|
|
Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel
Laval, Filip ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Unger, Josef (oponent)
Archeologie tvrze v českých zemích K počátkům středověkých opevněných sídel Práce se věnuje tvrzím ve středověku českých zemí s ohledem na potřebu formulace nových otázek. Okrajově se dotýká terminologie, historického pojmosloví a jeho významové náplně. Pro poznávání funkcí tvrzí si všímá jejich zasazení ve struktuře souvisejícího osídlení. Za podstatné považuje výpověď vybraných písemných pramenů, jejichž kontext naznačuje právně historické souvislosti daných sídel. Samostatná kapitola je věnována rozboru několika příkladů archeologických výzkumů z českých zemí i z Evropy, které odkryly situace zařaditelné k tvrzím, popř. hradům, jimž předcházely méně výrazně nebo vůbec neopevněné objekty, a to při dodržení úzké prostorové kontinuity. To otevírá cestu ke zhodnocení otázky počátků daného druhu sídel. K tomuto problémovému okruhu práce přistupuje ve srovnávací analýze, která směřuje k určitému přehodnocení významu románského kostela se západní věží jako objektu, který je svým způsobem redukcí hradního modelu známého ze soudobého (12. stol.) západoevropského prostředí a který je založen na vztahu profánního a sakrálního objektu - věže a kostela/kaple. Do takto kulturně přiraveného prostředí nastupuje ve 13. stol. typ stavby, kterou označujeme jako tvrz. 1
|
|
|
Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století
IVANEGA, Jan
Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
|
|
|
Stavební historie zámku v Horažďovicích
KUBOVÁ, Tereza
Tématem mé bakalářské práce je Stavební historie zámku v Horažďovicích. Zabývám se historií stavby ale poskytuji i poměrně podrobný výčet zdejších majitelů, jenž byli současně stavebníky; objednavateli a strůjci veškerého uměleckého dění zde). Zámecký areál byl během různých období přestavován a měněn. Těmto změnám je v práci dán prostor největší. Právě takto se z opevněného středověkého sídla postupem času stává zprvu renesanční a nato i raně barokní sídlo reprezentačního charakteru. Text je rozdělen podle jednotlivých přestaveb na celky, jenž se dále dělí na úseky věnované jednotlivým stavebníkům, či celým rodům a jejich historii. Cílem práce je přispět k lepšímu poznání panského sídla v Horažďovicích, které tvoří nezanedbatelnou součást českého uměleckého, ale i kulturního dědictví. Mou snahou bylo, aby bylo sídlo viděno i jinak, než jaký pohled nabízí monografie, či články jemu věnované.
|
|
|
Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice
IVANEGA, Jan
Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice je zaměřena na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Zájem Jana Ivanegy směřuje ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Analýza pramenné základny (korespondence, účty, plány ze SOA Třeboň) ukázala, že budování zámku Ohrada nebylo tvůrčím aktem jedince, ale průnikem působení celé řady činitelů, od vůle stavebníka přes hospodářské možnosti panství až ke schopnostem stavitele a provádějících řemeslníků. Dosud neznámých inventářů autor využil k rekonstrukci původní podoby a fungování jednotlivých částí komplexu a jeho zasazení do širšího krajinného rámce. Práci uzavírá zamyšlení nad možným využíváním Ohrady po dokončení výstavby a jejím místem v rámci schwarzenberské rezidenční sítě.
|
host ::
RSS.