|
|
Informovanost o nahrazení kuchyňské soli v potravinách
Vaňková, Marie ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice kuchyňské soli a možnostem jejího nahrazení v potravinách. Zvolené téma je velmi aktuální, protože zdravá výživa je v současné době moderním trendem. Kuchyňská sůl je nedílnou součástí jídelníčku každého člověka. Jako sloučenina dvou biogenních prvků sodíku a chlóru má v lidském těle nezastupitelné funkce. Zvýšený příjem sodíku však může být spojen se zdravotními riziky, především s hypertenzí. Světová zdravotnická organizace doporučuje maximální denní příjem soli 5 g. Podle aktuálních statistik je přitom příjem soli v České republice až třikrát vyšší. Je tedy vhodné konzumaci soli omezit a snažit se o její náhradu, aniž by došlo ke snížení chuti potravin. Jedním z cílů této práce bylo zjistit, jaké jsou možnosti nahrazení soli a jaká je jejich dostupnost. Praktická část se dále zabývá výsledky dotazníkového šetření, během kterého byla zkoumána informovanost různých skupin obyvatelstva (žáci, pedagogičtí pracovníci, vedoucí školních jídelen) o kuchyňské soli a možnostech jejího nahrazení v potravinách. Na základě zjištěných skutečností byl navrhnut projekt Sůl prospěšná i nebezpečná, který má za cíl zlepšit informovanost žáků o tomto tématu. Výstupy je možné využít v praxi základních škol v rámci předmětu Výchova ke zdraví.
|
|
|
Informovanost o nahrazení kuchyňské soli v potravinách
Vaňková, Marie ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice kuchyňské soli a možnostem jejího nahrazení v potravinách. Zvolené téma je velmi aktuální, protože zdravá výživa je v současné době moderním trendem. Kuchyňská sůl je nedílnou součástí jídelníčku každého člověka. Jako sloučenina dvou biogenních prvků sodíku a chlóru má v lidském těle nezastupitelné funkce. Zvýšený příjem sodíku však může být spojen se zdravotními riziky, především s hypertenzí. Světová zdravotnická organizace doporučuje maximální denní příjem soli 5 g. Podle aktuálních statistik je přitom příjem soli v České republice až třikrát vyšší. Je tedy vhodné konzumaci soli omezit a snažit se o její náhradu, aniž by došlo ke snížení chuti potravin. Jedním z cílů této práce bylo zjistit, jaké jsou možnosti nahrazení soli a jaká je jejich dostupnost. Praktická část se dále zabývá výsledky dotazníkového šetření, během kterého byla zkoumána informovanost různých skupin obyvatelstva (žáci, pedagogičtí pracovníci, vedoucí školních jídelen) o kuchyňské soli a možnostech jejího nahrazení v potravinách. Na základě zjištěných skutečností byl navrhnut projekt Sůl prospěšná i nebezpečná, který má za cíl zlepšit informovanost žáků o tomto tématu. Výstupy je možné využít v praxi základních škol v rámci předmětu Výchova ke zdraví.
|
host ::
RSS.