|
|
Úloha sestry v interdisciplinárním týmu v péči o pacienta s dekubity
HUBKOVÁ, Šárka
Úvod: Dekubity jsou jedním z nejsledovanějších indikátorů ošetřovatelské péče. Díky dobře fungujícímu interdisciplinárnímu týmu, lze dekubitům efektivně předcházet. Cíl práce: Tato práce si klade za cíl zmapovat role sestry v interdisciplinárním týmu, popsat, jak v současné době interdisciplinární týmy z pohledu sester fungují a jaká je efektivita jejich práce v souvislostí s prevencí dekubitů a jejich hojením. Metodika: Ke sběru dat bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Výběrovým kritériem byl fakt, že se s pacienty trpícími dekubity setkávají. Informanti byli získávaní metodou Snow ball. Výsledný soubor informantů čítal 15 osob. Výsledky rozhovorů byly zpracovávány technikou otevřeného kódování metodou tužka a papír a následně rozděleny do osmi kategorií. Výsledky práce: Výzkum ukazuje, že sestra v interdisciplinárním týmu v péči o pacienta s dekubitem hraje klíčovou roli. Její úlohou je spolupráce s ostatními členy týmu, přímá péče o pacienta, preventivní činnost a kontakt s rodinou. Výsledky ukazují, že sestra je v týmu brána plnohodnotně. Celkový efekt péče interdisciplinárního týmu je však na některých odděleních neefektivní, protože se stává, že jednotlivý pracovníci spolu nespolupracují. V našem výzkumu narážíme hlavně na absenci nutričního terapeuta. Též by sestry uvítaly více spolupráce od nižšího zdravotnického personálu. Dále sestry vnímají využití hodnotících škál jako určitou povinnost, v některých případech uvádí jejich nesprávné vyhodnocení. V neposlední řadě narážíme na neznalost a nedodržování standardů o ošetřování dekubitů. Závěr práce: Dosaženými výsledky bychom chtěli sdělit nutnost spolupráce veškerých pracovníků, kteří pečují o pacienta s dekubity. Poskytování komplexní péče je v této problematice nezbytné, poněvadž dekubity jsou způsobeny multifaktoriálně. Využití interdisciplinárních týmů v péči o pacienta s dekubity přináší možnost využití lidí s rozdílnou odborností, znalostmi a zkušenostmi. Společně pak efektivně směřují k brzkému uzdravení pacienta, zkrácení doby hospitalizace a ušetření finančních nákladů spojených s hospitalizací pacienta.
|
|
|
Prevence a ošetřovatelská péče dekubitů v Domově pro seniory Milevsko
HRYCHOVÁ, Šárka
Současný stav: Výskyt dekubitů patří mezi základní indikátory kvality léčebné a ošetřovatelské péče a je pečlivě monitorován. Nicméně vznikají i navzdory kvalitní a profesionální péči ošetřovatelského personálu, neboť existují faktory, které při vzniku dekubitu ovlivnit nedokážeme. Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo zmapovat preventivní a ošetřovatelskou péči o klienty v riziku dekubitů a s dekubity. Zjistit zda péče je kvalitní a popřípadě odhalit nedostatky a vyvodit řešení pro praxi. Metodika: Výzkumné šetření bylo prováděno kvantitativní metodou, technikou sekundární analýzy dat. Analytické studie ověřují, zda existuje vztah mezi sledovanými charakteristikami. Data byla získána z otevřené a uzavřené ošetřovatelské dokumentace Domova pro seniory Milevsko za rok 2010 a 2011. Získaná data byla následně zpracována popisnou statistikou pomocí programu Microsoft Excel a SPSS programu. Platnost hypotéz byla testována pomocí Chí kvadrát testu.Výzkumný soubor tvořila ošetřovatelská dokumentace klientů Domova pro seniory Milevsko. Toto zařízení má 36 lůžek a během roku 2010 a 2011 zde bylo ubytováno 85 klientů. V souladu s prvním výzkumným cílem "Zmapovat rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku dekubitů." byla vyhodnocena ošetřovatelská dokumentace u 85 klientů. V souladu s druhým výzkumným cílem "Zjistit, jaká jsou preventivní opatření snižující riziko vzniku dekubitů u rizikové skupiny klientů." byla vyhodnocena ošetřovatelská dokumentace u 54 klientů. V souladu se třetím výzkumným cílem "Zmapovat ošetřovatelské intervence u klientů s dekubity." byla vyhodnocena ošetřovatelská dokumentace u 10 klientů.Výsledky: Z výsledků výzkumu vyplývá, že u všech klientů Domova pro seniory Milevsko bylo při příjmu vyhodnoceno riziko vzniku dekubitů dle orientační hodnotící škály Nortonové.Výsledné šetření prokázalo vysoké procento 63,4 % klientů, kteří jsou ohroženi vznikem dekubitů. Po uplynutí jednoho měsíce, bylo provedeno kontrolní vyhodnocení rizika vzniku dekubitů dle orientační hodnotící škály Nortonové. Výsledky prokázaly výrazné snížení počtu klientů v ohrožení vznikem dekubitů anebo alespoň snížení rizika. Poslední část výzkumu byla zaměřena na sledování ošetřovatelských intervencí u skupiny klientů s dekubity a zjištění úspěšnosti léčby dekubitů. Výsledné šetření prokázalo, že léčba byla úspěšná ve většině případů a ke zhojení do čtyř měsíců došlo u 80 % klientů s dekubity.Závěr: Především důležitý poznatek pro ošetřující personál bylo zjištění, že poskytovaná ošetřovatelská péče v Domově pro seniory Milevsko je na dobré úrovni. Zároveň byly prokázány drobné nedostatky jako nedostatečné zajištění nutričních doplňků, vlhkého hojení ran, antidekubitních pomůcek v dosavadních standardních postupech. Možným řešením zjištěných nedostatků je zvýšit dostupnost a informovanost odborných lékařů pro zajištění potřebného množství nutriční výživy, vlhkého hojení ran, aby sami klienti, kteří nemají dostatečné finanční zdroje, nebyli odkázáni na zastaralé léčebné postupy a nejen léčba, ale i preventivní opatření tím nebyly narušovány. Dalším důležitým krokem je motivování a začleňování rodinných příslušníků do péče o své příbuzné. Výzkumné šetření bylo ve zkrácené formě nabídnuto recenzovanému časopisu pro zdravotnické obory Profese on-line k publikaci.
|
|
|
Zmapování ošetřovatelské péče o rizikové pacienty a pacienty s dekubity ve vybraných zařízeních v České republice a ve Spolkové republice Německo
LANGOVÁ, Petra
Současný stav: Dekubity jsou i v dnešní době 21. století, závažnou komplikací, která postihuje všechny věkové skupiny pacientů a snižuje jejich kvalitu života (Boughen, 2012). Cíle: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo zjistit, zda je poskytovaná ošetřovatelská péče o rizikové pacienty a pacienty s dekubity v České republice srovnatelná s péčí poskytovanou o podobné pacienty ve Spolkové republice Německo. Metodika: Pro zjištění potřebných údajů byla zvolena metoda dotazníkového šetření kvantitativního výzkumu. Výzkumný soubor: Ve výzkumném šetření byly osloveny všeobecné sestry interních, chirurgických a rehabilitačních oddělení třech českých a dvou německých nemocnic. Výsledky: Z výsledků šetření je zřejmé, že v České republice se nejčastěji využívá modifikovaná škála k hodnocení rizika vzniku dekubitů podle Nortonové, zatímco v Německu se nejčastěji využívá škála Bradenové. Respondenti se ale shodují v přesvědčení, že mnohem vhodnější a spolehlivější jsou pravidelné inspekce pokožky a aktivní vyhledávání příčinných faktorů. Výzkumným šetřením vyšlo najevo, že německé kolegyně vyhodnocují riziko vzniku dekubitů pomocí škál častěji, než je tomu v České republice. Statisticky významné rozdíly byly prokázány v četnosti provádění jednotlivých ošetřovatelských intervencí především v oblasti polohování podle Bobath konceptu, v oblasti nácviku soběstačnosti, v assessmentu pokožky a v oblasti edukace. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, že české sestry statisticky významně více používají antidekubitní pomůcky, které jsou nevhodné a v zahraničních guidelines se nedoporučují. Z výzkumného šetření je patrné, že české sestry používají kompenzační pomůcky při péči o pacienty s dekubity častěji než je tomu v německých zdravotnických zařízeních. Výsledky šetření ukázaly, že se výběr lokálního terapeutického materiálu na jednotlivých pracovištích podstatně liší. V České republice se využívají četněji spíše materiály se stříbrem a hydroaktivní suprabsorpční polštářky Tender Wet a v Německu zase transparentní polyuretanová krytí, sekundární absorpční krytí a polyuretanové pěny. Závěry a doporučení pro praxi: Po materiální stránce vybavenosti jsme stále s odstupem za vyspělými zeměmi, ale v kvalitě a odborné kvalifikaci ošetřujícího personálu je předčíme. Preventivní opatření v oblasti dekubitů jsou na srovnatelné úrovni. Lze navrhnout následující změny a doporučení: Vhodný výběr zařízení a pomůcek. Bezprostředně zahájit nácvik soběstačnosti v rámci rehabilitačního ošetřovatelství a využívat vhodné kompenzační pomůcky. Vytvoření individuálního pohybového plánu. Zapojení celého multidisciplinárního týmu do péče o pacienta. Správně edukovat pacienta. Klást důraz na přesné vedení ošetřovatelské dokumentace. Neupínat se pouze na vyhodnocování škál posuzujících riziko vzniku dekubitů ale smysluplně provádět pravidelné inspekce pokožky a aktivně vyhledávat příčinné faktory. V praxi provádět test blednoucí hyperemie. Nezaměňovat sezení v mechanickém vozíku s mobilizací. Doporučené postupy ověřovat pomocí auditu v prevenci a ošetřování dekubitů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů uložených na lůžku Clinitron
PINCOVÁ, Dana
Funkčním principem vzdušného lůžka je "fluidizace". Technologická operace, při níž je vrstva zrnité látky udržována ve vzduchu vzestupným proudem plynu. Na suchém plovoucím polštáři se pacient vznáší jako ve stavu beztíže. Na tlakově exponovaných místech není váhou těla zhoršováno prokrvení a současně rovnoměrný proud suchého vzduchu brání maceraci, umožňuje odlehčení a rozložení váhy těla, čímž se snižuje riziko vzniku dekubitů. Dále zajišťuje čisté prostředí, vysušuje popálené plochy a tím brání rozvoji gramnegativní infekce. Zabudovaný termostat udržuje nastavenou teplotu lůžka, kterou je možné měnit podle potřeb pacienta. Výhody vzdušného lůžka, především terapeutické jsou nesporné, ale lůžko má i své nevýhody. I přes tyto nevýhody je platným pomocníkem ošetřovatelského personálu, který si již provoz bez těchto lůžek nedovede představit.
|
host ::
RSS.