Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měřicí systém impulzního proudového zdroje
Myška, Radek ; Križan, René (oponent) ; Drexler, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá metodami měření neperiodických proudových impulsů vysoké úrovně. V práci jsou teoreticky rozebrány možnosti měření proudových impulsů s využitím proudového bočníku, Rogowskeho senzoru a magneto-optického senzoru. Pro Rogowskeho senzor je proveden návrh cívky senzoru a navrženo jeho konstrukční provedení. Bylo realizováno experimentální měření proudových impulsů s krátkými časovými relacemi. Na základě výsledků měření byla zhodnocena vhodnost senzoru pro měření neharmonických průběhů. Pro magneto-optický senzor bylo zvoleno řešení s využitím optického vlákna jako Faradayova rotátoru. Pro toto provedení senzoru byl proveden kompletní návrh senzoru. Byly ověřeny jednotlivé části senzoru. Experimentální magneto-optické senzory byly realizovány a byly ověřovány jejich vlastnosti.
Přesná měření střídavých proudů
Nováková Zachovalová, Věra ; Vrabček,, Peter (oponent) ; Draxler,, Karel (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Oblast přesného měření střídavých proudů je v posledních letech silně se rozvíjející problematikou zejména z důvodu velkého rozvoje metrologie elektrického výkonu, který souvisí s prosazováním většího šetření elektrické energie. Z toho důvodu jsou kladeny požadavky na přesnější měření elektrické energie a výkonu a také kvality elektrické energie. Dochází ke zvětšování měřeného rozsahu a k rozšiřování požadovaných frekvenčních bodů i nad tzv. výkonové frekvence (50 Hz až 400 Hz) až do 100 kHz. Je snaha vyvíjet měřicí převodníky proud – napětí s normalizovaným napěťovým výstupem (0,5 V až 1 V) pro jejich univerzální začleňování do měřicích systémů. Z poměrně široké problematiky tohoto aktuálního tématu se disertační práce zabývá vývojem vylepšených precizních klecových bočníků pro měření střídavých proudů v rozsahu 10 mA až 100 A, 10 Hz až 100 kHz. Hlavním cílem disertace je vytvoření teoretického modelu existujících klecových bočníků, s jehož využitím bude možné navrhnout novou, vylepšenou konstrukci klecových bočníků. V disertační práci byl vytvořen analytický model klecových bočníků ČMI založený na výpočtu přenosové impedance bočníků z kaskádní matice pasivního dvojbranu reprezentujícího bočník. Z přenosové impedance pak byla spočítána AC-DC diference a fázová chyba, co jsou u bočníků dva základní kalibrované parametry. Pro výpočet nejistot modelu byla použita metoda Monte Carlo. Z nutnosti ověřit platnost modelu se disertační práce také zabývá vhodnými měřicími metodami fázové chyby, AC-DC diference, a také výkonového a teplotního koeficientu. Tyto měřící metody byly poté použity pro kalibrace existujících bočníků, čímž byla zajištěna verifikace modelu. Práce je zakončena teoretickou optimalizací konstrukce existující sady bočníků ČMI a teoretickým návrhem konstrukce 20A, 50A a 100A bočníku, které vycházejí z výsledků citlivostní analýzy.
Přesná měření střídavých proudů
Nováková Zachovalová, Věra ; Vrabček,, Peter (oponent) ; Draxler,, Karel (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Oblast přesného měření střídavých proudů je v posledních letech silně se rozvíjející problematikou zejména z důvodu velkého rozvoje metrologie elektrického výkonu, který souvisí s prosazováním většího šetření elektrické energie. Z toho důvodu jsou kladeny požadavky na přesnější měření elektrické energie a výkonu a také kvality elektrické energie. Dochází ke zvětšování měřeného rozsahu a k rozšiřování požadovaných frekvenčních bodů i nad tzv. výkonové frekvence (50 Hz až 400 Hz) až do 100 kHz. Je snaha vyvíjet měřicí převodníky proud – napětí s normalizovaným napěťovým výstupem (0,5 V až 1 V) pro jejich univerzální začleňování do měřicích systémů. Z poměrně široké problematiky tohoto aktuálního tématu se disertační práce zabývá vývojem vylepšených precizních klecových bočníků pro měření střídavých proudů v rozsahu 10 mA až 100 A, 10 Hz až 100 kHz. Hlavním cílem disertace je vytvoření teoretického modelu existujících klecových bočníků, s jehož využitím bude možné navrhnout novou, vylepšenou konstrukci klecových bočníků. V disertační práci byl vytvořen analytický model klecových bočníků ČMI založený na výpočtu přenosové impedance bočníků z kaskádní matice pasivního dvojbranu reprezentujícího bočník. Z přenosové impedance pak byla spočítána AC-DC diference a fázová chyba, co jsou u bočníků dva základní kalibrované parametry. Pro výpočet nejistot modelu byla použita metoda Monte Carlo. Z nutnosti ověřit platnost modelu se disertační práce také zabývá vhodnými měřicími metodami fázové chyby, AC-DC diference, a také výkonového a teplotního koeficientu. Tyto měřící metody byly poté použity pro kalibrace existujících bočníků, čímž byla zajištěna verifikace modelu. Práce je zakončena teoretickou optimalizací konstrukce existující sady bočníků ČMI a teoretickým návrhem konstrukce 20A, 50A a 100A bočníku, které vycházejí z výsledků citlivostní analýzy.
Měřicí systém impulzního proudového zdroje
Myška, Radek ; Križan, René (oponent) ; Drexler, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá metodami měření neperiodických proudových impulsů vysoké úrovně. V práci jsou teoreticky rozebrány možnosti měření proudových impulsů s využitím proudového bočníku, Rogowskeho senzoru a magneto-optického senzoru. Pro Rogowskeho senzor je proveden návrh cívky senzoru a navrženo jeho konstrukční provedení. Bylo realizováno experimentální měření proudových impulsů s krátkými časovými relacemi. Na základě výsledků měření byla zhodnocena vhodnost senzoru pro měření neharmonických průběhů. Pro magneto-optický senzor bylo zvoleno řešení s využitím optického vlákna jako Faradayova rotátoru. Pro toto provedení senzoru byl proveden kompletní návrh senzoru. Byly ověřeny jednotlivé části senzoru. Experimentální magneto-optické senzory byly realizovány a byly ověřovány jejich vlastnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.