Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Francouzský překlad nového občanského zákoníku. Translatologická analýza vybraných částí
Glabová, Miroslava ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Šteffl, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá translatologickou analýzou českého občanského zákoníku a jeho francouzského překladu, který vznikl v rámci projektu Ministerstva spravedlnosti v letech 20132015. Teoretická část práce nastiňuje problematiku právního překladu, zabývá se obecně charakteristikou právního jazyka a právních textů, srovnáním vývoje českého a francouzského práva a popisem procesu právního překladu s důrazem na vztah ekvivalence mezi pojmy ve výchozím a cílovém právním jazyce. Empirická část práce pracuje s ustanoveními § 1209 nového občanského zákoníku a jejich francouzskými překlady. Hlavní metodou práce je translatologická analýza, která je provedena na několika rovinách, a to na pozadí analýzy lingvistickoprávní. Stěžejní částí práce je analýza na lexikální úrovni, při které jsou analyzovány české právní instituty a jejich francouzské překlady, a to metodou tzv. pojmové analýzy, která srovnává podstatné a vedlejší pojmové znaky českých a francouzských (případně švýcarských) právních institutů. Cílem analýzy je zjistit, jaká metoda překladu byla zvolena a zda je zvolená metoda v souladu se zadáním překladu. Součástí práce je také návrh dvojjazyčného glosáře, který vychází z analyzované problematiky.
Skutečný obsah právních úkonů v daňovém právu
Lívová, Jana ; Pelák, Jiří (vedoucí práce) ; Lišková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá skutečným obsahem právních úkonů a jeho hodnocením, zjišťováním a prokazováním správcem daně. Cílem práce je zjistit, jaké právní instituty používá správce daně při svých kontrolách, zda využívá institut skutečného obsahu právních úkonů a zda ho využívá dle analýzy české judikatury správně. V první části vymezuje právní úkon a jeho náležitosti a projev, ve druhé pak výklad právního jednání. Ve třetí části podrobně rozebírá formy minimalizace daňové povinnosti, největší důraz je kladen na vyhýbání se dani a daňový únik. V poslední čtvrté části je analyzována nejvýznamnější judikatura Nejvyššího správního soudu zaměřená na spory daňových subjektů a správce daně, kdy správce daně argumentoval některým z institutů simulovaného právního úkonu, dissimulovaného právního úkonu, obcházením zákona, zneužitím práva či vyhýbáním se daňové povinnosti jiným způsobem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.