Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Implementace Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) v České republice
ĎURIŠOVÁ, Markéta
Diplomová práce na téma "Implementace Mezinárodních zdravotnických předpisů 2005 v České republice", je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena zejména na kapacity požadované MZP 2005 a opatření navrhovaná v České republice. Popisuje historii Mezinárodních zdravotnických předpisů a implementaci MZP 2005 v České republice. Zabývá se také vysoce nakažlivými nemocemi a bioterorismem. Data pro zpracování výzkumu byla sbírána v v okrese Český Krumlov. Výzkum byl realizován kvalitativní metodou. Výzkumný vzorek tvořili praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost. Zkoumaný soubor tvořilo 8 respondentů. Cílem práce bylo zjistit, zda praktičtí lékaři vědí, jak postupovat v případě výskytu pacienta s vysoce nakažlivou nemocí v jejich ordinaci.Práce by mohla sloužit jako zdroj informací, zda jsou v České republice naplňovány požadavky Světové zdravotnické organizace formulované v Mezinárodních zdravotnických předpisech.
Systém pro správu pacientů čekajících na ošetření u praktického lékaře
Horský, Martin ; Provazník, Ivo (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou evidence příchozích pacientů k praktickému lékaři. V teoretické části jsou shrnuta aktuální technická řešení, která se v praxi používají k evidenci čekajících klientů na poskytnutí různorodých služeb. Druhá kapitola je věnována popsání identifikátorů vyskytujících se v populaci. Výsledkem je návrh vlastního řešení založený na čtení údajů z karet zdravotního pojištění.
Kompetence sester a možnosti jejich zvyšování u praktických lékařů (v primární péči)
HLÁVKOVÁ, Blanka
Diplomová práce se zabývá problematikou zvyšování kompetencí sester u praktických lékařů v primární péči. Teoretická část shrnuje informace o primární a komunitní péči, definuje kompetence a odborné činnosti všeobecných sester a lékařů, zabývá se rolemi sester v primární péči a vztahy všeobecné sestry a lékaře. Cílem diplomové práce bylo zmapovat názory sester na možné zvyšování jejich profesních pravomocí. Zjistit, zda jsou sestry připraveny převzít některé kompetence. Dále bylo zjišťováno, jaký názor zastávají lékaři na možné předávání některých kompetencí sestrám. Zmapování spokojenosti sester s narůstající samostatností a odpovědností v souvislosti se zvyšujícími se nároky na výkon jejich profese. Vyhodnocení výsledků kvalitativního šetření bylo provedeno shrnutím do tematických oblastí a podoblastí, v textu je použito doslovného citování respondentů (psáno pomocí kurzívy). Výzkumný soubor se skládal z 15 respondentů a byl proveden záměrným výběrem. Soubor se skládal z 6 lékařů (praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, praktický zubní lékař). Soubor všeobecných sester byl tvořen 9 sestrami pracujících u praktických lékařů. Ve vzorku se nacházely všeobecné sestry s různou dobou praxe a s různým stupněm vzdělání - středoškolsky vzdělané sestry, s vyšším odborným vzděláním a jedna sestra vysokoškolsky vzdělaná. Z výzkumného šetření jednoznačně vyplynulo, že sestry nechtějí přebírat žádné činnosti z pravomocí lékařů, velká část respondentek je velmi pracovně vytížená a další kompetence by byly nad rámec únosnosti. Lékaři by sestrám nepředali mnoho odborných výkonů, zato by jim chtěli předat většinu administrativy ? př. psaní posudků k autonehodám, psaní lázní, psaní nejrůznějších žádanek. Sestry se navýšení kompetencí neobávají, ale shodují se, že jim kompetence převážně přinesou větší zodpovědnost a administrativní zátěž. Sestry si myslí, že jsou jasně dány hranice mezi kompetencemi sester a lékařů. Jasné hranice převážně uvádějí v diagnostických a terapeutických výkonech, dále v ošetřovatelské činnosti, v předepisování léků, podávání i.v. injekcí, sdělení diagnózy. Všeobecné sestry jsou nad rámec svých kompetencí pověřovány úkony převážně administrativního charakteru, psaní žádanek, neschopenek, dále pak bez odborného dohledu aplikují intravenózní léky, psaní různých doporučení, sledování warfarinizace pacienta.
Zkušenosti sester primární péče s hojením ran
ČEJKOVÁ, Jana
V práci {\clqq}Zkušenosti sester primární péče s hojením ran``, dochází k prolínání dvou oblastí, oblasti primární péče a problematiky hojení ran. Proces hojení ran je po několik desetiletí v popředí výzkumu některých zdravotnických oborů. Díky tomuto poměrně vysokému zájmu bylo uskutečněno mnoho přínosných studií, objevů a výzkumů. Jedná se o problematiku velmi širokou, která se zdaleka netýká jen postižené lokality, ale celého organismu, stavu jeho imunitního systému, metabolismu, prokrvení, stavu výživy a mnoha dalších aspektů souvisejících s touto problematikou. Na základě zájmu o tkáňové defekty je umožněno pacientům s ranami podstoupit kvalitní a komfortnější léčbu. I přes snahu některých odborníků zavádět nové metody ošetřování ran do praxe, se stále ještě většina klientů setkává s {\clqq}klasickým`` způsobem terapie. Některé složky primární péče jsou u nás rozšířeny velmi dlouhou dobu, jiné u nás fungovaly dříve a po odmlce jsou obnovovány. Na všechny, kteří jsou poskytovateli této péče, je vyvíjen kapacitní, finanční i legislativní tlak, který znemožňuje poskytovat tuto péči v plném rozsahu. Cílem práce bylo zjistit {\clqq}Zkušenosti sester primární péče s různými materiály pro ošetřování a hojení ran``. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza, že {\clqq}Sestry primární péče mají nedostatečné zkušenosti s moderními metodami hojení ran``. Dalším stanoveným cílem bylo {\clqq}Zjistit zájem sester primární péče o nové zkušenosti v oblasti hojení ran novými metodami.`` Cíl byl podložen hypotézou, že {\clqq}Sestry primární péče mají zájem o nové zkušenosti v oblasti hojení a ošetřování ran.`` Informace potřebné pro realizaci výzkumu byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření u sester v ordinacích praktickým lékařů v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Ke zpracování dat byl použit výzkumný soubor 50 sester. Hypotéza, že sestry primární péče mají nedostatečné zkušenosti s moderními metodami hojení ran, byla potvrzena na základě odpovědí na určené otázky v dotazníku. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Bakalářská práce by mohla posloužit sestrám primární péče jako přehled aktuální situace a měla by vézt zpětnou vazbou ke zkvalitnění péče o klienty.
Práva a povinnosti praktického lékaře v systému poskytování zdravotní péče
Zeinerová, Hana ; Navarová, Lenka (vedoucí práce) ; Navarová, Lenka (oponent)
Cílem práce je vymezení základních povinností praktických lékařů při poskytování zdravotní péče a jednotlivých úkonů s tím souvisejících s vymezením návrhů de lege ferenda ochrany práv praktického lékaře a ochrany pacientů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.