|
|
Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We are more
Frajtová, Věra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We Are More" se zabývá evropským lobbyingem v kulturní doméně. Jako oblast evropských politik se kultura postupně etabluje od 80. let 20. století. Role, kterou od této doby zaujímá na úrovni Evropské unie (EU), je specifická svým dvojím významem spojujícím hodnotový a ekonomický potenciál. Práce zkoumá, zda-li toto výjimečné postavení kultury způsobuje i specifické rysy evropského lobbyingu v kulturním sektoru. V teoretické části práce je užitím konceptu evropeizace vysvětleno, jakým způsobem se kultura stala oblastí činnosti EU. Vycházejíc z teorie evropského lobbyingu uvádí stejná část práce klasifikaci zájmových skupin na soukromé a veřejné. Druhou část práce tvoří případová studie, jež se věnuje největší současné evropské kulturní lobby, platformě Culture Action Europe, a jí organizované kampani We Are More. Kampaň, která svým rozsahem doposud neměla na evropské úrovni obdobu, byla spuštěna v roce 2010 za účelem ovlivnit podobu evropských rámcových programů pro kulturu a audiovizi v období 2014-2020. Rysy, jež určují klasifikaci zájmových skupin v EU, sleduje práce i na případu Culture Action Europe. Srovnáním se znaky veřejného a soukromého sektoru práce charakterizuje fenomén evropského lobbyingu v kulturní doméně.
|
|
|
Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We are more
Frajtová, Věra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We Are More" se zabývá evropským lobbyingem v kulturní doméně. Jako oblast evropských politik se kultura postupně etabluje od 80. let 20. století. Role, kterou od této doby zaujímá na úrovni Evropské unie (EU), je specifická svým dvojím významem spojujícím hodnotový a ekonomický potenciál. Práce zkoumá, zda-li toto výjimečné postavení kultury způsobuje i specifické rysy evropského lobbyingu v kulturním sektoru. V teoretické části práce je užitím konceptu evropeizace vysvětleno, jakým způsobem se kultura stala oblastí činnosti EU. Vycházejíc z teorie evropského lobbyingu uvádí stejná část práce klasifikaci zájmových skupin na soukromé a veřejné. Druhou část práce tvoří případová studie, jež se věnuje největší současné evropské kulturní lobby, platformě Culture Action Europe, a jí organizované kampani We Are More. Kampaň, která svým rozsahem doposud neměla na evropské úrovni obdobu, byla spuštěna v roce 2010 za účelem ovlivnit podobu evropských rámcových programů pro kulturu a audiovizi v období 2014-2020. Rysy, jež určují klasifikaci zájmových skupin v EU, sleduje práce i na případu Culture Action Europe. Srovnáním se znaky veřejného a soukromého sektoru práce charakterizuje fenomén evropského lobbyingu v kulturní doméně.
|
host ::
RSS.