|
|
Základní koncepce projednací zásady v českém a československém civilním procesu
Koževnikov, Michael ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Základní koncepce projednací zásady v českém a československém civilním procesu Abstrakt Předmětem práce je projednací zásada a její podoba od vzniku Československa po současnost. Ve vztahu k jednotlivým koncepcím se zabývám několika otázkami. Zaprvé se zabývám otázkou, zda lze o jednotlivých pojetích hovořit opravdu jako o jednotných celcích, tj. zda doktrína a judikatura následovala východiska autorů jednotlivých koncepcí. Zadruhé se zabývám otázkou, zda v československém a posléze českém civilním procesu přetrval Kleinův model projednací zásady, případně zda jednotlivé koncepce projednací zásady spojuje nějaký prvek. Těmito dvěma otázkami se věnuji s ohledem na vztah stran a soudu co do procesu obstarávání skutkového stavu a vázaností soudu na právo sledované stranami. Na základě analýzy dobové literatury a judikatury dospívám k názoru, že co do procesu objasňování skutkového stavu se v průběhu století neudržela ani základní východiska projednací zásady, natož východiska rakouského modelu. První polovina trvání socialistického procesu totiž pod vlivem zásady materiální pravdy nahradila procesní odpovědnost účastníků doplňující činností soudu, která nerespektovala subjektivní břemeno tvrzení. Společné prvky lze nalézt mezi koncepcí projednací zásady prosazovanou doktrínou druhé poloviny trvání...
|
|
|
Dokazování v civilním sporném řízení se zaměřením na zásadu projednací
Holanová, Linda ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Dokazování v sporném civilním řízení se zaměřením na zásadu projednací Abstrakt Cílem diplomové práce bylo poskytnout ucelený přehled o interpretaci stěžejní zásady civilního sporného procesu - zásady projednací, podle které se řídí činnost procesních subjektů v rámci dokazování. Pod jejím vedením soudy zjišťují skutkový stav v rozsahu tvrzeném účastníky, neboť právě oni mají ve sporném řízení rozhodující úlohu. Rozvíjejí soudní řízení vzájemnými kontradiktorními aktivitami a nesou odpovědnost za zjištění skutkového stavu, neboť zrovna je ve sporu tíží procesní břemena tvrzení a dokazování. Soud má v civilním sporném řízení především objektivně a nestranně rozhodnout na základě jimi shromážděného důkazního materiálu. Nejsou-li strany v procesu patřičně aktivní, vystavují se riziku neúspěšného výsledku vedeného sporu. Projednací zásada je ovšem zákonem a procesními principy modifikována. Jsou proto připouštěny výjimky, na základě kterých může soud svým působením do fáze dokazování zasáhnout. Zákon mu to umožňuje na základě dvou kumulativně spojených podmínek - důkaz musí být ke zjištění skutkového stavu potřebný a musí pro něj být podkladu v obsahu spisu. Ze zákonného znění tedy vyplývá, že míra soudního působení není zcela pevně stanovena, a soudcům je dána příležitost k jejich vlastnímu výkladu ustanovení,...
|
host ::
RSS.