|
|
Selected proteolytic aspects as targets to combat ticks and tick borne pathogens
HARTMANN, David
Ticks and tick-borne diseases (TBD) represent a growing global burden for both human and animal health. Tick-host-pathogen interactions have evolved through dynamic processes that accommodated the genetic traits of the hosts, pathogens transmitted, and the vector tick species that mediate their development and survival. As in other parasites, proteases and proteolysis have been found as one of the key factors in this interaction triangle. This thesis is focused on selected proteolytic aspects of tick and tick-borne diseases: (i) processing of host blood as a source of nutrients and energy (hematophagy) as a continuum of the long-term goal of the Laboratory of Vector Immunology, that established the currently accepted model of multienzyme degradation of host blood proteins by ticks (ii) proteases in innate immunity (iii) validation of Babesia proteasome as a potential therapeutic target against the tick transmitted apicomplexan parasites.
|
|
|
Interakce polyomavirů s proteazomálním systémem hostitelských buněk
Verdánová, Martina ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Horák, Martin (oponent)
Interakce polyomavirů s proteazomálním systémem hostitelských buněk Abstrakt: Virová čeleď Polyomaviridae obsahuje mimo modelových virů - myšího polyomaviru a viru SV40 také lidské patogeny, mezi něž patří i virus BK. Polyomaviry jsou malé viry, jejichž kapsida není obalená a jako genom nesou dvouřetězcovou molekulu DNA. Porozumění jejich životnímu cyklu je nezbytné pro jejich využití v genové terapii nebo imunoterapii stejně jako pro prevenci či léčbu jimi způsobených komplikací. Tato diplomová práce je zaměřena na studium časné fáze infekce MPyV a viru SV40, tedy hlavně na dopravu virového genomu do jádra a roli proteazomálního systému hostitelských buněk v této fázi. Bylo zjištěno, že blokace proteazómů specifickým inhibitorem vede ke zvýšení exprese časného nestrukturního proteinu LT, který byl zvolen jako marker vstupu viru do jádra a úspěšné virové exprese. Sledování vzájemné lokalizace proteazómů a proteinu VP1 MPyV a viru SV40 ukázalo 10% kolokalizaci zmíněných struktur. Dále bylo zjištěno, že proteazomální inhibitor MG-132 zásadním způsobem negativně ovlivňuje replikaci DNA, a to jak virové tak buněčné. Dalším cílem této práce bylo připravit antigen - unikátní část proteinu VP2 BK viru - na výrobu protilátky. Nejprve byl vytvořen expresní vektor s vloženým DNA fragmentem unikátní části VP2 BKV, za...
|
|
|
Role mechanismů proteostáze v neurodegenerativních onemocněních
Zezulová, Kristýna ; Vodička, Petr (vedoucí práce) ; Marková, Vendula (oponent)
Homeostáze proteinů neboli proteostáze hraje důležitou rolí v udržování normálních funkcí buněk a jejich životaschopnosti. Neurony jsou zvláště náchylné k dysregulaci a rozvratu proteostáze s následným poškozením funkce a odumíráním, což se projevuje formou takzvaných neurodegenerativních onemocnění. Jedním z nich je Huntingtonova choroba, neurodegenerace s autosomálně dominantní dědičností. Expanze CAG repetice v genu huntingtinu je translatována do abnormálně dlouhého řetězce glutaminů v proteinu huntingtinu, čímž dochází k narušení proteostáze neuronů. Primárně postiženou oblastí mozku je striatum basálních ganglií. Onemocnění je progresivní, k projevu symptomů dochází obvykle až v dospělosti a po mnoha letech vede až ke smrti pacienta. Navzdory intenzivnímu výzkumu není patologie této nemoci stále plně objasněna, léčba zůstává pouze symptomatická a nové studie přinášejí zároveň s hlubším porozuměním také mnoho nových otázek. Skrze komplexitu a provázanost problematiky tak může studium proteostáze v neurodegeneracích přinést nejen nové směry terapie, ale i detailní pochopení procesů regulujících stres, paměť či stárnutí.
|
|
|
Narušení metabolismu proteinů a jeho efekt na signalizaci cytokininů
Dufek, Martin
Cytokininy jsou N6 substituované deriváty adeninu, které ovlivňují mnoho aspektů rostlinného růstu a vývoje. Dvoukomponentní signalizační dráha zahrnující receptor v podobě hybridní kinázy, histidinové fosfotransférové proteiny a dvě sady regulátorů odpovědi je klíčovou částí cytokininové signalizace. Nicméně nejnovější poznatky indikují podstatnou roli proteazom-ubikvitinového systému (UPS) v cytokininové odpovědi. V mé práci nazvané Narušení metabolismu proteinů a jeho efekt na signalizaci cytokininů popisuji hlavní mechanismy proteinové degradace a současný model metabolismu a signalizace cytokinů. V experimentální části jsem pozoroval vliv UPS-cytokininové interakce na rostlinu Arabidopsis thaliana. Pozoroval jsem efekt na růstovou odezvu a analyzoval pomocí LC-MS účinek inhibice proteazomu na proteom a brzkou odpověď na cytokinin. Moje výsledky a analýza dat z předchozích proteomických studií odhalují zajímavou rovnováhu mezi koncentrací cytokininu a efektem inhibice proteazomu a také velký vliv proteazomové inhibice na proteiny v odpovědi na cytokininy.
|
|
|
DNA viry a proteazomální systém buňky
Vinšová, Barbora ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Rozvoj virové infekce závisí na interakcích viru s hostitelskou buňkou. Po miliony let trvající koevoluce virů s jejich hostiteli vedla ke vzniku mnoha antivirových obranných mechanismů i virových únikových taktik. Viry se naučily zasahovat do různých buněčných dějů, pozměňovat je a využívat jednotlivé buněčné komponenty ve svůj prospěch. Jednou takovou hojně využívanou komponentou je i ubikvitinačně-proteazomální systém. Proteazomy jsou vícepodjednotkové proteinové struktury, které za normálních okolností umožňují degradaci poškozených, špatně sbalených či přebytečných buněčných proteinů. Svou funkcí se podílejí na regulaci různých buněčných procesů a na udržování proteinové rovnováhy. Viry tyto struktury využívají k degradaci proteinů za účelem úniku imunitnímu systému a deregulace buněčného cyklu, k rozbalování a vstupu virionů do buněk či ke zvýhodnění vlastní replikace. Tato práce je koncipována jako stručný přehled interakcí buněčného ubikvitinačně-proteazomálního systému s DNA viry.
|
|
|
Interakce polyomavirů s proteazomálním systémem hostitelských buněk
Verdánová, Martina ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Horák, Martin (oponent)
Interakce polyomavirů s proteazomálním systémem hostitelských buněk Abstrakt: Virová čeleď Polyomaviridae obsahuje mimo modelových virů - myšího polyomaviru a viru SV40 také lidské patogeny, mezi něž patří i virus BK. Polyomaviry jsou malé viry, jejichž kapsida není obalená a jako genom nesou dvouřetězcovou molekulu DNA. Porozumění jejich životnímu cyklu je nezbytné pro jejich využití v genové terapii nebo imunoterapii stejně jako pro prevenci či léčbu jimi způsobených komplikací. Tato diplomová práce je zaměřena na studium časné fáze infekce MPyV a viru SV40, tedy hlavně na dopravu virového genomu do jádra a roli proteazomálního systému hostitelských buněk v této fázi. Bylo zjištěno, že blokace proteazómů specifickým inhibitorem vede ke zvýšení exprese časného nestrukturního proteinu LT, který byl zvolen jako marker vstupu viru do jádra a úspěšné virové exprese. Sledování vzájemné lokalizace proteazómů a proteinu VP1 MPyV a viru SV40 ukázalo 10% kolokalizaci zmíněných struktur. Dále bylo zjištěno, že proteazomální inhibitor MG-132 zásadním způsobem negativně ovlivňuje replikaci DNA, a to jak virové tak buněčné. Dalším cílem této práce bylo připravit antigen - unikátní část proteinu VP2 BK viru - na výrobu protilátky. Nejprve byl vytvořen expresní vektor s vloženým DNA fragmentem unikátní části VP2 BKV, za...
|
host ::
RSS.