|
|
Změny společenstev hlístic během primární a sekundární sukcese
Benetková, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hendrychová, Markéta (oponent) ; Renčo, Marek (oponent)
Ztráta biodiverzity je jednou z největších hrozeb naší éry. Habitaty se všemi unikátními druhy na nimi navázanými mizí kvůli změnám v krajině a jiným lidským aktivitám, jmenovitě získávání zdrojů. Povrchová těžba a intenzivní zemědělství jsou příklady lidských aktivit, které výrazně ničí půdu a diverzitu půdní fauny. Obnova ekosystémů je tedy cestou jak snížit tyto ztráty a zachovat nebo dokonce navrátit unikátní habitaty. Navzdory tomu, že většina rekultivačních projektů se zaměřuje na rostliny, v poslední době se mezi vědci zvyšuje i zájem o obnovu půdních společenstev. Hlístice slouží jako velmi užitečný nástroj pro hodnocení kvality půdní potravní sítě. Jejich vlastnosti jako jsou různá velikost těla nebo různé potravní preference je předurčují k tomu, aby obsadily téměř každou ekologickou niku v rámci skupiny půdní fauny. To vše dohromady se skutečností, že jsou mezi prvními, kdo kolonizuje nová prostředí, nám dovoluje zaznamenat změny v půdní potravní síti během primární a sekundární sukcese. Obnova půdy a půdních procesů reprezentuje vážnou výzvu v mnoha rekultivačních projektech. Mnoho rekultivačních praktik již bylo použito pro urychlení půdního vývoje a přidružených interakcí s rostlinami a vývojem ekosystému. Často se k tomu používá přídavek půdy, opadu, sena či podobného materiálu. Tyto...
|
|
|
Přirození nepřátelé lýkožrouta smrkového (Ips typographus)
BÁRTA, Jiří
Kůrovci (Scolitynae) patří mezi nejvýznamnější škůdce lesních porostů, kde způsobují rozsáhlé škody zejména ve smrkových monokulturách. Jejich negativní vliv spočívá v napadení hostitelského stromu, jenž je jeho zdrojem potravy a zároveň mu poskytne prostor pro rozmnožování. Kůrovec je schopen mít při vhodných teplotních podmín-kách i několik generací do roka. Za jednoho z nejrozšířenějších je považován lýko-žrout smrkový (Ips typographus). Tento druh je schopen vyhledávat oslabené a abio-ticky poškozené stromy. Integrovaná ochrana lesa zahrnuje několik účinných metod proti kůrovci. Mezi nejvíce používané metody patří instalace lapačů, lapáků a otráve-ných trojnožek. Lýkožrouta smrkového reguluje v populaci mnoho přirozených nepřá-tel. Od parazitoidů jako Coeloides bostrichorum a Rhopalicus tutela a predátorů Thanasimus formicarius a Medetera spp., až po patogenní mikroorganismy, jako jsou entomopatogenní viry, bakterie, prvoci, mikrosporidie a především entomopatogenní houby náležející do řádu Hypocreales. Nejvýznamnějším druhem je houba Beauveria bassiana, která má největší potenciál v biologické ochraně smrkových porostů.
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti mšicím
BOŠKA, David
Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.
|
|
|
Jsou parmy obecné v době výtěru "jedovaté" pro ostatní vodní organismy?
ŠVEJDA, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou toxicity u ryb s důrazem na parmu obecnou Barbus barbus (Linnaeus, 1758), jejíž tkáně a především jikry způsobují člověku po požití otravu známou jako "parmová cholera". V této práci bylo zkoumáno její možné letální toxické působení na pokusné organismy, jimiž se pro účely experimentu stali blešivec ježatý Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), rak mramorovaný Procambarus virginalis Lyko, 2017 a hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814). Z důvodu nejasné distribuce případného toxinu v těle byly k experimentu použity různé typy tkání a raná vývojová stádia parem obecných. Dále bylo prostřednictvím behaviorálního testu monitorováno, zda může být toxická látka v těle parem obecných potenciálním konzumentem detekována a zohledněna při výběru potravy. Modelovým druhem tohoto testu se stal rak mramorovaný. Výsledky testů vylučují možnost letální otravy jako následek požití tkání či raných vývojových stádií parem obecných pro studované zástupce. Z výsledků této práce je zřejmé, že toxin přítomný u parmy obecné nepůsobí pozorovatelnými negativními účinky na žádného ze tří druhů pokusných organismů a tedy potenciálně žádného zástupce vodních bezobratlých, raků i ryb. Výsledky tak naznačují spontánní původ toxického působení cypridinu na lidský, popř. jiný savčí organismus. Zároveň však není možné vyloučit adaptaci přirozených predátorů a dekompozitorů k toxinu vlivem dlouhé koevoluce těchto druhů či jejich fylogenetických předků.
|
|
|
Spektrum škůdců a jejich antagonistů v okrasné a užitkové zahradě
Egriová, Sabina
Ve vegetačním období v roce 2016 byl v městě Petřvald u Karviné pozorován výskyt škodlivého a užitečného hmyzu v okrasné a užitkové zahradě v pravidelných dvoutýdenních intervalech. V zahradě byly vymezeny tři studijní plochy, podle pěstovaných rostlin: okrasné rostliny, zelenina a ovocný sad. Hmyz byl monitorován pomocí barevných misek a zemních pastí. Nejvhodnější metodou pro odchyt epigeického hmyzu jsou zemní pasti. Barevné misky jsou nejvýhodnější k sledování výskytu létajícího hmyzu. Byla sledována početnost a zastoupení jednotlivých trofických skupin hmyzu. Celkem bylo odchyceno 2 917 jedinců z 10 řádů hmyzu a 52 čeledí. Z trofického hlediska bylo zaznamenáno 720 fytofágů, 1 746 predátorů a parazitoidů a 290 saprofágů.
|
|
|
Distribuce zajíce polního na Znojemsku a faktory, které ovlivňují jeho početnost
Žák, Zdeněk
Tato práce je zaměřena na chov a lov zajíce polního ve dvou honitbách na Znojemsku. Cílem práce je zhodnotit distribuci, možnosti monitoringu a nejdůležitější faktory ovlivňující početnost zajíce polního a na základě získaných výsledků, navrhnout opatření vedoucí ke stabilitě populace v zemědělské krajině. Je zde uveden přehled počtu ulovených zajíců od roku 1924 do roku 2014 a souběžně i vývoj jeho hlavního predátora lišky obecné od roku 1971 do roku 2014. Obě honitby jsem zhodnotil z hlediska přírodních poměrů a uvedl složení lesních dřevin a normované stavy zvěře. Dále jsem provedl monitoring početnosti zajíce polního, choroby se zaměřením na leptospirózu, brucelózu a tularémii u ulovených zajíců během roku 2014 v obou honitbách. Tato práce je dále zaměřena na důležité faktory, omezující existenci zajíce polního v dnešních podmínkách, zejména vliv lidské činnosti v zemědělství, turistice, dopravě a myslivosti. Z výsledků práce vyplynulo, že největší podíl na úbytku zajíce má dnes zemědělská činnost, která důsledně vytváří nevhodné podmínky pro zajíce polního zejména pěstováním velkých lánů obilnin a intenzivní chemickou ochranou. S tím je také spojena celá řada chorob a vysoká mortalita v průběhu celého roku.
|
|
|
Škůdci hrachu při ekologickém a konvenčním pěstování
Matějková, Lucie
Výskyt škůdců hrachu byl zjišťován v roce 2013 na Vyškovsku na ekologicky a konvenčně pěstovaném hrachu setém (Pisum sativum). Sledování škůdců proběhlo pomocí feromonových lapáků, barevných lepových desek a vizuální kontrolou od května do července. Celkem bylo na ekologické ploše zjištěno 13 590, na konvenční 6608 zástupců hmyzu. Nejpočetnějším škůdcem byla kyjatka hrachová, 10 811 jedinců na ekologické ploše, 4335 na konvenční ploše. Její parazitace na ekologické ploše dosáhla 67,5 %. Další škůdci zjištění na ekologické a konvenční ploše byli mšice maková (70, 88), třásněnka hrachová (1403, 316), třásněnka vojtěšková (251, 0), kovolesklec gama (12, 12), bejlomorkovití (97, 191), květilkovití (0, 327). Dále byli na ekologické a konvenční ploše zjištěni ostatní fytofágové (350, 967), predátoři (159, 66), parazitoidi (21, 7), saprofágové (1, 17), opylovači (4, 2) a kruhošví s neznámým významem (441, 280).
|
|
|
Predátoři jako součást systému biologické ochrany
Gaja, Martin
V bakalářské práci jsem se zabýval zpracováním literárních zdrojů pojednávajících o potravní ekologii vybraných druhů predátorů vyskytujících se na území ČR a dále o významu těchto predátorů v biologické ochraně. Získal jsem podrobný přehled o složení potravy jednotlivých druhů a na základě tohoto rozhodl o užitečnosti či škodlivosti každého z nich. Výsledkem této práce je ucelený pohled na význam predátorů v dnešní krajině, člověkem více či méně ovlivněné.
|
host ::
RSS.