohlaví. Zároveň bylo zjištěno, že se rozdíly mezi muži a ženami spíše snižovaly, avšak u některých příčin smrti, jako je například zhoubný novotvar tlustého střeva, zhoubný novotvar průdušky - bronchu a plíce a zhoubný novotvar prsu, je stále viditelná nadúmrtnost jednoho z pohlaví. Naopak...
|
|
|
Ošetřování klientek po augmentaci prsů
Gandiová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Pírková, Vendula (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o klientky po operaci augmentaci prsou silikonovými implantáty, kterou klientky vyžadují z plastické estetické chirurgie nejčastěji. Plastická a estetická chirurgie se v posledních desetiletých dostává do popředí, vyvíjí se různé operační techniky. Ošetřovatelská péče je i u této operace důležitá pro správné hojení a zdárný výsledek operačního zákroku. Teoretická část bakalářské práce popisuje nejen plastickou chirurgii a augmentaci prsou všeobecně, ale i její historický vývoj ve světě a u nás v České republice. Zmiňuje také anatomii a vývoj prsů a taky něco málo o silikonových implantátech. V teoretické části se také popisuje vše od předoperační přípravy, pooperační péče až po edukaci klientek v samostatných kapitolách. Empirické části bylo použito kvantitativní šetření pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Cílem práce bylo zjistit, jaký je důvod respondentů pro rozhodnutí k augmentaci prsů, zjistit, co bylo pro respondenty rozhodující pro výběr zdravotnického zařízení a operatéra a poslední cílem bylo, zjistit jaké informace mají klientky o augmentaci a jejich rizicích. Na základě zjištěných výsledku, klientky podstoupili operaci z vlastní vůle, mají dostatek informací nejen o operaci, ale i o pooperačních komplikacích a i přes to podstupují...
|
|
|
Multidisciplinární tým v péči o ženu s rakovinou prsu
LIŇHOVÁ, Romana
Téma bakalářské práce "Multidisciplinární tým v péči o ženu s rakovinou prsu" jsem si vybrala nejen pro aktuálnost této problematiky, ale zejména proto, že pracuji na chirurgickém oddělení, kde pečuji o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Je smutným faktem, že za dobu mého působení na tomto oddělení se počet žen s tímto onemocněním neustále zvyšuje a věk pacientek naopak klesá. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmu multidisciplinární tým, jeho úkolů a tím, kdo ze zdravotnických pracovníků je jeho členem a jakou roli mají jednotliví členové týmu. Dále teoretická část bakalářské práce popisuje nádory prsu, metody zjišťování nádorů prsu a jejich léčbu, komplexní ošetřovatelskou péči o ženy s onkologickým onemocněním prsu a v neposlední řadě důležitost prevence. V rámci bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je multidisciplinární tým zapojen do péče o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Druhý cíl měl za úkol zjistit, jaké jsou dopady onkologického onemocnění prsu na život žen v souvislosti s ošetřovatelskou péčí. Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zjišťuje a zkoumá, jakým způsobem spolupracuje multidisciplinární tým v péči o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Druhá otázka se týká rolí, které vykonává sestra v rámci multidisciplinárního týmu při onkologickém onemocnění prsu z pohledu pacientek. Poslední otázka je zaměřena na to, jaké nejčastější dopady má onkologické onemocnění prsu z pohledu pacientek na život žen. Bakalářská práce byla zpracována jako kvalitativní šetření. Pro získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a poté přepsány nepřímou transkripcí. Rozhovory tvoří výzkumný podklad, ze kterého vychází kategorizační a podkategorizační oblasti. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 žen s diagnostikovaným onkologickým onemocněním prsu, hospitalizovaných na chirurgickém oddělení v lednu a únoru roku 2014.
|
|
|
Vliv mastektomie na sociální život žen s karcinomem prsu
VIKTOROVÁ, Vendula
Karcinom prsu je v současné době jedním z nejčastějších zhoubných onemocnění žen, které zasahuje do všech oblastí života postižené ženy a stává se tak celospolečenským problémem. Jedná se o onkologické onemocnění, které ve všech svých důsledcích znamená pro ženu a její blízké okolí obrovskou psychickou a fyzickou zátěž. Jedna z možností léčby rakoviny prsu je chirurgické odstranění celého prsu (mastektomie), která pro ženu znamená velikou změnu nejenom v sociálním životě. Práce předkládá informace o karcinomu prsu, rizikových faktorech pro vznik karcinomu prsu, klinických příznacích, diagnostice a léčbě karcinomu prsu. Dále o možnostech rekonstrukční terapie, rehabilitace a o psychosociálních důsledcích rakoviny. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem mastektomie ovlivňuje sociální život žen. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazování. Dotazníky byly určeny ženám s karcinomem prsu po mastektomii. Výzkumný soubor tvořily klientky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dotazníky byly anonymní a dobrovolné, formou 25 uzavřených a polootevřených otázek. Hypotéza H1: Negativní vliv mastektomie závisí na postoji partnera a na podpoře rodiny se potvrdila. Hypotéza H2: Mastektomie ovlivňuje negativně více svobodné a bezdětné ženy se také potvrdila. Poslední hypotéza H3: Ženy po mastektomii mají zhoršené pracovní uplatnění, byla výzkumným šetřením vyvrácena. Výzkum ukázal, že otázka řešení sociální problematiky žen po mastektomii je stále více aktuální. Průměrný věk respondentek je 51 - 60 let. V otázce týkající se změny života žen po mastektomii, byly nejčastěji odpovězeny problémy se změnou v oblékání, při sportovních aktivitách a psychické problémy. Zlepšit by se měla informovanost žen o rehabilitaci, rekonstrukčních operacích, o možnostech používání epitéz a také o řadě občanských sdružení soustředěných na onemocnění prsu.
|
host ::
RSS.