|
|
Food webs of glacier-fed streams.
Komárková, Julie ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Fuksa, Josef (oponent)
Tématem této práce jsou ekosystémy ledovcem napájených toků se zaměřením na společenstva toků, spolu s identifikací struktur potravních sítích. Ledovcové toky představují drsné prostředí z hlediska fyzikálně-chemických vlastností, s proměnlivými vodními režimy, s největším průtokem v letních měsících, a specifickými světelnými a nutričními podmínkami. Základem potravních sítí jsou fotoautotrofní producenti, jako jsou rozsivky, Chrysophyceae a sinice, spolu s chemolithotrofními bakteriemi. V ledovcová voda hostí také některé taxony hub, které jsou s heterotrofními bakteriemi hlavními rozkladači. Ze skupiny bezobratlých jsou v ledovcových tocích vodní larvy druhů Diamesa a Pseudodiamesa, dále ze skupin Ephemeroptera či Plecoptera. Tyto všežravé druhy jsou charakterizovány vysokou potravní plasticitou. Larvy filtrují nebo spásají především epilitické biofilmy, v některých případech se však mohou uchylovat k predaci. Mimo bezobratlé, v ledovcových tocích obvykle nežijí zástupci s většími tělesnými rozměry, kteří by tvořili vyšší stupně trofických úrovní. Změna klimatu s ústupem ledovců ovlivňuje vlastnosti ledovcových toků, a to například v průtoku vody a teplotě, která se neustále zvyšuje. Posuny ve stanovištních podmínkách a struktuře společenstva v tocích povede ke složitějším potravním sítím, s...
|
|
|
Hodnocení nástupu a doby trvání fáze kvetení u vybraných druhů polních plevelů
Trefil, Daniel ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Plevele jsou v zemědělství chápány převážně jako škodlivý organismus při pěstování kulturních rostlin. Na druhou stranu plevele poskytují potravu pro bezobratlé živočichy, kteří se živí pylem a nektarem. Plodiny ji nemohou dlouhodobě poskytovat, protože kvetou synchronizovaně. Plevele kvetou během vegetačního období kontinuálně a v této fenologické fázi nalézáme různé druhy po celé vegetační období. Pro hmyz tak poskytují stabilní zdroj potravy.
Cílem předkládané práce bylo stanovit počátek rozkvětu a délku trvání fáze kvetení u vybraných druhů polních plevelů. Hodnoceny byly plochy areálu Pokusného a demonstračního pozemku FAPPZ, přilehlé plochy a demonstrační parcelky se vzácnějšími druhy plevelů, které se na pozemku přirozeně nevyskytují. Soupis kvetoucích druhů byl prováděn v týdenním intervalu. Monitoring byl zahájen v 9. kalendářním týdnu po odeznění mrazů, poté pozorování pokračovalo až do 48. kalendářního týdnu. Celkem bylo pozorováno 160 druhů polních plevelů, z čehož se 67 druhů vyskytovalo v demonstračních parcelkách.
Bylo zjištěno, že nejdříve rozkvétají fotoperiodicky neutrální druhy, převážně ze skupiny jednoletých ozimých plevelů, následovány jsou jednoletými efemérními plevely. Mezi pozdně rozkvétající druhy řadíme především zástupce pozdně jarních plevelů, ale také některé druhy vytrvalých plevelů.
Již v prvním týdnu pozorování kvetlo 11 druhů plevelů, postupně toto číslo stoupalo až do maximálního počtu 118 druhů ve 27. kalendářním týdnu, poté rostlinné druhy přirozeně ubývaly. Nově kvetoucí druhy byly zaznamenávány až do 36. kalendářního týdne, od této doby se už žádný nově rozkvétající zástupce nevyskytl.
Statisticky bylo prokázáno, že plevele rozdělené do skupin dle vytrvalosti mají ve většině případů rozdílný počátek rozkvětu. Délka kvetení sledovaných plevelných druhů se lišila podle systematického zařazené do čeledí.
|
|
|
Trophic relationships between insectivorous birds and insect in Papua New Guinea
TVARDÍKOVÁ, Kateřina
Dizertační práce popisuje diverzitu ptactva podél kompletního výškového gradientu a v lesních fragmentech v nížinách Papuy-Nové Guiney. Zaměřuje se zejména na diverzitu jednotlivých potravních společenstev a diskutuje jejich vazby na prostředí a potravní nabídku. Specificky se zaměřuje na lesní hmyzožravé ptactvo, jejich predační tlak na hmyz, potravní specializace a preference, čí některé ze způsobů jak hmyzožraví ptáci vyhledávají potravu.
|
|
|
The role of species traits in predator-prey interactions and food web structure
KLEČKA, Jan
Tato práce se zabývá rolí vlastností druhů v interakcích predátor-kořist a ve struktuře potravních sítí. Provedl jsem laboratorní experimenty s dravým vodním hmyzem a jeho kořití za účelem odhalení vlastností určujících kdo žere koho v drobných stojatých vodách. Také jsem se zaměřil na možnost zahrnutí pozorované závislosti interakcí predátor-kořist na tělesné hmotnosti do existujících modelů potravních sítí. Dále jsem vyvinul jednoduchý simulační model ke studiu důsledků závislosti predace a disperze na velikosti těla pro proces vytváření potravních sítí. Nakonec ukazuji, že čtyři běžné metody ke sběru vodního hmyzu se liší v jejich selektivitě, zejména na základě velikosti těla sbíraného hmyzu. Ve své práci jsem tak zkombinoval laboratorní experimenty, práci v terénu a matematické modely abych vyhodnotil význam tělesné hmotnosti a dalších druhových vlastností, jako je způsob lovu a mikrohabitatová selektivita, pro interakce predátor-kořist a studoval jsem vybrané důsledky pro úroveň celých potravních sítí.
|
host ::
RSS.