Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studie transportu látek, protipovodňových opatření a osnovy povodňového plánu na vybraném úseku toku Dyje
Berka, Ondřej ; Zachoval, Zbyněk (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Studie transportu látek, protipovodňových opatření a osnovy povodňového plánu na vybraném úseku toku Dyje" je rozdělena do čtyř tematických částí. V první popisuji zvolené území řeky Dyje od Nových Mlýnů po Břeclav se zaměřením na geografické, geologické a hydrologické podmínky, hydrotechnické stavby a úpravy toků, biotu a  chráněná území, demografii a Lednicko-valtický areál. Ve druhé části určuji pomocí granulometrické analýzy vzorků splavenin původ sedimentů, které se ve velké míře usazují zejména pod jezem Břeclav a omezují tak průtočnou kapacitu koryta. Ve třetí části popisuji vybrané území z hlediska ochrany před povodněmi, popisuji historické povodně a pomocí programu HEC-RAS posuzuji kapacitu vybraných problémových profilů. V poslední části se věnuji protipovodňové ochraně Lednice a části Lednicko-valtického areálu, popisuji problémy tohoto území v kontextu protipovodňové ochrany a navrhuji osnovu Povodňového plánu obce Lednice.
Protipovodňová ochrana obce Želešice na tocích Bobrava a Hajanský potok
Marek, Vít ; Vrba, Jan (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce je studií protipovodňové ochrany obce Želešice, okres Brno-venkov. V teoretické části se zabývá příčinami vzniku povodní, jejich rozdělením a variantní ochranou ohroženého území. Vlastní práce obsahuje výpočet množství splavenin na tocích Bobrava a Hajanský potok, analýzu kvantitativního vyjádření rizika, doplnění povodňového plánu obce, seznam navržených protipovodňových opatření doplněný o vlastní technický návrh. Posledním bodem je posouzení, zda obci hrozí zpětné vzdutí řekou Svratkou, do které Bobrava ústí.
Protipovodňová ochrana města Chrudim
Kostelecký, Jiří ; Půža, Pavel (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na protipovodňovou ochranu města Chrudim. V úvodu se práce věnuje zdokumentování současného stavu toku Chrudimky a protipovodňovým opatřením na toku. Následující část se zabývá záznamy o povodních v zájmové lokalitě z historie až po současnost. V práci je vysvětleno, jak se zachovat v roli občana při povodňové situaci a jaká signální znamení nás o této situaci informují. Poslední část je věnována splaveninám na řece Chrudimce, jejich dopadu na zanášení koryta toku a vlivu na tok Labe.
Splaveninová studie vybraného toku
Zouhar, Radim ; Maleňák,, Jaroslav (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na stanovení sedimentujícího množství v řece Svitavě a Křtinském potoku, který ústí do řeky Svitavy ve městě Adamov. Částice sedimentují při dně koryta, jestliže je výsledná síla způsobená proudem vody v toku působící na zrno menší, než síla gravitační. Částice se do toku mohou dostat splachem z okolního terénu nebo vymíláním materiálu koryta, což je častější případ. Proto je dalším bodem této práce navržení vhodného stabilizačního opatření a protipovodňová ochrana vybraných objektů. Vlivem zanášení koryt se zmenšuje jejich kapacita. Byly zpracovány zrnitostní charakteristiky splavenin a s jejich pomocí vypočteno množství splavenin, které bylo kriticky zhodnoceno.
Rozsah a dopad povodní v povodí říčky Polečnice
MAXA, Václav
Zpracování bakalářské práce zahrnuje sběr informací o dané problematice, zejména se teoretická část zaměřuje na studování legislativy a využívání internetových zdrojů. Cílem autora v teoretické části, je vysvětlit důležité pojmy z oblasti povodně a s tím i témat souvisejících. Jednotlivé kapitoly se zaměřují například na tok říčky Polečnice, typy povodní u nás, stupně povodňových aktivit, legislativu v oblasti povodní, ale i přípravy na povodeň a varování obyvatelstva. Praktická část obsahuje popis okresu Český Krumlov a záplavové území říčky Polečnice, pak jsou rozepsány 2 největší novodobé povodně u nás a to jsou ničivé povodně z roku 2002 a roku 2013. Dále úprava koryta říčky Polečnice, která posloužila k vytvoření potřebných protipovodňových opatření na říčce Polečnici. A v poslední řadě dotazníkové šetření. V rámci dotazníkového šetření bylo vyhodnoceno 100 listů s 12 otázkami. Otázky se zaměřovaly na všeobecný přehled občanů Českého Krumlova o problematice povodní a jejich povědomí o situacích způsobených povodněmi, jako je například ochrana zdraví, životů a majetku, s tím spojená varování obyvatelstva a jejich evakuace. A zda si jsou vědomi hrozby nebezpečí z říčky Polečnice, která se na první pohled vůbec nemusí zdát nebezpečnou. Vyhodnocené údaje značí, že obyvatelé Českého Krumlova spíše podceňují riziko povodní ve městě Český Krumlov. Někteří obyvatelé vůbec neví, že se na říčce Polečnici v nedávné minulosti provedla částečná protipovodňová opatření. Jediné pozitivum vidím, že v dnešní době díky technologiím, které máme, tak občané mají možnost dostat se rychle k informacím o dané situaci a tím pádem být lépe a rychleji připraveni na případnou mimořádnou událost.
Činnost integrovaného záchranného systému při povodních v obci s rozšířenou působností Vodňany
DUŠKOVÁ, Denisa
Hlavním tématem bakalářské práce jsou povodně v roce 2002 a 2013 na celém zasaženém území České republiky a také v obci s rozšířenou působností Vodňany. Zhodnocena byla především činnost příslušných orgánu a obyvatelstva se zaměřením na rozsah evakuace a postup základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému. Teoretická část začíná vymezením pro toto téma důležitou legislativou, která je zde základním pilířem. Dále se v této části nachází popis integrovaného záchranného systému, povodňových orgánů a jednotlivých opatření před vznikem a během povodně. Nechybí zde ani jednoduché vysvětlení pojmu "evakuace" a mezi poslední kapitoly teoretické části patří povodně v roce 2002, 2013 a povodňové situace v Evropě v roce 2021, jelikož v každém státě se intenzita povodní, jejich následky, průběh, ale také postup záchranných složek a přístup obyvatelstva liší více, či méně. Scénář není vždy stejný a je důležité vědět, jak si ostatní státy s živelní pohromou takového rozsahu poradí. Praktická část byla zaměřena na podrobně rozpracovaný popis obsahu Digitálního povodňového plánu města Vodňany, rozepsání a posouzení činností zainteresovaných orgánů a integrovaného záchranného systému při povodních v roce 2002 a 2013 ve Vodňanech a zjištění znalostí a připravenosti obyvatelstva Vodňan na téma povodně ve formě dotazníkového šetření. Výsledky tohoto šetření byly rozpracovány do grafů. Na základě získaných poznatků lze konstatovat, že existují patrné nedostatky ve znalosti občanů Vodňan na téma povodně.
Protipovodňová opatření a povodňové plány na vybraném povodí řeky Lužnice
KUKAČKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a výzkumné. V teoretické části je popsáno obecně téma povodní, ochrany obyvatelstva před povodněmi, protipovodňových opatření, povodňových plánů a právních předpisů, které jsou s povodněmi spojeny. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena konkrétně na řeku Lužnici a na dotčené obce, ve kterých probíhal kvalitativní výzkum. Jedná se o obce Vlkov, Veselí nad Lužnicí, Dráchov a Soběslav. Aby došlo k naplnění cíle této diplomové práce, bylo nezbytné shromáždit nejenom povodňové plány dotčených obcí, ale i jiné neveřejné dokumenty a ty důsledně analyzovat a komparovat mezi sebou. Na základě této analýzy a komparace byly uceleny informace týkající se protipovodňových opatření v obcích, kde probíhalo následně vlastní šetření. Všechny tyto ucelené informace jsou poznamenány v kapitole Výsledky. Během vlastního kvalitativního výzkumu došlo ke zjištění několika chyb a nedostatků v povodňových plánech obcí na povodí řeky Lužnice. Tyto nedostatky spočívají především v nenávaznosti povodňových plánů a absencí ohrožených objektů, které by v povodňových plánech měly být zaznamenány. Tyto objekty představují pro obce antropogenní rizika. Další nedostatky byly shledány v aktualizacích povodňových plánů. Tyto aktualizace by měly být prováděny pravidelně, což se ale v praxi neděje. Např. povodňový plán obce Vlkov je starý 22 let a byl aktualizován pouze jedenkrát. Při zkoumání oficiálních internetových stránek obcí byly zjištěny další nedostatky a to v informovanosti obyvatelstva. Vlastní šetření a analýza povodňových plánů přinesly odpověď na výzkumnou otázku. Jednotlivé povodňové plány a protipovodňová opatření na sebe nenavazují.
Zhodnocení rozsahu evakuace obyvatelstva v případě rozsáhlých povodní
TKADLEC, Zdeněk
Tématem mé bakalářské práce je zhodnocení rozsahu evakuace při rozsáhlých povodních. Při práci byl použit kvalitativní výzkum. V teoretické části jsem se zabýval důležitými pojmy, které souvisí s touto problematikou. Podrobněji je zde popsán Integrovaný záchranný systém. Dále se v teoretické části věnuji mimořádným událostem, zejména povodním a jejich preventivním opatřením. V neposlední řadě jsem se z teoretického hlediska zaměřil na ochranu obyvatelstva, konkrétně evakuaci obyvatelstva. Výsledky práce tvoří především kvalitativní výzkum a analýza rozsahu evakuace při rozsáhlých povodních v roce 2002 ve městě Blatná. Výsledky šetření byly interpretovány a zpracovány do přehledných tabulek a grafů. Diskuzní část zhodnocuje obsah celé výzkumné části s konkrétními údaji a daty, které byly při tvorbě práce zjištěny. Cílem bakalářské práce bylo zpracovat teoretické základy pro povodňové plány a následně posoudit rozsah evakuace a posoudit zátopovou oblast při povodni v roce 2002 ve městě Blatná, okres Strakonice
Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice
CHLISTOVSKÝ, Miroslav
Diplomová práce na téma "Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice" je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část je obecný celek, který v podkapitolách odkazuje na příslušnou legislativu k povodňové problematice, vysvětluje povodeň jako pojem a vše s ní spojené, zejména seznamuje čtenáře s povodňovou charakteristikou území ČR, s charakteristikou povodí řeky Lužnice a popisuje vybrané obce při jejím toku, které jsou podrobeny výzkumu. Objasňuje rozdíl mezi přirozenou a zvláštní povodní, popisuje historické a novodobé povodně a jejich škody a zabývá se ochranou před těmito živly, charakterizuje činnost příslušných povodňových orgánů. V rámci ochrany obyvatelstva definuje souhrn opatření, která napomáhají k zabezpečení ochrany života a zdraví lidí, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech, kterými jsou varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a jiná opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku. Cílem práce je vyhodnotit efektivitu protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. Abychom mohli cíle dosáhnout, bylo nutné provést několik na sebe navazujících kroků. Na základě posouzených výsledků mohlo být odpovězeno na výzkumnou otázku, zda vybudovaná protipovodňová opatření jsou efektivní ve vztahu k ochráněným hodnotám života, zdraví, majetku a životního prostředí. Pro naplnění cílů práce a ověření výzkumné otázky bylo nutné se seznámit s příslušnou legislativou k danému tématu, dále pak s realizovanými povodňovými opatřeními, povodňovými plány obcí vč. provedení analýzy jejich věcných a organizačních částí. Následně provést kvalitativní zpracování dotazníkového šetření, jehož respondenty byli statutární představitelé obcí, kteří mají na starost protipovodňovou ochranu, příp. jimi pověřené jiné osoby (př. pracovníci krizového řízení, referenti odboru životního prostředí, stavebního úřadu apod.). Zjištěné skutečnosti posloužily k popisu, vyhodnocení, komparaci a analýzy protipovodňových opatření ve vztahu k počtu ochráněných obyvatel v rámci povodí řeky Lužnice, čímž byly získány konkrétní výsledky, které jsou diskutovány v komentáři této práce. Předložená diplomová práce ve své výzkumné části posuzuje efektivitu protipovodňových opatření v rámci ochrany obyvatel v Jihočeských obcích Bechyně, Tábor, Planá nad Lužnicí, Soběslav, Dráchov, Veselí nad Lužnicí, při toku řeky Lužnice, která se dotýká intravilánu při říčních kilometrech od 10,6 do 77,3 ř. km. Inspirací pro zpracování této diplomové práce byly důsledky katastrofální povodně v roce 2002 a povodní v roce 2006 a 2013, které tyto oblasti zasáhly a způsobily ohromné škody i ztráty na životech. Dále pak osobní zájem autora, jakožto obyvatele města Veselí nad Lužnicí a pracovníka krizového řízení téhož města. Výzkumná otázka a metodický postup výzkumu byl navržen tak, aby mohly být naplněny cíle diplomové práce, tedy vyhodnocení efektivity protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. V práci byl zhodnocen stávající stav protipovodňové ochrany, byl proveden popis, komparace a její analýza, byla navržena některá další možná opatření, která by dle mého názoru vedla ke zlepšení povodňové ochrany a omezila povodňové škody v řešeném území. Byla posouzena efektivita stávajících realizovaných protipovodňových opatření z hlediska ekonomické stránky. Pro dosažení relevantních výsledků bylo potřeba se seznámit s hydrologií řeky Lužnice, koncepcí protipovodňové ochrany Jihočeského kraje, povodňovými plány obcí, zejména bylo nutné věci konzultovat s představiteli obcí a příslušnými pracovníky krizového řízení, pracovníky životního prostředí a jinými odborníky. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že stávající protipovodňová ochrana u všech obcí je zhotovena pro ochranu obyvatel, majetku a životního prostředí do průtoku toku Q 100...
Studie návrhu povodňového plánu vybraného území - Městská část Brno-sever
Oliva, Tomáš
Povodňový plán patří k základním dokumentům povodňové ochrany. Tato diplomová práce se zabývá protipovodňovou ochranou a návrhem protipovodňového plánu, který v praxi pomůže ke správné koordinaci všech členů zapojených do protipovodňové ochrany. První částí diplomové práce je literární rešerše, ve které se zabývám všeobecnou charakteristikou povodní, jejich vznikem, jaké druhy povodní rozlišujeme, za jakých podmínek vznikají a co je charakterizuje. Dále je zde rozpracována problematika protipovodňové ochrany, integrovaný záchranný systém IZS a legislativa, která se k tomuto vztahuje. V další části práce následuje stručná charakteristika zájmového území. Vybraným územím pro tuto práci byla zvolena městská část Brno-sever. Základní podklady a materiály k šetření byly poskytnuty uvedenou městskou částí a následně prostudovány. Následoval terénní průzkum toku, kontrola hlásných míst a také kontrola skladu materiálů protipovodňové ochrany. Po přečtení všech materiálů a povodňového plánu městské části Brno-sever bylo zjištěno, že některá data již nejsou aktuální a bude je zapotřebí upravit či doplnit. Hlavním problémem se ukázala problematika povodňové komise. Přesněji, kteří zástupci by měl být do této komise jmenováni, co se od nich očekává a jaké jsou jejich přesné povinnosti. Po těchto zjištěních byla vypracována jasná metodika povodňové komise, kdy bylo přesně vymezeno, z jakého odboru by tento člověk měl být a jaké činnosti a úkoly má na starosti. V závěru práce je shrnuta důležitost protipovodňového plánu. Protipovodňová ochrana se stává spolu s měnícími se klimatickými podmínkami stále ožehavějším tématem, a přesto, že ani v nedávné minulosti nebo současnosti nebylo okolí Brna postiženo povodněmi nijak často, přesto by mělo být snahou všech obyvatel se na tuto nepříjemnou možnost co nejlépe připravit

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.