|
|
Dodržování práv dětských pacientů na dětských odděleních
POJEROVÁ, Natálie
Současný stav: V dnešní době se snažíme dětským pacientům při hospitalizaci co nejvíce přizpůsobit denní režim i prostory co nejvíce jejich potřebám (herny, přiměřený kontakt s ostatními dětmi, zkušený a vyškolený zdravotnický personál atd.). Tyto zásady byly přesně formulovány a schváleny na 1. evropské konferenci o hospitalizovaných dětech v květnu 1988 jako Charta práv hospitalizovaných dětí. Úkolem zdravotnického personálu je respektování práv dětských pacientů. Přičemž rodiče a jejich děti by měli být zahrnuti do rozhodování o léčbě a ošetřovatelské péči. Cíle práce: 1) Zmapovat dodržování práv dětských pacientů v nemocnici z pohledu ošetřovatelského personálu. 2) Zmapovat zkušenosti dětských pacientů s dodržováním jejich práv při hospitalizaci. Metodika: V rámci výzkumu bylo použito kvantitativní výzkumné šetření pomocí nestandardizovaného dotazníku a u kvalitativní výzkumné metody byly použity polostrukturované hloubkové rozhovory. Dotazník byl určen pro dětské sestry a obsahoval 27 otázek. Rozhovory byly provedeny s dětmi ve věku od 10 do 15 let. Výzkumný soubor: Byl tvořen 74 dětskými sestrami a 6 dětmi (10 až 15 let) se zkušeností s hospitalizací. Výsledky práce: Na základě získaných výsledků z dotazníků je možné konstatovat, že vzdělání dětských sester neovlivňuje dodržování práv hospitalizovaných dětí. Z dotazovaných 44,6 % dětských sester uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské a 55,4 % má vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání. Všechny celky Charty práv hospitalizovaných dětí dodržuje 94,6 % dětských sester a 5,4 % spíše nedodržuje. Hypotéza: Existují rozdíly v dodržování práv u dětských pacientů v souvislosti se vzděláním ošetřovatelského personálu, se nepotvrdila. Použili jsme Fisherův přesný test s hladinou významnosti p = < 0.05. Rozhovory s dětmi ukázaly, že jejich práva byla během hospitalizace dodržována. Doporučení pro praxi: Výsledky práce budou publikovány v časopise Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Potřeba je projevem nedostatku, chyběním něčeho či porušením vnitřní rovnováhy a ovlivňuje jedince k chování, které má rovnováhu znovu vytvořit. Potřeba jistoty a bezpečí je dominantní potřebou zejména u malých dětí. Je to potřeba vyhýbat se ohrožení a nebezpečí a projevuje se obecnou lidskou tendencí eliminovat úzkost. Lze ji uspokojit prostřednictvím spolehlivého a jistého mezilidského vztahu. Pocit jistoty a bezpečí umožňuje člověku získání důvěry, životních hodnot, spolehlivosti, nezávislosti, orientaci v lidském společenství i v materiálním světě. Hospitalizace dítěte znamená výrazný zásah do života jedince. Dítě je v nemocnici separováno od rodiny, od svého domácího prostředí, omezováno v pohybu, upoutáno na lůžko a obklopeno cizími lidmi v cizím prostředí s odlišným denním režimem. U dětí hovoříme o hospitalizmu, pokud jsou podmínky v nemocnici nebo ústavu, kde je dítě dlouhodobě umístěno, tak nepříznivé, že je dítě poškozováno ve svém vývoji. Z léčebného hlediska má umístění dítěte v nemocnici i kladné stránky, jako je stálý lékařský dohled a odborná péče. Jako cíl práce jsem si zvolila zjistit, zda jsou uspokojovány potřeby u často hospitalizovaného dítěte. Stanovila jsem dvě hypotézy. Potřeba bezpečí a jistoty není uspokojována u často hospitalizovaného dítěte (H1), spolupráce sestry s rodinnými příslušníky v době hospitalizace dítěte je minimální (H2). Stanovené hypotézy se nepotvrdily. Ke zpracování praktické části své bakalářské práce na téma: {\clqq} Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty.`` jsem použila kvantitativní výzkum. Jako techniku sběru dat jsem použila řízený rozhovor, pozorování a dotazník, kde jsou výzkumným souborem pacienti dětského oddělení českobudějovické a písecké nemocnice a jejich rodinní příslušníci. Výsledky ukazují, že při hospitalizaci dítěte u něj vzniká nízká míra obavy z nemocnice, jejího prostředí a zdravotnického personálu, naopak však velkému procentu dětí je v nemocnici smutno, jak po rodině, tak po kamarádech, domácím mazlíčkovi i po jejich hračkách. Při hospitalizaci dítěte je více jak polovina rodičů ubytována se svým dítětem a průměrná délka hospitalizace dítěte je ve třech pětinách 1 týden, v jedné čtvrtině případů 2-4 týdny, v jedné desetině případů 5 a více týdnů, a pouze velice nízké procento dotazovaných na otázku délky hospitalizace dítěte neodpovědělo. Informaci dítěti o nemoci, se kterou je hospitalizováno, mu poskytuje v nadpoloviční většině případů ošetřující lékař a v jedné pětině rodiče dítěte a necelá jedna desetina dotazovaných na zadanou otázku neodpověděla. Chtěla bych, aby tato práce posloužila jako učební text a byla poučným materiálem, jak pro zdravotnický personál, tak i pro rodiče hospitalizovaných dětí.
|
host ::
RSS.