Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Management rašelinných luk a pramenišť pro podporu ohrožených druhů rostlin
BĚLOVSKÁ, Barbora
Tato bakalářská práce podává stručný přehled typů rašelinišť a pramenišť v ČR, jejich ohrožení, dále představuje možnosti obnovy narušených lokalit a vhodný management pro podporu ohrožených druhů rostlin. V druhé části se pak práce věnuje zejména managementu stanovišť s repatriovanou populací kriticky ohroženého rozchodníku huňatého (Sedum villosum). Součástí práce je také vyhodnocení úspěšnosti repatriace tohoto druhu v PP Jezdovické rašeliniště a návrh projektu týkající se následného managementu pro podporu populace Sedum villosum na této lokalitě.
Postavení ploštěnky Crenobia alpina v trofické síti prameniště
Reslová, Marie ; Simon, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá potravními nároky sladkovodní ploštěnky druhu Crenobia alpina a jeho postavením v trofické síti prameniště. Jejím cílem je zjistit schopnost druhu C. alpina ulovit různou potenciální kořist, posoudit její schopnost přežívání při poskytnutí různé potenciální potravy a popsat její výskyt a ekologické nároky v souvislosti s ostatními obyvateli prameniště. Dále tato práce přináší rešerši informací o systematice, anatomii a ekologii skupiny Tricladida i druhu C. alpina. Z provedených potravně-preferenčních experimentů vyplývá, že druh C. alpina je jednoznačně schopen ulovit živé žížalice (Lumbriculidae) a také larvy jepic (Ephemeroptera). Neprokázali jsme, že by C. alpina lovila živé blešivce (Gammarus sp.), ačkoliv mají velmi podobné ekologické nároky i výskyt v prameništích. Druh C. alpina významně preferuje poškozenou kořist bez ohledu na to, o jaké živočichy se jedná. Roční pokus sledující přežívání a vymírání ploštěnek C. alpina v laboratorních podmínkách přinesl zjištění, že tento druh je schopen přežívat a rozmnožovat se i pokud je mu poskytována pouze filtrovaná voda. Tento fakt spolu s pozorováním vysoké koncentrace ploštěnek ve vývěru prameniště, otevírá otázku, zda můžeme dále druh C. alpina považovat za jednoznačného predátora. Klíčová slova: Crenobia alpina, ploštěnky,...
Postavení ploštěnky Crenobia alpina v trofické síti prameniště
Reslová, Marie ; Simon, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá potravními nároky sladkovodní ploštěnky druhu Crenobia alpina a jeho postavením v trofické síti prameniště. Jejím cílem je zjistit schopnost druhu C. alpina ulovit různou potenciální kořist, posoudit její schopnost přežívání při poskytnutí různé potenciální potravy a popsat její výskyt a ekologické nároky v souvislosti s ostatními obyvateli prameniště. Dále tato práce přináší rešerši informací o systematice, anatomii a ekologii skupiny Tricladida i druhu C. alpina. Z provedených potravně-preferenčních experimentů vyplývá, že druh C. alpina je jednoznačně schopen ulovit živé žížalice (Lumbriculidae) a také larvy jepic (Ephemeroptera). Neprokázali jsme, že by C. alpina lovila živé blešivce (Gammarus sp.), ačkoliv mají velmi podobné ekologické nároky i výskyt v prameništích. Druh C. alpina významně preferuje poškozenou kořist bez ohledu na to, o jaké živočichy se jedná. Roční pokus sledující přežívání a vymírání ploštěnek C. alpina v laboratorních podmínkách přinesl zjištění, že tento druh je schopen přežívat a rozmnožovat se i pokud je mu poskytována pouze filtrovaná voda. Tento fakt spolu s pozorováním vysoké koncentrace ploštěnek ve vývěru prameniště, otevírá otázku, zda můžeme dále druh C. alpina považovat za jednoznačného predátora. Klíčová slova: Crenobia alpina, ploštěnky,...
Floristický průzkum pramenišť východní části Krkonoš (Labe)
Hronovská, Markéta ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá floristickým průzkumem pramenišť, která se nachází ve východní části Krkonoš a zároveň v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem této práce je tedy inventarizace cévnatých rostlin a mechorostů, které se na vybraných prameništích vyskytují. Dalším cílem je na základě přesné lokalizace pramenišť pomocí GPS přístroje vyhotovit různé mapy, které slouží k doplnění literární rešerše. Během konce léta a podzimu 2015 byl zhotoven subjektivní metodou soupis druhů bylinného a mechového patra, které zachycují aktuální pokryv vegetace na stanovišti. Pro zachycení abundance druhů na vybraných lokalitách byla vhodně zvolena stupnice pokryvnosti. Charakteristika zájmového území byla zpracována formou literární rešerše. Na vybraných prameništích bylo ve 2. polovině vegetačního období 2015 determinováno celkem 59 druhů cévnatých rostlin a 9 druhů mechorostů. Z celkového počtu nalezených druhů cévnatých rostlin jich je 8 zařazených mezi ohrožené. Nejvyšší diverzitu vykazovalo prameniště Modrého a Rennerova potoku a největší množství cévnatých druhů rostlin se našlo v pramenné oblasti Úpy (tzv. mokvavé skále). Nejméně druhů se naopak nacházelo na prameništi Suchého a Javořího potoka. K porovnání lokalit z hlediska přírodních podmínek bylo využito mnohorozměrné RDA analýzy pomocí počítačového programu CANOCO 5 a programu PAST 3. 11. Po prostudování literatury týkající se péče a ochrany nelesních biotopů v chráněných území byl pro každou lokalitu navrhnut konkrétní management. Zjištěné informace by měly být hodnotné pro případné budoucí podrobnější inventarizace těchto nebo podobných míst
Vegetace lučních pramenišť západočeské zřídelní oblasti
LABURDOVÁ, Jitka
This thesis is about vegetation and water chemistry of thirty spring fens in West Bohemia. The aim of this work is to find out if there are any relationships between vegetation and water chemistry in the studied area. To investigate it, at each locality one fytosociological relevé of size 4 x 4 m was made and in autumn was taken one water sample.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.