Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam prosvětlení lesa pro rostlinná společenstva v NP Podyjí
Pusztaiová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
V této práci se zabývám různými aspekty vlivu vytvoření nových pasek na rostlinná společenstva v NP Podyjí. Zvláštní prostor přitom věnuji světlomilným, chráněným a nepůvodním druhům rostlin, a jejich reakci na nově vzniklé světliny. Oblast NP Podyjí byla velice dlouho a kontinuálně využívaná lidmi. Existuje zde proto celá řada světlomilných rostlinných druhů, vázaných na určitý režim antropogenních disturbancí. Vývoj rostlinných společenstev jsem sledovala pomocí fytocenologických snímků na šesti dvojicích pasek (paseky izolované v lese a paseky propojené s bezlesím), vykácených v letech 2011 a 2012. Zároveň jsem snímkovala i přilehlé zapojené lesy a lesostepi na hraně kaňonu. Během prvního roku po vykácení došlo k výraznému vzrůstu diverzity i pokryvností druhů na pasekách. V dalších letech probíhaly výraznější změny na izolované pasece, u které porostní žebro pravděpodobně zpomalilo kolonizaci novými jedinci. Na pasekách byla diverzita i abundance rostlin výrazně vyšší než v zapojeném lese a lesostepi. Počet ohrožených druhů rostlin byl nejvyšší na lesostepích. Na pasekách bylo zaznamenáno několik unikátních druhů ohrožených rostlin, které nebyly zjištěny v žádném jiném biotopu. Zároveň se však na pasekách vyskytlo signifikantně vyšší množství nepůvodních (včetně invazních) druhů rostlin, než na...
Jsou deponie průmyslových substrátů stanovišti pro ohrožené či invazní druhy?
Vojtíšek, Pavel ; Tonika, Jaroslav (oponent) ; Kovář, Pavel (vedoucí práce)
Během druhé poloviny dvacátého století vznikal na našem území velký počet deponií průmyslových substrátů. Z důvodů chybějící či nedostatečné legislativy, bylo mnoho deponií ponecháno po opuštění svému osudu. Nehostinné a často velmi extrémní stanoviště však v sobě skrývá velký potenciál vědeckého výzkumu. Tyto deponie podléhají primární sukcesi, jejich povrch a substrát se postupně utváří a stabilizuje. Tato práce se zaměřuje na dva typy těchto průmyslových deponií - odkaliště struskopopílková a rudní. V průběhu sukcese se na povrch odkaliště dostávají a usazují různé druhy. Ekosystém má spoustu volných nik a je proto i snadným "terčem" invaze invazními rostlinami. Na druhou stranu ovšem může skýtat útočiště pro chráněné a ekologicky významné rostliny, jejichž původní biotopy z okolí odkaliště téměř vymizely či jsou vážně ohroženy. V práci jsou zpracována data o celkovém vegetačním krytu cévnatých rostlin na 21 odkalištích (12 struskopopílkových a 9 rudních). Z těchto dat jsou vytřízeny rostliny prokazatelně invazní, potenciálně invazní a druhy ohrožené. Výskyt jednotlivých druhů rostlin je porovnán s typem a stářím odkaliště. Klíčová slova: Odkaliště, invazní rostlina, potenciálně invazní rostlina, chráněná rostlina, životní strategie rostlin, management

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.