Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nest defence and predator recognition by Arctic tern \kur{(Sterna paradisaea)}
ŠPIČKA, Jan
V předkládané práci popisuji chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) vůči druhům predátorů, kteří se liší tím, jakou hrozbu pro ně a jejich hnízda představují. V blízkosti hnízd rybáků jsem prezentoval textilní atrapy racka mořského (Larus marinus), sokola stěhovavého (Falco peregrinus), krkavce velkého (Corvus corax) a kajky mořské (Somateria mollissima), dále kus dřeva jako neškodný podnět a sedícího člověka. Pokusy byly prováděny na poloostrově Varanger v Norsku. Chování rybáků bylo zaznamenáváno a analyzováno s cílem zjistit případné rozdíly související s druhem atrapy.
Rozpoznávání predátorů strakou obecnou (Pica pica)
ŠPIČKA, Jan
V této práci se zabývám schopností straky obecné (Pica pica) rozpoznávat druhy predátorů, lišících se v hrozbě, kterou představují. Testoval jsem reakci párů strak na vycpané atrapy jestřába lesního (Accipiter gentilis, juvenilní a dospělé samice), káně lesní (Buteo buteo), krkavce velkého (Corvus corax) a bažanta obecného (Phasianus colchicus) v Českých Buděovicích. Chování strak bylo nahráno a analyzováno se snahou odhalit rozdíly závislé na druhu atrapy.
Antipredační chování ťuhýka obecného: role klíčových znaků v rozpoznávání predátora
Součková, Tereza ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o rozpoznávání a kategorizaci různých druhů podnětů u ptáků a ve své praktické části se věnuje rozpoznávání predátorů u ťuhýka obecného (Lanius collurio). Mým cílem bylo prozkoumat, zda se ťuhýci obecní řídí při rozpoznávání predátorů klíčovými znaky nebo barvou podnětu. Svůj průzkum jsem provedla pomocí atrapových experimentů, kdy jsem sledovala antipredační reakce ťuhýků na různé typy atrap lišících se přítomností či nepřítomností znaků dravce či různým zbarvením. Z reakcí ťuhýků jsem usoudila, že při rozpoznávání predátora hraje zásadní roli informace o klíčových znacích, ale pouze tato informace není sama o sobě plně dostačující. Kromě typu atrapy ovlivňovalo antipredační chování ťuhýka obecného i pohlaví, samci byli při obraně hnízda aktivnější než samice.
Vliv predátora na ostražitost sýkor navštěvujících krmítko
Tichá, Irena ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V této práci jsem vyhodnocovala parametry ostražitosti dvou druhů sýkor ovlivněné přítomností predátora v zimním období. Při preferenčních krmítkových experimentech měly sýkory na výběr dvě krmítka, v jejichž blízkosti byla instalována atrapa predátora. Použila jsem atrapu krahujce, nekompletní a zakrytá torza krahujce a neškodného holuba. Je známo, že sýkory jsou schopny vyhodnotit nebezpečnost předložené atrapy, a dle posouzeného rizika se odváží k případné návštěvě jednoho z krmítek. Nasnadě tedy byla otázka, zda přítomné atrapy ovlivňují chování na krmítku a v případě že ano, jak ho ovlivňují. Zjistila jsem, že sýkory v přítomnosti nebezpečných atrap zvyšují svoji ostražitost. Sledované druhy se na krmítkách chovají rozdílně. Chování na krmítku ovlivňoval i celkový počet ptáků navštívivších krmítko a také atrapa umístěná na alternativním krmítku.
Reaction of Palearctic and Nearctic chickadees to sympatric and allopatric predators using feeder experiments: do regional differences in recognition of predators and determination of threat they are posing exist?
Lončík, Lukáš ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Schopnosť sýkoriek rozpoznať sympatrických a alopatrických dravcov a zhodnotiť stupeň ich nebezpečnosti bola testovaná pomocou krmítkových experimentov na divokých sýkorkách v Nearktickej a Palearktickej oblasti. Pokusy boli vykonané v Prahe v Českej republike počas zimy v roku 2013, na sýkorkách veľkých (Parus major) a sýkorkách belasých (Parus caeruleus). V nasledujúcom roku v meste Calgary v Kanade na sýkorkách čiapočkatých (Poecile atricapillus). Ako testovacie druhy boli vybrané tri druhy sokolov (sokol kobec (Falco columbarius) sokol myšiar (Falco tinnunculus) a sokol pestrý (Falco sparverius), kde dva druhy boli sympatrické a jeden alopatrický k pokusovaným sýkorkám. Testovaná bola aj reakcia na hniezdneho predátora straku obyčajnú/americkú (Pica pica/hudsonia). Pokusy prebiehali s pomocou krmítkových experimentov, kde k jednému z krmítok bola umiestnená atrapa buď sokola alebo straky a k druhému krmítku atrapa buď jastraba (najnebezpečnejší vtáčí predátor), alebo hrdličky (neškodný vták vo veľkosti testovaných dravcov). Na druhé krmítko boli predkladané sympatrické druhy: jastrab krahujec (Accipiter nisus), jastrab cooperov (Acipiter cooperii), hrdlička záhradná (Streptopelia decaocto) a hrdlička karolínska (Zenaida macroura). V Calgary sa nepodarilo preukázať žiadne rozdiely v reakciách...
Význam obličeje a velikosti těla v rozpoznávání predátorů netrénovanými ptáky
Fišer, Ondřej ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
Obličej hraje mimořádně významnou roli v lidské komunikaci. Umožňuje individuální rozpoznání člověka a přináší o něm i další informace, například sociální nebo emoční. Lidská psychologie ukázala, že rozpoznání obličejů využívá specifický kognitivní proces nazvaný holistické vnímání. V posledních desetiletích se ukazuje, že hraje významnou roli i v komunikaci zvířat. Role obličeje u ptáků však byla dosud studována jen okrajově. V první části své diplomové práce jsem testoval, zda změna uniformní konfigurace ptačího obličeje ovlivní schopnost ťuhýka obecného (Lanius collurio) rozpoznat potenciálního ptačího predátora. Vzhledem k nepříznivým podmínkám v obou hnízdních sezónách, kdy probíhaly experimenty, nelze z výsledků vyvozovat jednoznačnější závěry. Ty pouze naznačují, že ťuhýk změny konfigurace vnímá. Podstatnou vlastností všech predátorů je jejich velikost, která ovlivňuje mimo jiné i schopnost kořisti se jim bránit. Několik studií již nepřekvapivě zjistilo, že ptáci různě velké druhy predátorů rozlišují. V druhé části své diplomové práce jsem vyhodnotil experimenty, v nichž byly ťuhýkovi obecnému předloženy atrapy dvou druhů predátorů s modifikovanou velikostí (zmenšené vrány a zvětšené sojky). Ťuhýk na zvětšené sojky reagoval s nižší agresivitou, zatímco na zmenšené vrány agresivita vzrostla...
Research on cognitive abilities in untrained birds
NÁCAROVÁ, Jana
This study investigates the cues used for predator recognition by wild-living untrained birds great tits (Parus major). The experimental approach is used to test the reaction to the variously modified dummies of sparrowhawk (Accipiter nisus) and pigeon (Columba livia f. domestica) under laboratory conditions. The role of key features (yellow eye, hooked beak and talons), colour and size is tested. The results imply that the presence of raptor-specific features is mostly necessary but not sufficient to recognize predator in the presented dummies. Following research revealed that the part of the variability in response of great tits can be taken on the account of personality.
Reaction of Palearctic and Nearctic chickadees to sympatric and allopatric predators using feeder experiments: do regional differences in recognition of predators and determination of threat they are posing exist?
Lončík, Lukáš ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Schopnosť sýkoriek rozpoznať sympatrických a alopatrických dravcov a zhodnotiť stupeň ich nebezpečnosti bola testovaná pomocou krmítkových experimentov na divokých sýkorkách v Nearktickej a Palearktickej oblasti. Pokusy boli vykonané v Prahe v Českej republike počas zimy v roku 2013, na sýkorkách veľkých (Parus major) a sýkorkách belasých (Parus caeruleus). V nasledujúcom roku v meste Calgary v Kanade na sýkorkách čiapočkatých (Poecile atricapillus). Ako testovacie druhy boli vybrané tri druhy sokolov (sokol kobec (Falco columbarius) sokol myšiar (Falco tinnunculus) a sokol pestrý (Falco sparverius), kde dva druhy boli sympatrické a jeden alopatrický k pokusovaným sýkorkám. Testovaná bola aj reakcia na hniezdneho predátora straku obyčajnú/americkú (Pica pica/hudsonia). Pokusy prebiehali s pomocou krmítkových experimentov, kde k jednému z krmítok bola umiestnená atrapa buď sokola alebo straky a k druhému krmítku atrapa buď jastraba (najnebezpečnejší vtáčí predátor), alebo hrdličky (neškodný vták vo veľkosti testovaných dravcov). Na druhé krmítko boli predkladané sympatrické druhy: jastrab krahujec (Accipiter nisus), jastrab cooperov (Acipiter cooperii), hrdlička záhradná (Streptopelia decaocto) a hrdlička karolínska (Zenaida macroura). V Calgary sa nepodarilo preukázať žiadne rozdiely v reakciách...
Antipredační chování ťuhýka obecného: role klíčových znaků v rozpoznávání predátora
Součková, Tereza ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o rozpoznávání a kategorizaci různých druhů podnětů u ptáků a ve své praktické části se věnuje rozpoznávání predátorů u ťuhýka obecného (Lanius collurio). Mým cílem bylo prozkoumat, zda se ťuhýci obecní řídí při rozpoznávání predátorů klíčovými znaky nebo barvou podnětu. Svůj průzkum jsem provedla pomocí atrapových experimentů, kdy jsem sledovala antipredační reakce ťuhýků na různé typy atrap lišících se přítomností či nepřítomností znaků dravce či různým zbarvením. Z reakcí ťuhýků jsem usoudila, že při rozpoznávání predátora hraje zásadní roli informace o klíčových znacích, ale pouze tato informace není sama o sobě plně dostačující. Kromě typu atrapy ovlivňovalo antipredační chování ťuhýka obecného i pohlaví, samci byli při obraně hnízda aktivnější než samice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.